Článek
Vyplývá to z výsledků akademické studie, kterou univerzita zadala v dubnu roku 2019. Univerzita v návaznosti na výsledky šetření přislíbila rozšířit stipendijní programy pro černošské studenty a financovat další výzkum jedné z mnoha temných stránek kolonialismu, píše agentura Reuters.
Univerzita uvedla, že studie nenašla žádné důkazy o tom, že by škola jako taková někdy vlastnila přímo otroky či plantáže. Vyšetřování však ukázalo, že z otroctví pramenily pro univerzitu „významné výhody“.
Podle závěrečné zprávy totiž univerzita v minulosti přijímala peněžní dary od dobrodinců, kteří nabyli své jmění prostřednictvím obchodu s otroky, investovala do společností, které se na otroctví podíleli a také přijímala poplatky od rodin vlastnících plantáže, na nichž byli otroci nuceni pracovat.
Otroctví je častým jevem i v současnosti
Každý 150. člověk na světě je uvězněný v nucené práci nebo sňatku. Celkem tak setrvává v situacích, které nemohou opustit „kvůli výhružkám, násilí, klamání, zneužití moci nebo jiným formátům nátlaku“ po celém světě 50 milionů lidí.
Studie ukázala, že zaměstnanci Cambridgeských škol byli zapojeni do Východoindické společnosti a zároveň někteří investoři ze společnosti Royal African Company měli zase vazby na Cambridge. Obě tyto společnosti úzce svázané s britským královstvím a působící převážně v 17. a 18. století byly aktivně zapojeny do obchodu s otroky.
Výzkum Cambridgeského Centra pro africká studia odhalil, že univerzita obdržela finanční příspěvky od investorů z obou společností a také přímo investovala do další společnosti působící v obchodu s otroky, kterou byla South Sea Company.
Osobnosti s temnou minulostí
„Nejen, že tato finanční angažovanost pomohla usnadnit obchodování s otroky, ale navíc přinesla univerzitě velmi významné finanční benefity,“ píše se ve zprávě.
Ta zmiňuje také na několik osobností, které si univerzita připomíná, avšak bez odkazu na jejich zapojení do obchodu s otroky. Kupříkladu socha Williama Pitta mladšího, jenž byl členem univerzitního parlamentu a na konci 18. století dokonce britským premiérem, nijak neupomíná na jeho snahu obnovit po revoluci na Haiti otroctví či pozastavit abolicionistické hnutí (anglo-americké hnutí usilující v 19. století o zrušení otroctví).
Také věhlasné Fitzwilliamovo muzeum, které je hlavním univerzitním muzeem, bylo založeno díky penězům zděděným po guvernérovi společnosti South Sea Company.
V reakci na výsledky studie univerzita slíbila, že muzeum uspořádá v příštím roce výstavu zaměřenou na otroctví a moc. Cambridge také zřídí specializované centrum pro výzkum dědictví otrokářství, prohloubí vazby s univerzitami v Karibiku a v Africe a v neposlední řadě navýší postgraduální stipendia pro černošské britské studenty, stejně jako pro ty z Afriky a Karibiku.
Stipendijní program bude navazovat na ten založený v roce 2018 raperem Stormzym, jenž se zavázal financovat místa pro černošské britské studenty v reakci na kritiku, která vinila univerzitu, že nedělá dostatek pro zajištění rozmanitosti. „Není v naší moci napravit historické křivdy, můžeme však začít tím, že je přiznáme,“ uvedl vicekancléř univerzity Stephen Toope v reakci na výsledky studie. „Poté, co jsme odhalili vazby naší univerzity na děsivou historii zneužívání, nás závěry studie povzbuzují, abychom ještě usilovněji pracovali na řešení současných nerovností – zejména těch, které se týkají černošských komunit,“ dodal.
