Přichází Trump. Co vše plánuje změnit a koho má na „seznamu pomsty“

Donald Trump se vrací do Bílého domu a nikdy přitom nebyl mocnější. Má pod kontrolou Kongres a jeho vidění světa je nakloněný i Nejvyšší soud, kde šest z devíti soudců uplatňuje konzervativní či ultrakonzervativní pohled na právo. Loni v červenci Trumpovi (a potažmo každému prezidentovi) tento soud udělil absolutní imunitu pro úřední jednání.

„Trump jistě zanechá otisk. Považuje se za ničitele starých, zavedených pořádků. Je těžké odhadnout, jak úspěšný či neúspěšný bude. Jedno se ale zdá být jisté, bude to s ním jedna velká, divoká jízda. Předpokládám, že s ním přijde společenský chaos a politická bouře. Připoutejme se,“ řekl Seznam Zprávám Christian Caryl, analytik, spisovatel a přispěvatel New York Times Book Review.

Trumpovi stoupenci jsou na druhé straně přesvědčeni, že staronový prezident vrátí Americe velikost a nevídané časy prosperity a ve světě pro tuto zemi vydobyde podle nich ztracený respekt.

Co tedy Ameriku a svět v éře Donalda Trumpa čeká? Seznam Zprávy vytipovaly několik klíčových oblastí, které by Trump mohl výrazně změnit.

Trump a jeho lidé prohlašují, že od prvního dne zahájí masové deportace nelegálních přistěhovalců. Pokud bychom vzali v potaz pouze a jen Trumpovu rétoriku (která často nakonec zcela neodpovídá skutečnosti), svět může přihlížet tomu, jak „nelegály“ v amerických ulicích bude vedle policistů a imigračních agentů (ICE) zatýkat i americká armáda, či že se u hranic s Mexikem objeví obrovská detenční centra pro imigranty.

Americká vláda bude také možná „vyvážet“ zadržené imigranty do států, které přitom nemusí být rodnými zeměmi vyhoštěných. Například Haiťany, jež si Trump často bere na mušku, jejich vlastní země jistě nebude moct přijmout. Vládnou tam totiž ozbrojené gangy.

Může přitom dojít i na imigranty, kteří jsou v zemi legálně. Trump totiž zvažuje zrušení programu dočasné ochrany pro lidi pocházející ze zemí, kde vládne teror či jsou vinou přírodní katastrofy v rozkladu.

Trump se může odhodlat i k ukončení automatického občanství. To je dnes udělováno i dětem narozeným na území USA navzdory tomu, že jeden z dvojice rodičů není americkým občanem či je v zemi nelegálně.

Donald Trump si během svého prvního prezidentství mezi lety 2016 až 2020 stěžoval, že se mu „vzpírá“ ministerstvo spravedlnosti. To je ale podle americké tradice považované za jednu z nezávislých složek americké vlády. Něco takového zřejmě skončí.

Stanice BBC připomíná, že ministerstvo i další vládní agentury by měly být v mysli Donalda Trumpa podřízeny přímo prezidentovi, což je myšlenka známá jako „teorie unitární exekutivy“. Podporuje ji i tzv. Projekt 2025, tedy 900stránková konzervativní vize sepsaná předními pravicovými instituty, akademiky a konzervativními osobnostmi. Mnozí z nich se označují za prezidentovy spojence a sympatizanty.

Ministerstvo spravedlnosti by tak mohlo na příkaz Trumpa zahájit vyšetřování politických i občanských nepřátel prezidenta. Trump ostatně hrozí, že po nástupu do Bílého domu jmenuje zvláštního prokurátora, který „půjde po krku“ jeho předchůdci Joeu Bidenovi a jeho rodině.

Na „seznamu pomsty“ sestaveném Trumpovým novým šéfem FBI Kashem Patelem má být až 60 jmen. Mezi nimi například bývalí republikánští kongresmani Liz Cheneyová a Adam Kinzinger. Oba byli členy kongresové komise zkoumající okolnosti nepokojů ze 6. ledna 2021.

Časopis Vanity Fair k možné pomstě Trumpa lakonicky napsal: „Není otázkou, zda nastupující prezident splní své hrozby o pomstě, ale kdy a vůči komu.“

Americká armáda by podle Trumpa mohla být (opět v rozporu s tradicí) nasazena do akce na území USA. Vedle plnění role imigračních agentů si prezident představuje, že by vojáci potlačovali demonstrace a byli nasazování proti „levicovým šílencům“, jež Trump nazval „nepřítelem zevnitř“.

„Šílení šílenci, které máme –⁠⁠⁠ fašisté, marxisté, komunisté –⁠⁠⁠ to jsou lidé, kteří skutečně řídí tuto zemi,“ řekl Trump na volebním shromáždění ve Wisconsinu těsně před volbami. „Tito lidé jsou nebezpečnější –⁠⁠⁠ nepřítel zevnitř –⁠⁠⁠ než Rusko a Čína,“ dodal.

Trump, alespoň podle svědectví svých někdejších spolupracovníků, veřejně podporuje myšlenku vyslání vojáků v aktivní službě k tomu, aby potlačili násilí a vandalismus, které občas při protestech vzplane.

„Naznačoval (Trump), že bychom to měli udělat, že bychom měli přivést vojáky a střílet do protestujících,“ řekl prezidentův bývalý ministr obrany Mark Esper v rozhovoru pro pořad 60 minut televize CBS v roce 2022. Požadavek označil za „šokující“ a přirovnal ho ke způsobu, jakým nepokoje „řeší“ vůdci v „autoritářských režimech“.

Nový ministr obrany Pete Hegseth se přitom netají ochotou proti demonstrantům nasadit vojáky a dát jim příkaz třeba i ke střelbě, píše k tomu list The Washington Post.

Staronový prezident rovněž dává najevo, že by nakonec mohl jako většina jeho předchůdců v Bílém domě použít americké jednotky v zahraničí. Konkrétně by je nasadil v Mexiku proti drogovým kartelům. Je otázkou, zdali by mexická strana takovou „invazi“ na svém území povolila.

Řada expertů v oblasti národní bezpečnosti každopádně poukazuje na nový lukrativní byznys kartelů, kterým se pro ně stala výroba a distribuce fentanylu. Tento opioid se v poslední době ve velkém dostává právě do USA.

Donald Trump uvedl, že plánuje zavést cla na většinu zboží vyrobeného v zahraničí. Podle něj by takový tarif měl činit 10 %. Trump má za to, že tyto „daně na import“ vytvoří více pracovních míst v továrnách, zredukují federální deficit, sníží ceny potravin a umožní vládě dotovat péči o děti. Dokonce tvrdí, že cla mohou podpořit světový mír.

„Cla jsou ta nejlepší věc, jaká kdy byla vynalezena,“ řekl Trump v září minulého roku ve městě Flint v Michiganu.

Prezidentovi kritici zastávají zcela opačný názor. Podle nich by kromě zvýšení cen pro spotřebitele taková politika znamenala riziko globální obchodní války, která by poškodila americké vývozce. „Možnosti vývozců sahají od hromadění zboží a zvyšování cen až po změnu dodavatelských řetězců,“ píše k tomu britský časopis The Economist.

Nastupující prezident také prohlásil, že „postupně zastaví veškerý čínský dovoz“ elektroniky a dalšího zboží a zavede nová pravidla, která zabrání americkým společnostem investovat v Číně. Obě země jsou největšími ekonomikami světa a každoročně si vyměňují zboží v hodnotě stovek miliard dolarů.

Trump ve své ekonomické agendě dále slíbil, že obnoví svůj deregulační program a půjde ještě dál v omezování tzv. administrativního státu –⁠⁠⁠ agentur, které vydávají pravidla pro korporace, jakými jsou například limity zaměřené na udržení čistoty ovzduší a vody, zajišťování bezpečnosti potravin, léků a dalšího spotřebního zboží. Trump se domnívá, že tyto regulace a vládní zásahy poškozují soukromé firmy, neboli snižují jejich profit.

Trump také stabilně prohlašuje, že by prodloužil daňové úlevy z jeho daňového zákona z roku 2017, a to pro všechny úrovně osobních příjmů a na velké majetky. Do státní kasy by tak ale přitékalo daleko méně peněz daňových poplatníků, což vede stanici NPR k následující otázce: Jak vláda vyrovná ztrátu čtyř bilionů dolarů, o něž přijde v následujících deseti letech?

V pořadí 47. americký prezident svého času tvrdil, že během jediného dne ukončí válku na Ukrajině. Uzavře prý dohodu, která zabrání válce tím, že Rusku přenechá část ukrajinského území. Trumpův viceprezident J. D. Vance dokonce mluví o „nárazníkovém pásmu“ na území Ukrajiny s tím, že by Rusko získalo regiony, které nyní okupuje.

Časopis Time ale před časem přinesl reportáž, v níž píše, že by Trump mohl pokračovat ve finanční i vojenské podpoře Kyjeva výměnou za přístup k ukrajinským minerálům.

Někdejší Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo v této souvislosti před časem poznamenal, že Volodymyr Zelenskyj nemá na Trumpa naléhat s důrazem na americké hodnoty, nýbrž prezidentovi USA vnuknout pocit, že jde o americké (ekonomické) zájmy.

Zelenského poradci v Trumpově návratu do Bílého domu vidí možný průlom ve válce s Ruskem, napsal magazín Time s tím, že by Trump mohl udělat něco „drastického“ a donutit tak Putina, aby s Ukrajinou podepsal spravedlivou mírovou dohodu.

Zpovídaní Zelenského poradci nicméně také vyjádřili nervozitu ohledně vztahů USA s evropskými partnery. Trump totiž nevylučuje, že by vystoupil ze Severoatlantické aliance. Po členech NATO požaduje, aby na obranu přispěli alespoň pěti procenty HDP, současné závazky mluví o dvou a ani to některé státy neplní. Aliance se už nechala slyšet, že taková suma je nerealistická.

Členství v NATO by nemuselo být jedinou úmluvou, od které by Trumpova Amerika odstoupila. Očekává se také, že staronový prezident „smaže“ podpis USA pod takzvanou Pařížskou klimatickou dohodou uzavřenou v roce 2015 za prezidenta Baracka Obamy. Smlouva si klade za cíl výrazně snížit emise v ovzduší a odvrátit tak hrozbu globálního oteplování.

Trump ale klimatickou změnu soustavně označuje za levicový komplot či za čínský výmysl. Podle něj se Peking snaží o to, aby zelená politika zničila americký průmysl. Dá se tak očekávat, že Trump v rámci předvolebního hesla „vrtat, vrtat, vrtat“ bude všemi možnými prostředky podporovat ropný průmysl.

Podle deníku The Guardian bude Trump žádat po svém ministru vnitra Dougu Burgumovi, který bude dohlížet na 20 % rozlohy USA, aby zpřístupnil co nejvíce federální půdy pro těžbu ropy a zemního plynu. Těžba by se mohla rozjet i v environmentálně citlivé oblasti Arktidy. Joe Biden tam jakékoliv vrty zakázal.

Pravděpodobně bude zrušena i sleva na nákup elektromobilů, naopak republikánský šéf Bílého domu se zasadí o zrušení emisních regulací pro automobily, elektrárny a továrny.

The Guardian dodává, že se Trump k tomu chystá zmenšit americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí, zavést politiku vstřícnou k průmyslu a nahradit nestranické úředníky politickými aparátčíky.