Přežili nekonečné hladovění, oběti kultu v Keni ale stále odmítají jíst

Šedesát pět přeživších keňské hladové sekty (někdy také hladového kultu či kultu Shakahola) stále odmítá jíst. Podle tamních zákonů se tak dopouštějí trestného činu pokusu o sebevraždu. Ve čtvrtek si proto na kost vyhublí stoupenci evangelického pastora Paula Nthengeho Mackenzieho vyslechli obvinění, za které jim hrozí pokuta nebo odnětí svobody až na dva roky. Soudy tak přidaly další zvrat do případu, který otřásl východoafrickou zemí.

Někteří z členů sekty byli ve čtvrtek tak zesláblí, že měli problém k soudu vůbec dojít. Pár jich potřebovalo, aby jim přítomní policisté do soudní sítě pomohli. Hned po usazení několik z nich vyčerpáním usnulo, píše list New York Times.

Ačkoli se spekulovalo, že přeživší budou posláni do vězení, kde počkají na soud, soudce Joe Omido se řídil doporučením keňského národního úřadu pro lidská práva (KNCHR) a vrátil je do záchranného centra.

K soudu v přístavním městě Mombasa se dostavil i sám duchovní vůdce kultu, který členům své církve tvrdil, že aby se setkali s Ježíšem, musí vyhladovět sebe i své děti. Ten veškerá obvinění popírá a tvrdí, že nikoho k ničemu nenutil.

Prokurátoři si však stojí za tím, že je k hladovění sváděl, a tak zadržují jeho a více než tři desítky dalších spolupracovníků na základě obvinění z masové vraždy a terorismu. Zatím bylo z lesa Shakahola, kde pastor a jeho věřící žili, exhumováno 318 těl. Podle okresních úřadů se ale stále pohřešuje nejméně 613 lidí.

Případ se poprvé dostal na veřejnost v dubnu a jeho rozsah a hrůznost vyvolala řadu otázek. Například se začalo diskutovat, zda by úřady neměly regulovat náboženské instituce, a to přesto, že Keňa má náboženskou svobodu zakotvenou v ústavě. Strach z náboženského extremismu ale doplňuje i obvinění policie a zpravodajské služby z nedbalosti. Ty totiž nebyly i schopny po několik letech působení sekty úmrtím zabránit.

Vrchní představitelé země se snaží případ aktivně řešit. Keňský prezident William Ruto, praktikující křesťan a první evangelický vůdce v zemi, jmenoval komisi, která má vraždy vyšetřit. Ministr vnitra Kithure Kindiki uvedl, že les bude přeměněn na národní památník.

Skupiny na ochranu práv však tvrdí, že vláda nedělat dost, a navrhují například odškodnění obětí a jejich rodin. Také kritizují chování soudu, který namísto pomoci oběti fanatismu trestá, píše server The Star.

Podle KNCHR chybí pro členy sekty psychiatrická pomoc. S tím souhlasí i soudce Omido, podle kterého by měly být oběti pečlivě sledovány lékaři. Přesto poslal do vězení jednoho člena, který se odmítl podrobit psychologickému vyšetření a odmítal lékařskou péči v záchranném centru.

Předsedkyně zmíněného úřadu pro lidská práva Roseline Odedeová uvedla, že tento krok naopak prohlubuje stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, a brání jim tak v tom, aby si nechali pomoc.

„Obvinění přeživších z pokusu o sebevraždu je nevhodné a povede k jejich re-traumatizaci v době, kdy nejnaléhavěji potřebují empatii, intenzivní psychosociální pomoc, rehabilitaci a podporu,“ uvedla Odedeová. „Zavření do našich již tak přeplněných věznic ještě více zhorší jejich těžkou situaci, včetně nepříznivých důsledků pro duševní zdraví.“

Krom této jedné výjimky se ale nikdo z obětí sekty do vězení nepodívá. Jiný osud čeká vůdce sekty evangelického pastora Mackenzie. Ministr vnitra prohlásil, že vláda má „neprůstřelný případ“, který prokáže, že se Mackenzie dopustil „genocidy a zločinů proti lidskosti“.

Mackenzieho právníci si ale nyní stěžují, že jim vláda znemožňuje kontakt s klientem. Údajně kvůli tomu tento týden odstoupili dva z jeho tří zástupců. „Jen jsme se snažili postupovat podle zákona, abychom zajistili, že budou dodrženy jeho zájmy jako podezřelého,“ uvedl v telefonickém rozhovoru pro NY Times Elisha Komora, jeden z právníků, kteří odstoupili. Třetí obhájce uvedl, že zůstane a bude Mackenzieho u soudu obhajovat. Další jednání soud nařídil na 29. června.