Článek
Nedělní prezidentské volby v Panamě vyhrál pravicový politik José Raúl Mulino, jehož kandidaturu teprve minulý týden potvrdil nejvyšší soud a který se od července stane novou hlavou státu této středoamerické země. Vyplývá to z výsledků po sečtení asi 90 procent hlasů, o nichž informují světové tiskové agentury. Mulino je spojencem exprezidenta Ricarda Martinelliho, odsouzeného za praní špinavých peněz.
„Mám to potěšení vás jménem volebního soudu informovat, že jste vyhrál volby prezidenta Panamské republiky,“ sdělil podle agentury AFP Mulinovi v telefonickém hovoru vysílaném živě v televizi Alfredo Juncá, předseda volebního soudu. Čtyřiašedesátiletý Mulino získal přes 34 procent hlasů, druhý skončil s 25 procenty padesátiletý právník Ricardo Lombana a třetí se 16 procenty šedesátiletý exprezident Martín Torrijos, který zemi vedl v letech 2004 až 2009.
Mulino se chtěl v těchto volbách původně ucházet o úřad viceprezidenta po boku Martinelliho, za jehož vlády byl v letech 2010 až 2014 ministrem vnitra. Poté, co v únoru Martinellimu nejvyšší soud potvrdil trest deset a půl roku vězení, změnil Mulino kandidaturu na prezidentskou. V neděli Mulino Martinelliho navštívil v panamské metropoli na nikaragujské ambasádě, kam se exprezident uchýlil v únoru, kdy mu nikaragujská levicová vláda udělila politický azyl. Martinelli, který je obviněn i z korupce v jiné kauze, rozsudek považuje za politicky motivovaný.
Mulinovi podle agentury AP pomohla popularita Martinelliho, který vedl kampaň i z nikaragujské ambasády. Mnozí voliči jsou totiž ochotni prominout mu korupční kauzy s ohledem na ekonomické úspěchy země za jeho vlády (2009–2014).
„Máme problémy ve zdravotnictví či školství. Tahle země má ale velké bohatství, jenže musí mít lídra, který se bude věnovat potřebám Panamy,“ citovala AP jednoho z Mulinových voličů.
Mulino slíbil další vlnu ekonomické prosperity a také zastavení migrační vlny přes prales Darién na hranicích Panamy s Kolumbií, přes nějž loni přešlo podle AP půl milionu běženců.
Výrazný hospodářský růst, jaký Panama zažívala v dřívějších letech, zpomalil. Za vlády současného prezidenta Laurentina Cortiza zažila země nejhorší sociální protesty od roku 1989, kdy americká invaze svrhla diktátora Manuela Noriegu. I panamská ekonomika se potýkala s důsledky omezení za pandemie covidu-19 a zasáhlo ji i dlouhodobé sucho, kvůli němuž musel být omezen provoz v Panamském průplavu. Ten je největším zdrojem příjmů této země s asi 4,5 milionu obyvatel.
Loni vypukly v Panamě také protesty proti prodloužení povolení k těžbě mědi kanadské firmě v dole Cobre Panamá, který je rovněž výrazným zdrojem příjmů státního rozpočtu. Odbory a sdružení domorodých obyvatele ale protestovaly proti ekologickým dopadům těžby a v listopadu pak panamský nejvyšší soud prodloužení licence zrušil.
