V Moskvě Putinovi napočítali 85 procent, v některých oblastech měl míň

Někteří účastníci voleb na protest proti možným manipulacím s výsledky vhodili do volebních uren barvivo. Stalo se tak ve dvou volebních místnostech v Moskvě, píše agentura TASS a dodává, že značky na hlasovacích lístcích v dotčených urnách jsou čitelné a byly zohledněny při sčítání.

Obdobný incident se přihodil i v Krasnojarské oblasti, kde již stihl padnout i trest. Okresní soud ženě, která polila zelenou barvou víko volební urny a hlasovací lístek, uložil dva měsíce vězení.

Po sečtení 100 procent hlasovacích lístků v Moskvě získává obhajující ruský prezident Vladimir Putin 85,13 procenta hlasů. Píše to ruská agentura TASS.

Zisk v hlavním městě federace byl dokonce vyšší než v některých oblastech na východě největší země světa. Např. v Omské oblasti dosáhl po sečtení všech hlasů zisk současného prezidenta 82,77 procenta, v Novosibirské oblasti jen asi o procentní bod více.

V Archangelské oblasti na severozápadě Ruska Putin nedosáhl na 80 procent, podle centrální volební komise tam vyhrál s výsledkem 79,25 procenta.

Vladimir Putin označil v neděli večer smrt opozičního předáka Alexeje Navalného za „smutnou událost“.

Navalnyj, který zemřel před měsícem v trestanecké kolonii za polárním kruhem, patřil k největším kritikům Kremlu. Putin během proslovu, v němž se vyhlásil za vítěze prezidentských voleb, vyslovil jméno zesnulého politika poprvé po několika letech.

Potvrdil také již dřívější spekulace, že se před Navalného smrtí jednalo o tom, že by mohl být součástí výměny vězňů. Podmínkou podle něj bylo, že se Navalnyj nebude moci do Ruska vrátit.

„Ale když se takové věci dějí, nemůžete s tím nic dělat – takový je život,“ dodal nakonec.

Prezidentské volby v Rusku, které již popáté vyhrál Vladimir Putin, letos provázela rekordní volební účast. Ta dosáhla 74,22 procenta, čímž překonala úroveň z roku 2018, kdy k volbám přišlo 67,5 procenta lidí. Uvedl to podle agentury Interfax místopředseda volební komise Nikolaj Bulajev.

Vložit svůj hlas do obálky tak podle oficiálních údajů ruských úřadů přišlo přes 100 milionů lidí. Od roku 1991, kdy se v novodobém Rusku konaly první prezidentské volby, účast vyšší nebyla.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová odpoledne na telegramu uvedla, že v zahraničí hlasovalo více než 125 000 lidí ve 111 zemích.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jeho vítězství ve volbách umožní Rusku stát se silnějším a efektivnějším.

„Z každého hlasu budujeme společnou vůli lidu Ruské federace,“ prohlásil a poděkoval občanům, kteří přišli do volebních místností. „Ať se nás snažili zastrašit, potlačit naši vůli, naše svědomí… jakkoli se snažili, nikomu se to v historii nepodařilo. Neuspěli nyní a neuspějí ani v budoucnu,“ dodal Putin podle BBC.

Po sečtení asi 60 procent okrsků současná hlava státu podle ČTK jasně vede se ziskem 87 procent hlasů.

K ruským volbám se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj ruský diktátor Vladimir Putin imituje volby. „Všichni na světě chápou, že tento člověk - podobně jako v historii mnoho jiných - onemocněl mocí a nezastaví se před ničím, aby vládl navždy,“ napsal na sociální síti X.

„Jsem vděčný každému státu, vůdci i mezinárodní organizaci, kteří tyto věci nazývali a budou nazývat pravými jmény. Vše, co Rusko dělá na okupovaných ukrajinských územích, je zločin.“

Kritika kvůli pořádání voleb na Ruskem kontrolovaných územích zazněla i ze Západu. Na východě Ukrajiny i na anektovaném Krymu měl Putin podle průběžných výsledků získat mezi 88 a 94 % hlasů.

Vladimir Putin je jasným vítězem ruských prezidentských voleb. Po sečtení bezmála 25 procent hlasovacích lístků šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová uvedla, že Putin získal 88 procent hlasů.

Jak informuje BBC, druhé místo podle takzvaných exit pollů obsadí komunistický kandidát Nikolaj Charitonov s 4,6 procenta hlasů, třetímu Vladislavu Davankovovi z parlamentní strany Noví lidé průzkumy předvídají výsledek 4,2 procenta.

Poslední místo by měl obsadit lídr nacionalistické Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij, který zřejmě získal tři procenta. Až 1,2 procenta hlasovacích lístků bude prohlášeno za neplatné, uvádí průzkum, na nějž se odvolává státní agentura TASS.

V Rusku je sečtena čtvrtina hlasů z prezidentských voleb, exit polly předpovídají nepřekvapivé vítězství Vladimira Putina a z Evropy přicházejí první reakce.

„Nezákonným uspořádáním voleb na ukrajinském území Rusko dokazuje, že nemá zájem o nalezení cesty k míru. Spojené království bude i nadále poskytovat humanitární, hospodářskou a vojenskou pomoc Ukrajincům, kteří brání svou demokracii,“ vyjádřilo se například britské ministerstvo zahraničí.

„Pseudovolby v Rusku nejsou ani svobodné, ani spravedlivé, jejich výsledek nikoho nepřekvapí. Putinova vláda je autoritářská, opírá se o cenzuru, represe & násilí. ‚Volby‘ na okupovaných územích Ukrajiny jsou neplatné,“ stojí v prohlášení německé diplomacie.

V podobném duchu přišla i reakce z Polska, kde ministerstvo zahraničí prohlásilo, že „hlasování probíhalo v podmínkách extrémní represe vůči společnosti, což znemožnilo svobodnou a demokratickou volbu“.

Julija Navalná, vdova po zavražděném ruském opozičním vůdci Alexeji Navalném, odvolila po šesti hodinách čekání na ruské ambasádě v Berlíně. Při odchodu novinářům oznámila, že na hlasovací lístek napsala „Navalnyj“.

Poblíž velvyslanectví se konalo shromáždění „Poledne proti Putinovi“, k němuž před svou smrtí vyzval právě Alexej Navalnyj. Rusové, kteří nesouhlasí s režimem ruského diktátora Vladimira Putina, tak měli přijít volit v pravé poledne a vyjádřit tak alespoň tichý protest.

Za skandování příznivců „Julije, jsme s tebou“ poděkovala Navalná svým ruským spoluobčanům za vyjádření tichého protestu proti těmto volbám.

Po smrti svého manžela Navalná vystoupila veřejně se slibem, že je připravena ho zastoupit a pokračovat v jeho práci. Mnozí ji tak nyní považují za ženu, která stanula v čele roztříštěné opozice proti režimu.

Překvapení se nekoná. Vítězem právě skončených prezidentských voleb v Rusku je podle exit pollu Vladimir Putin.

Povolební průzkum agentury VCIOM mu přiřkl zisk 87 % hlasů, napsala státní agentura TASS. To by bylo více než v posledních volbách, kdy mu výsledky přiřkly zisk necelých 77 procent hlasů. Jedná se dokonce o největší podíl hlasů, který si kdy Putin od roku 2000 ve volbách připsal. A také nejvíc od rozpadu Sovětského svazu.

Připomeňme, že Putinovo vítězství se předpokládalo. K volbám byli Kremlem připuštěni pouze kandidáti, kteří ho nemohli nijak ohrozit. Oficiální ceremonie nově zvoleného prezidenta je naplánována na pondělí.

Prezidentské volby v Rusku oficiálně skončily. Úderem 19. hodiny SEČ se zavřely volební místnosti v Kaliningradské oblasti, nejzápadnější části Ruské federace.

Ústřední volební komise uvádí, že podle průběžné účasti hlasovalo víc lidí než v roce 2018, přičemž nebyli započítáni ti, kteří hlasovali elektronicky.

Překvapení se při sčítání neočekává a současný prezident Vladimir Putin má před sebou dalších šest let v Kremlu.

České Ministerstvo zahraničí podle nedělního prohlášení trvá na tom, že volby v Rusku neproběhly transparentně a demokraticky.

„Řadě prezidentských kandidátů, zejména těm, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, bylo zabráněno kandidovat. Ruští občané neměli přístup k úplným a nezávislým informacím ani možnost volby kandidátů vystupujících proti stávajícímu režimu,“ stojí v prohlášení na webu.

„Ruské úřady opětovně neumožnily pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dohlížet na průběh hlasování,“ pokračuje výčet s tím, že Rusko organizovalo hlasování i na okupovaných územích Ukrajiny.

Česko také podle Ministerstva zahraničních věcí neuznává konání této „nelegitimní volební frašky“ v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny.

O výsledcích probíhajících voleb v Rusku zřejmě nikdo nepochybuje. Přesto museli ve volební místnosti ve Voroněži zakrývat portrét Vladimira Putina. Stalo se tak po stížnostech pozorovatelů, napsal na sociální síti Telegram účet SOTA.

Ruští voliči žijící v Turecku, Francii, Británii, Německu, Thajsku či Kazachstánu vytvořili v neděli v poledne dlouhé fronty před velvyslanectvími Ruska, kam přišli odevzdat svůj hlas v ruských prezidentských volbách.

Mnozí tak vyslyšeli výzvu spolupracovníků zesnulého lídra opozice Alexeje Navalného, který apeloval na občany nesouhlasící s režimem šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby se k volební místnosti dostavili přesně ve 12:00 hodin.

„Použiju volební lístek jako leták. Napíšu na něj jméno Navalného a také to, že Putin je nelegitimní vládce a že podporuji demokratické hodnoty,“ uvedla 43letá Ruska Taťjana Leontěvová při čekání v deštivém počasí před ruskou ambasádou v Paříži.

V Istanbulu, kde se od ruského rozpoutání války na Ukrajině usadily desítky tisíc mladých Rusů, vznikla před velvyslanectvím 400metrová fronta. Většina lidí v ní se hlásila k protestní akci týmu Navalného.

„Chceme Putinovi jeho práci trochu zkomplikovat,“ prohlásil Jurij, který přišel hlasovat se svou přítelkyní Jelenou. Ta měla na sobě oblečení žluté barvy. „Má to politický důvod, je to barva Ukrajiny,“ vysvětlila dívka, která je podobně jako Jurij původem z Moskvy.

Někteří voliči stojící před ruskými velvyslanectvími v zahraničí ale Putina hájili. „Jak můžete být proti Putinovi? Vždyť se snaží zachránit svět,“ řekl agentuře AFP Rus žijící v Paříži, který nechtěl sdělit své jméno. Šéfa Kremlu hájila ve francouzské metropoli i 53letá učitelka Světlana Mjasnikovová. „Je to ten nejlepší prezident v historii,“ prohlásila.

Je tomu přesně deset let, co Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Jak se za tu dobu změnil tamní život? „Od prvního dne ruské okupace se vzdělávání stalo zbraní,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy rodačka z krymské Jalty a aktivistka Marija Suljalina, která stojí v čele lidskoprávního a edukačního centra Almenda.

Nejdříve podle ní z osnov zmizely všechny předměty věnující se ukrajinskému jazyku, historii a literatuře. Nahradily je ty, které se snaží v dětech a mladistvých posilovat přesvědčení, že Krym je a vždycky byl ruský.

Několik desítek lidí se v neděli na pražském Václavském náměstí zúčastnilo protestu proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v den, kdy končí prezidentské volby v Rusku. Na Můstku nainstalovali kostku s nápisy Praha proti Putinovi a Prague against Putin.

Lidé vybarvovali čtverečky, než se uvedené nápisy postupně objevily. Jedna z účastnic pak spálila Putinovu bustu. „Nechceme takového prezidenta,“ řekla. Akci uspořádala skupina Kulturus a kostka bude na náměstí do dnešních 18:00. Třídenní volby v Rusku, jež před dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, začaly v pátek.

„Máme dva cíle akce. Prvním je solidarita s ruskou opozicí, která ve 12:00 dělala protestní akci ve volebních místech, proto jsme také začínali ve 12:00. Druhý cíl je ukázat Čechům a Ukrajincům, že Rusové v Praze stojí proti Putinovi a podporují Ukrajinu a jsou proti válce,“ řekl pořadatel Anton Litvin.

Model kostky zvolili organizátoři po vzoru té, kterou používal ve svých kampaních nedávno zesnulý ruský opoziční politik Alexej Navalnyj. Na kostce jsou kromě zmíněných nápisů texty v češtině, ruštině a angličtině, ve kterých pořadatelé vysvětlují, proč akci dělají. V textu také říkají, že Rusové ve skutečnosti nemají ve volbě prezidenta na výběr, když opoziční kandidáti byli vyloučeni.

Lidé si s sebou přinesli ruské vlajky, ze kterých vymazali červenou barvu a zbyl pouze modrý pruh mezi dvěma bílými. Tuto vlajku používají lidé jako výraz nesouhlasu s Putinovým režimem. Rovněž si přinesli transparenty, na jednom z nich bylo vyobrazení Putina a anglický nápis vrah.

Na ruskou ekonomiku se sice snesly největší sankce v historii, přesto není ani zdaleka na kolenou. Zatím. Delší válka by ji mohla poškodit.