Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Chilský prezident Gabriel Boric se v pátek vydal na Antarktidu na jižní pól, a stal se tak prvním latinskoamerickým prezidentem v historii, který jej navštívil, uvedla CNN.
Boric podnikl historickou dvoudenní cestu nazvanou Operace Pole Star III, jejímž cílem bylo rozšířit monitorování znečištění životního prostředí na Antarktidě, uvedla chilská vláda ve svém prohlášení.
V sobotu zveřejnil Boric na síti X video, na kterém stojí ve sněhu a na sobě má sluneční brýle. „Dosažení jižního pólu je pro Chile zdrojem hrdosti. Nadále pracujeme na tom, aby Antarktida zůstala kontinentem vědy a míru.“ napsal.
Llegar al Polo Sur, un orgullo para Chile. Seguimos trabajando para que la Antártica siga siendo un continente de ciencia y paz. pic.twitter.com/4AlwC8YgK8
— Gabriel Boric Font (@GabrielBoric) January 4, 2025
Spolu s vědci a několika členy vlády cestoval z chilského hlavního města Santiaga do Punta Arenas, města na jihu Chile, sdělila veřejnoprávní televize Televisión Nacional de Chile (TVN). Odtud měla výprava několik zastávek, než dorazila na americkou Amundsen-Scottovu stanici na jižním pólu.
Boric označil svou cestu na jižní pól za čest. „Je to pro nás milník. Je to poprvé, co chilský prezident navštívil jižní pól,“ řekl TVN.
Prezident také prohlásil, že jeho cesta ukázala „závazek, aby (Antarktida) i nadále zůstala kontinentem vědy a míru“. Dodal, že jeho návštěva podtrhuje odhodlání Chile hrát klíčovou roli ve vědeckých projektech v této oblasti, zejména v těch, které se týkají klimatických změn, píše BBC.
„Je to i potvrzení našeho nároku na svrchovanost v tomto prostoru,“ dodal podle televize. „Odtud je všechno na severu: Vlaje tam jen 12 vlajek. Jednou z nich je chilská vlajka a to je pro mě zdroj hrdosti.“
Levicový prezident Gabriel Boric zvítězil v chilských prezidentských volbách v roce 2021 a ve svých 35 letech se stal historicky nejmladším lídrem země. Před Boricem navštívili jižní pól pouze dva další světoví lídři: premiéři Nového Zélandu a Norska.
Země nikoho
Zmiňovaných 12 vlajek představuje státy, které podepsaly původní smlouvu o Antarktidě: Argentina, Austrálie, Belgie, Chile, Francie, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Rusko, Jihoafrická republika, Spojené království a Spojené státy.
Smlouva o Antarktidě, která vešla v platnost roku 1961, kodifikuje mezinárodní právní postavení kontinentu, mírovou vědeckou spolupráci a demilitarizaci území. Antarktida není státem, pouze „mezinárodním prostorem“, nemá vládu ani původní obyvatelstvo.
Celý kontinent je vyčleněn jako vědecká rezervace. Díky smlouvě si žádný stát nemůže Antarktidu přivlastnit, smlouva také zakazuje na území budovat vojenské základny a provádět jaderné pokusy či vojenské manévry.
Několik zemí včetně Chile, Spojeného království, Francie, Norska, Austrálie, Nového Zélandu a Argentiny si činí nárok na části Antarktidy a mnoho dalších tam má své zastoupení.
