Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ani ne den po vyhlášení stanného práva jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem je jasné, že šlo o pokus uchvátit moc ohroženou nepříznivou politickou situací. Alespoň podle politologa Michala Kolmaše, vedoucí Katedry asijských studií Metropolitní univerzity.
Prezidentova strana už v dubnu prohrála parlamentní volby a měla problémy s prosazováním vlastní agendy, samotný Jun čelil korupčním skandálům a už před současnou krizí se potýkal s nízkou popularitou (podle průzkumů ho podporovalo jen 17 % veřejnosti).
Opozice tento týden zablokovala vládní zákon o rozpočtu a tlačila na vyšetření korupční kauzy Jun Sok-jolovy manželky, která se měla zapojit do machinací s akciemi a přijmout darem luxusní kabelku.
Zkusit nepříznivou situaci vyřešit státním převratem se podle Kolmaše jihokorejský prezident rozhodl s největší pravděpodobností jednoduše proto, že špatně odhadl, jak tvrdě narazí.
„Myslím si, že tady jde především o to, že se Jun Sok-jol sám přepočítal,“ říká Kolmaš v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Následovat podle něj s největší pravděpodobností bude Junův politický konec.
Záběry z jihokorejského parlamentu po úterním vyhlášení stanného práva.Video: AP
Je nějaká šance, že to, co jsme sledovali, nebyl neúspěšný pokus o státní převrat?
Myslím, že ne. Byl to opravdu neúspěšný pokus o převrat, kterým se Jun Sok-jol snažil dostat z vlastních politických problémů, které mu dlouhodobě znepříjemňovaly život.
Vypadá to ale, že neodhadl reakci zákonodárců, kteří byli schopni se rychle sejít a hlasovat proti stannému právu. V tu chvíli už mu myslím bylo jasné, že by bylo provedení převratu mnohem složitější.
Jakou roli v neúspěchu převratu sehrálo počínaní armády? Ze záběrů od budovy parlamentu bylo vidět, že poslanci se dovnitř dostávali bez větších problémů, prakticky nikdo nezasahoval proti shromažďování protestujících a ani fungování médií nebylo omezeno…
Jun Sok-jol se nejspíš spoléhal, že armáda hlasování skutečně zabrání. I proto na střechu budovy hned přiletěl vojenský vrtulník. Nemyslím si ale, že to vůbec bylo možné.
Jihokorejská armáda má od reforem zavedených v rámci demokratizace v 80. letech stanovené jisté „brzdy“ a literu zákona dodržuje. Už na začátku se ukázalo, že situace se nebude vyvíjet tak, jak si Jun Sok-jol představoval.
Co se stalo v Koreji
Proč si prezident mohl myslet, že mu to projde? Je to čistě o osobních pohnutkách, nebo hraje roli nějaký důležitý historický a kulturní kontext, který běžný laik ze střední Evropy snadno přehlédne?
Myslím si, že tady jde opravdu především o to, že se sám Jun Sok-jol přepočítal. O tom, že nepatří mezi nejchytřejší politiky, se mluví už dlouho a sám jsem to od několika jihokorejských zdrojů slyšel. Možná si opravdu jen nedokázal spočítat, jak společnost zareaguje.
Je pravda, že Korea má za sebou autoritářskou historii, která skončila teprve v 80. letech, prezidentovo rozhodnutí bych ale spíš než historii přikládal chybnosti jeho úsudku.
Kdo je Jun Sok-jol
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol během návštěvy Spojených států v roce 2023.
- Narodil se 18. prosince 1960 v Soulu, vystudoval práva.
- Pozornost si získal coby přední prokurátor, který sehrál důležitou roli při odsouzení prezidenta I Mjong-baka za korupci a prezidentky Pak Kun-hje kvůli zneužití moci.
- Díky tomu si ho tehdy opoziční konzervativní Strana lidové moci vybrala za prezidentského kandidáta do voleb v roce 2022.
- Zvítězil nejtěsnějším rozdílem v demokratické historii Jižní Koreje, prosadil se zejména díky slibům boje s bytovou krizí, tvrdšího přístupu vůči KLDR a antifeminismu.
- Jeho táboru od počátku chyběla většina v parlamentu, což vedlo ke konfliktům s opozicí. Kvůli její „protistátní činnosti“ v prosinci 2024 vyhlásil stanné právo, které parlament vzápětí zrušil.
Jak velkou ránu tyto události znamenají pro Jižní Koreu a její pověst ve světě?
To je podle mě dvousečné. Na jednu stranu je samozřejmě pravda, že když ve vaší zemi dojde k pokusu o politický převrat, nevydává do zahraničí dobrý signál. To je ostatně zřejmé i z dosavadních reakcí třetích států.
Na druhou stranu ale Jižní Korea tím, jak zareagovala občanská společnost a opozice, vyslala i pozitivní signál. Jestli se nakonec definitivně potvrdí, že šlo opravdu o akci jednotlivce, kterému společnost neumožnila uchvátit moc, ukáže to svým způsobem i sílu jihokorejské demokracie.
Obraz Jižní Koreje ve světě by nakonec ani nemusel být zas tak narušený.
Předpokládám, že režim v Severní Koreji nicméně dění sleduje blaženě…
Ano, jsem si jistý, že Severní Korea toto určitě využije jako materiál pro svou propagandu proti Soulu.
Jun Sok-jol teď čelí výzvám k odstoupení a chystá se hlasování o jeho odvolání. Myslíte si, že to ještě může skončit jinak než jeho koncem v politice?
Očekávám, že k impeachmentu nakonec dojde. Je pravda, že pro jeho odhlasování je potřeba 200 poslanců, a tedy i hlasy poslanců z vládnoucí strany. To ale nejspíš nebude problém, protože 18 poslanců z této strany hlasovalo už i proti stannému právu.
Pokud impeachment projde parlamentem, ještě ho musí potvrdit ústavní soud. Ten už ale má precedent z roku 2016 a 2017, kdy impeachmentu čelila tehdejší prezidentka Pak Kun-hje.
Má Jun Sok-jol ještě možnost využít nějaký jiný a třeba i zoufalý způsob o udržení u moci, než bylo vyhlášení stanného práva?
Nemyslím si. Jižní Korea sice má prezidentský systém, ale Jun Sok-jol už nemá žádné další nástroje k uchvácení moci. Neumím si ani představit žádný jiný scénář, při kterém by se u moci udržel. Jediná alternativa k jeho odvolání je podle mě dobrovolné odstoupení.
