Článek
Protivládní povstalci, kteří dobyli město Goma a další území na východě Konga, oznámili od úterý jednostranné zastavení bojů. Uvedly to agentury AP a Reuters. Povstalci příměří odůvodnili humanitárními ohledy. Dřívější zprávy uváděly, že se postup povstalců o víkendu zastavil. Vláda oznámení nekomentovala.
Povstalecká organizace M23, kterou podle agentur podporuje i rwandská armáda, se za posledních deset dnů zmocnila města Goma, které je správním střediskem provincie Severní Kivu. Pak povstalci zaútočili na sousední provincii Jižní Kivu směrem na správní středisko Bukavu. „Musí být jasné, že nemáme v úmyslu se zmocnit Bukavu a dalších oblastí,“ uvedl dnes povstalci. Dodali, že chtějí „chránit civilní obyvatelstvo a naše pozice“.
Podle agentury Reuters se postup povstalců již o víkendu zastavil. Dnes povstalecká koalice oznámila jednostranné příměří, které má začít platit v úterý. Neuvedla však, na jak dlouho klid zbraní plánuje.
Vláda tvrdí, že povstalci se spolu se Rwandou chtějí zmocnit nerostného bohatství na východě Konga. O nově nastalé africké krizi se bude na konci tohoto týdne jednat na společném zasedání Východoafrického společenství a Společenství pro rozvoj jižní Afriky. Na zasedání v Tanzanii by měli v sobotu dorazit i prezidenti Konga a Rwandy, která podporuje povstalce, Felix Tshisekedi a Paul Kagame.
Světová zdravotnická organizace dnes uvedla, že boje ve městě Goma a okolí stály život nejméně 900 lidí. Dalších 2900 jich bylo zraněno.
Skupina M23 se před více než deseti lety odštěpila od konžské armády, tvoří ji především etničtí Tutsiové a podporuje ji Rwanda. Města Goma se uskupení M23 zmocnilo už v roce 2012, ale v následujícím roce příslušníky uskupení vyhnaly vládní jednotky. Na konci roku 2021 se povstalecká skupina znovu objevila a zmocnila se značných částí provincie Severní Kivu. Od roku 1999 v zemi působí mírové jednotky OSN.
Kdo jsou rebelové z M23?
Jde o jednu z asi stovky ozbrojených frakcí bojujících na východě DRK. Tvoří ji převážně Tutsiové, kteří argumentují tím, že centrální vláda v Kinshase nechrání jejich práva proti dalším etnikům. Obviňují ji z porušování předchozích mírových dohod.
Název skupiny odkazuje na 23. března 2009 (March 23 Movement), kdy konžská vláda uzavřela mír se stranou CNDP, ke které patřili vojenští rebelové, především právě Tutsiové. Podle dohody měli být povstalci začleněni do armády. Někteří nicméně tvrdili, že podmínky míru byly porušeny, a proto se opět odtrhli.
Nově vzniklá M23 byla aktivní už v letech 2012 a 2013, kdy obsadila i Gomu, podle některých expertů s podporou z Rwandy a Ugandy. Tehdejší násilnosti si vyžádaly více než 100 tisíc obětí a zhruba 800 tisíc lidí kvůli bojům uprchlo ze svých domovů. Skupina čelila obvinění z válečných zločinů. Armáda ji nakonec porazila.
Znovu začala být M23 aktivní v roce 2021, i tentokrát s podporou z Rwandy. Její tažení znovu provázejí podezření z páchání násilností na civilistech, ale skupina postupně ovládla části regionu.
Kořeny tutsijského odporu v DRK sahají až do období genocidy v sousední Rwandě z roku 1994. Když rwandské tutsijské milice zastavily zločiny páchané Hutuy, do Konga ve strachu z odvety uprchly na dva miliony Hutuů. Byli mezi nimi i viníci genocidy, kteří se podle rwandské vlády skryli díky konžské armádě. Konžští Tutsiové přítomnost Hutuů vnímají jako hrozbu.
