Článek
Od zvláštního zpravodaje z Francie
Do lillského kongresového centra míří hlavně mladí lidé, jako kdyby tu byl spíš koncert než politický mítink. Před halou duní hlasitá hudba, mnozí příznivci Jeana-Luka Mélenchona přicházejí s vlajkami. Jejich oblíbenec je sice v průzkumech před nedělními prezidentskými volbami až třetí, ale v poslední době postupně posiluje.
Většina z oslovených je už o své volbě rozhodnutá: „Když chceme volit levici, aby se dostala do druhého kola, tak koho jiného?“ říká asi třicetiletý středoškolský profesor Alexandre, který na mítink přišel s kolegou.
Na připomínku, že levici zastupuje třeba i starostka Paříže Anne Hidalgová, oba muži nesouhlasně kroutí hlavou: „To je strana (bývalého prezidenta Françoise) Hollanda, nikdy!“ vypálí okamžitě. Alexandre ale připouští, že ani Mélenchon není ideální, vadí mu jeho dřívější vstřícný vztah k Rusku.
Abychom ale byli spravedliví – šéf krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie i na tomto mítinku ruskou invazi na Ukrajinu a zločiny ruských vojáků odsoudil. Největšímu současnému zahraničněpolitickému problému Evropy se nicméně věnoval jen několik vteřin. Lepšímu zacházení se zvířaty, které má také v programu, naopak věnoval několik minut.
„Myslím, že se tím chce odlišit, ostatní kandidáti o tomhle tématu nemluví… A možná se mu taky nechce mluvit o Rusku,“ myslí si studentka politologie Cristina, která ale volit nemůže, protože je z Německa a na severu Francie jen studuje.
Bučení na Macrona
Hvězda večera přichází k mikrofonu asi s půlhodinovým zpožděním, zaplněný sál už ale před ním „zahřívají“ Mélenchonovi straničtí kolegové. Kdykoliv ve svých projevech zmíní prezidenta Emmanuela Macrona, ozve se bučení z mnoha úst. Sedmdesátiletého politického veterána, který do Elysejského paláce kandiduje už potřetí, vítá obří potlesk a frenetický řev.
Místo hodnocení války na Ukrajině, s nímž začínali v minulých dnech svá setkání s voliči další kandidáti, se Mélenchon pouští do kritiky ekonomického liberalismu.
„Je třeba se rozejít s prezidentskou monarchií a s politikou, která z nás dělá zboží,“ burcuje publikum. Naráží tak na zásadní bod svého programu, ukončení Páté republiky a přechod k čistě parlamentnímu systému s poměrným volebním systémem. „Macron udělal z prezidentské monarchie karikaturu,“ tvrdí Mélenchon a plánuje zavedení referenda z občanské iniciativy, které bylo jedním z hlavních požadavků hnutí žlutých vest.
Kritiku sklízí kromě prezidenta Macrona i šéfka nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penová: volit ji prý znamená hlasovat proti zvyšování minimální mzdy a tu chce levicový kandidát zvýšit razantně.
Feministická revoluce
Sociální výdaje ostatně tvoří značnou část Mélenchonova projevu – po příspěvcích pro studenty mluví i o prémii pro ženy, která by vyrovnávala současnou platovou nerovnost. Když zmíní potřebu „feministické revoluce“, sál bouří nadšením.
Program Jeana-Luka Mélenchona
VI. republika – přechod z poloprezidentského na parlamentní systém s větším podílem přímé demokracie. Zrušení senátu, zavedení povinného hlasování ve volbách, volit by se mohlo už od 16 let. Zanesení práva na potrat do ústavy.
Sociální politika – odchod do penze v 60 letech, zastropování cen nezbytně nutných výrobků, jako jsou některé druhy ovoce a zeleniny, hygienické potřeby, paliva. Zvýšení minimální mzdy na 1 400 eur čistého (asi 34 tisíc korun).
Daně – návrat k milionářské dani zrušené Macronem, zaměstnanci by měli brát maximálně 20násobek toho, co berou jejich nejhůře placení kolegové. Zavedení větší progrese, deset procent platu by měli zaměstnavatelé dát navíc ženám v rámci platové rovnosti.
Ekologie – snížení emisí skleníkových plynů o 65 procent do roku 2030, masivní investice do zateplování a obnovitelných zdrojů. Uzavření jaderných elektráren do roku 2045.
Zahraniční politika a migrace – odchod z NATO a globalistických uskupení, jako jsou Světová banka a Mezinárodní měnový fond. Ukončení smluv o volném obchodu a vyvážení zbraní do diktatur. Francie by měla mít vstřícnější politiku vůči přistěhovalcům a zlegalizovat pobyt těch, kteří v zemi žijí bez dokladů.
Žen je ostatně v publiku hodně a stejně jako v případě přítomných mužů je jim nejčastěji do třiceti let. Mélenchon se v tomto směru trochu podobá americkému doyenovi Berniemu Sandersovi – navzdory svému vysokému věku dokáže upoutat i mladou generaci a jeho hnutí je velmi silné v práci se sociálními sítěmi.
Mladí pak oceňují například to, že je jako jeden z mála politiků skutečně odhodlán bojovat s klimatickými změnami. Závazky z pařížského summitu musíme podle něj dodržet, „ať to stojí, co to stojí“.
Z českého pohledu zaráží Mélenchonovy plány v oblasti obrany – kandidát Nepoddajné Francie by jako pacifista opustil Severoatlantickou alianci a rozpočet na obranu by nezvyšoval. Veškerá výzbroj francouzské armády by pak měla pocházet z domácích zdrojů, ekonomický protekcionismus je ostatně Mélenchonovi vlastní, smlouvy o volném obchodu by zrušil.
Američany ani NATO nepotřebujeme
„NATO je pro mě problém. My dokážeme být vojensky nezávislí, Spojené státy nepotřebujeme,“ myslí si François, který pracuje na manažerské pozici v mediálním domě. Mélenchona je ale rozhodnutý volit hlavně kvůli klimatu, které mu dělá starosti.
Mnohem váhavější jsou Mélenchonovi voliči, když odpovídají na otázku, koho by volili ve druhém kole v případě souboje Macron vs. Le Penová. Podle jednoho z posledních průzkumů by v takovém případě dala třetina z nich hlas Le Penové. Macron je pro ně prezidentem jen pro bohaté.
Fakt, že by mohl v prvním kole přetáhnout část voličů právě Le Penové, si uvědomuje i Mélenchon. Během mítinku jim proto vyslal vstřícný vzkaz, kdy o nich mluvil jako o „faché, mais non facho (v překladu rozzlobení, ale ne fašisté).
„Jsme odhodláni změnit svět a uděláme to, když vyhrajeme,“ slíbil na závěr mítinku Mélenchon svým voličům. Pak už se jen celý sál v Lille (a také 11 shromáždění v dalších městech, kde se politik promítal pomocí hologramu), zvedne a procítěně zpívá národní hymnu.
Do nedělních voleb zbývá posledních pár dní a Mélenchon věří, že napotřetí se do druhého kola dostane. Pak už se může dít cokoliv.