Příběh jako ze seriálu Narcos. „Escobar ze Sahary“ začal mluvit

Dvaadvacátého prosince zadržela policie v severoafrickém Maroku 25 osobností, z nichž 18 zůstává ve vyšetřovací vazbě. A v zemi se od té doby nemluví prakticky o ničem jiném.

Na skandál, označovaný jako „Pablo Escobar ze Sahary“, jako první upozornil panafrický týdeník Jeune Afrique.

Mužem, jehož přezdívka odkazuje na kdysi největšího kolumbijského narkobarona, je 47letý Hadž Ahmad Ben Brahím, pocházející ze smíšené marocko-malijské rodiny.

Ten se zprvu živil jako pastevec, život mu ale změnilo setkání s jedním Francouzem, který se ztratil v poušti.

Dotyčný byl byznysmen, který Ben Brahíma zasvětil do mezinárodního obchodu s automobily, jemuž se pastevec začal věnovat. Později přešel k byznysu se zlatem, kde si vybudoval kontakty v celé oblasti Sahary i Sahelu, píše server The New Arab.

V roce 2006 začal Ben Brahím dovážet drogy. Z Jižní Ameriky putovaly přes Mali a Niger do Alžírska, Libye, Egypta a Maroka. A odtud námořní či pozemní cestou do Evropy.

Na obchodu rychle zbohatl a v Maroku investoval do nemovitostí – například v luxusním letovisku Marina Saidia. Kromě toho údajně koupil i několik firem a továren, jejichž jména už policie zná. Díky byznysu v Jižní Americe potkal i svoji ženu, dceru jednoho z bolivijských generálů.

Ještě předtím – v roce 2013 – se ale seznámil se známou marockou zpěvačkou Latífou Raafatovou, která si ho po 15denní známosti vzala. Prý se jí představil jako „africký byznysmen, který přijel z Mali do Maroka, aby tam investoval“. „Věděla jsem, že měl firmy a peníze, ne drogy,“ hájila se podle serveru Yabiladi ve videu na sociálních sítích.

Manželství nicméně vydrželo pouhé čtyři měsíce, protože ji prý nutil, aby s ním žila v jeho vile v Casablance a o spoustě věcí ji neinformoval. „Byl to rozvod kvůli neshodám, takže jsem nedostala ani cent,“ podotkla.

Drogový byznys se „Escobarovi ze Sahary“ nakonec nevyplatil. V roce 2015 na něj Interpol vydal mezinárodní zatykač a po honičce v mauritánské poušti ho dopadli četníci. V autě měl tehdy tři tuny kokainu, píše alžírský server TSA.

Ve vězení si pobyl čtyři roky, následně se vydal na sever Maroka, kde měl mezi politiky i bezpečnostními představiteli řadu kontaktů. Pokračování v trestné činnosti ale netrvalo dlouho a v roce 2019 byl opět zatčen, tentokrát na letišti v Casablance. Loni se rozhodl vypovídat a udat své spolupracovníky – údajně proto, že se zmocnili části jeho majetku.

Z oněch 25 jmen, mezi nimiž mají figurovat poslanci, byznysmeni, policisté i právník, policie dosud zveřejnila jen dvě. Tím prvním je Sajjíd Nasiri, šéf městské rady v Casablance a prezident Wydadu Casablanca, nejstaršího marockého fotbalového klubu. Druhým pak Abdanabí Bijáví, což je prezident Východního regionu a jeden ze silných hráčů marockého průmyslu.

Oba muži jsou spojeni s vládní Stranou autenticity a modernity (PAM), jejíž šéf a ministr spravedlnosti už v reakci na skandál rezignoval. Ministr ale také oznámil, že zažaluje každého, kdo by skandál využíval k útokům na jeho stranu a obviňoval ji z toho, že je financována drogovým byznysem.

Internetový deník Hespress informoval o tom, že Nasiri měl využívat svého vlivu na ministra, aby ho přesvědčil o převozu drogového magnáta do Mali, kde by si odpykal zbytek trestu.

Oba muži jsou podezřelí z podvodu, když se v roce 2019 snažili prodat část Ben Brahímova majetku. Nasiri si také měl za peníze z prodeje drog pořídit vilu v Casablance a vyhrožoval svědkům propuštěním z práce, pokud by vypovídali.

Kromě politických dopadů celé kauzy se v Maroku mluví i o tom, že zatímco až dosud byla země známá pouze produkcí hašiše, nyní se část tamního podsvětí zapojila i do byznysu s tvrdými drogami.