Článek
Přeživší listopadové tragické nehody v Rudém moři viní egyptské úřady ze snah ututlat, co se doopravdy stalo.
Potápěčská jachta Sea Story se potopila 25. listopadu, přičemž z 46 lidí na palubě přišli o život čtyři, dalších sedm se stále pohřešuje, včetně dvou britských potápěčů.
Ke dnu šla loď podle prvotních zpráv poté, co do ní narazila velká, až čtyřmetrová vlna.
Jedenáct lidí, kteří byli na palubě, nyní britské stanici BBC popsalo, jak vyšetřování probíhalo.
Výpovědi pod nátlakem
„Bylo nám řečeno, že nesmíme opustit místnost, dokud nebudou hotové výpovědi všech,“ líčí situaci Sarah Martinová, lékařka z anglického hrabství Lancashire.
Jeden z přeživších popsal, že to připomínalo výslech – někteří ho podstoupili přímo na nemocničním lůžku.
Vypovídat měli přímo soudcům, kteří byli součástí vyšetřování nehody, prý ale nebylo jasné, kdo přesně ho vedl.
Efforts to coerce Sea Story diver-survivors reported by BBC
— Divernet.com (@DiverNetUK) January 15, 2025
Seemingly premature attempts by the Egyptian Red Sea authorities to pin the Sea Story dive liveaboard sinking on a freak wave, and by the boat’s operator to block potentially damaging reports by survivors, have emer... pic.twitter.com/FMTVJxNcY8
Výpovědi měl do arabštiny překládat zaměstnanec majitele lodi. Podle španělské potápěčky Hissory Gonzalezové se tak ovšem zpočátku nepředstavil. „Řekl jen: ‚Musíte mi říct, co se stalo, a pak musíte podepsat tenhle kus papíru,‘“ vzpomíná.
Že pracuje pro Dive Pro Liveaboard, dotyčný připustil až posléze. Jím přeložené výpovědi každopádně dostali soudci. „Normální soudce nemůže přijmout překlad od někoho, kdo je zjevně zapojen do procesu,“ podivuje se Lisa Wolfová.
„Mohli napsat cokoli. Nevím, co jsem podepsala,“ přidává se norská policejní vyšetřovatelka Frøydis Adamsonová s tím, že pod svůj podpis připojila poznámku, že dokumentům nerozumí.
Zástupci společnosti Dive Pro Liveaboard se podle výpovědí opakovaně snažili všechny přimět k podpisu zřeknutí se odpovědnosti, což by znamenalo, že souhlasí s tím, že nikoho neviní z trestného činu.
Justin Hodges si prý nejdřív myslel, že mluví s úředníkem, pak se dozvěděl, že jde o zaměstnance lodní společnosti. „To, že se nás v tu chvíli snažil přimět, abychom se zbavili odpovědnosti, mi přišlo šílené,“ říká.
Všichni, s nimiž novináři BBC mluvili, shodně uvedli, že si nemohli nechat kopie výpovědí, ale některým se je podařilo přeložit pomocí svých telefonů. V dokumentech chyběly klíčové a usvědčující detaily, které jim sdělili ústně, tvrdí.
„Zmizelo všechno o stavu záchranných člunů a bezpečnostních problémech na lodi,“ přibližuje Lisa Wolfová. „Prostě tam dali, co chtěli,“ uvádí Hissora Gonzalezová.
Obdobně mluví i blízcí dvou pohřešovaných Britů Jenny Cawsonové a Tariga Sinady. Káhira jim prý poskytuje jen kusé a nepřesné informace. „Zdá se, že se egyptské úřady snaží vše zamést pod koberec,“ říká jeden z přátel Andy Williamson. „Chtějí chránit svůj turistický průmysl.“
More than a dozen people are missing after a tourist boat sank in the Red Sea off the coast of Egypt, officials have said.
— Sky News (@SkyNews) November 25, 2024
The yacht, called Sea Story, had 44 people on board, including 31 tourists of varying nationalities and 13 crew 🔗 https://t.co/9AA9lTlNRi pic.twitter.com/CLr8tZH56Q
„Může za to moře“
Přeživší prý od počátku nabyli dojmu, že úřady chtěly svalit vinu za tragédii na obrovskou vlnu.
Podle mnoha zachráněných přitom vlny nebyly tak velké, aby jim zabránily v plavbě. Jejich verzi po prostudování meteorologických záznamů z osudného dne podpořil i přední oceánograf, s nímž novináři BBC hovořili.
Hissora Gonzalezová chtěla kopii závěrečné zprávy, reakcí ale bylo, že to není nutné. „(Jako by) už věděli, že příčinou byla vlna,“ říká. Když dotaz zopakovala, dostalo se jí odpovědi, že „jediný, kdo za to může, je moře“.
Obává se proto, že se tak úřady rozhodly ještě před zahájením vyšetřování.
Podle Sarah Adamsové se soudci horlivě snažili dosáhnout toho, aby zachránění nikoho nevinili. Několik z nich uvedlo, že jim bylo řečeno, že pokud tak chtějí učinit, musejí uvést konkrétního člověka a konkrétní trestný čin, kterého se měl dopustit. „To, že jsem nemohla jmenovat osobu a trestný čin, neznamená, že někdo není vinen,“ reaguje Sarah.
Společnost Dive Pro Liveaboard podle Justina Hodgese ještě zkusila přimět k podpisu zřeknutí se odpovědnosti skupinu, která chtěla odjet do Káhiry. Uvedl, že na moři přišli o pasy a zástupce společnosti jim tvrdil, že doklady, které jim byly předloženy, jsou odbavovací doklady pro průchod kontrolními stanovišti. „Ale pak se dostanu na konec dokumentu a poslední věta je ta stejná otázka o zproštění odpovědnosti.“
BBC v té souvislosti uvedla, že dokumenty ani jejich kopie neviděla.