Hlavní obsah

Trump nevyloučil zastavení mírových rozhovorů o Ukrajině

Foto: Bílý dům/Flickr

Prezident USA Donald Trump, ilustrační snímek.

aktualizováno •

Spojené státy daly najevo, že chtějí do několika dní vidět pokrok v jednáních o míru. Pokud Moskva nebo Kyjev budou příliš ztěžovat zastavení konfliktu, USA mohou mírová jednání zastavit, naznačil to prezident Donald Trump.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP šéf Bílého domu také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit.

Trump podle Reuters novinářům sdělil, že se Spojené státy přestanou pokoušet ukončit válku na Ukrajině, pokud Moskva nebo Kyjev příliš ztíží zastavení konfliktu. Zároveň ale poznamenal, že nechce říct, že odchází od jednacího stolu, a vyjádřil přesvědčení, že stále existuje slušná šance na ukončení konfliktu, poznamenala agentura.

V pátek už Kreml oznámil konec částečného příměří s Ukrajinou, které zahrnovalo zákaz útoků na energetickou infrastrukturu v Rusku i na Ukrajině. Klid zbraní měl podle původní dohody platit 30 dní, domluvili se na něm před měsícem při telefonickém rozhovoru prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump.

„Měsíc skutečně uběhl. Dosud od nejvyššího velitele, prezidenta Ruské federace Vladimira Putina, nepřišly žádné nové instrukce,“ prohlásil v pátek podle státem kontrolované agentury Ria mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Hned po uzavření dohody se obě strany začaly obviňovat z jejího porušování, ale příměří částečně fungovalo. Zatímco útoky na energetickou infrastrukturu v blízkosti fronty pokračovaly, údery proti cílům hluboko v týlu do značné míry ustaly.

Do pár dní chceme pokrok, řekl Rubio

Kromě Donalda Trumpa dal i americký ministr zahraničí Marco Rubio ještě před Peskovovým oznámením najevo, že Spojeným státům v jednáních o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou dochází trpělivost. Během několika dní se podle něj Washington rozhodne, jestli je vůbec možné dosáhnout dohody o příměří, která by vedla ke konci války.

Washington se přestane snažit, pokud se neobjeví jasné náznaky, že mír je možný, řekl Rubio podle agentur Reuters a AFP. Prezident Donald Trump prý má o dohodu stále zájem, ale bez známek pokroku hodlá zaměřit svou pozornost na jiné priority ve světě.

„Nebudeme v tomto úsilí pokračovat týdny a měsíce. Musíme velmi rychle zjistit, a mluvím o řádu dní, jestli je to (příměří) zvládnutelné do několika týdnů,“ prohlásil Rubio. „Pokud to možné nebude, tak prezident může říct, že končíme.“

Na rozdíl od Rubia Donald Trump odmítl uvést konkrétní časový plán pro možné ukončení rozhovorů. „Žádný konkrétní počet dní, ale chceme to udělat rychle,“ uvedl Trump podle stanice CNN.

Rubio průběh jednání komentoval po čtvrtečním setkání s evropskými diplomaty v Paříži. Mluvil mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, ale i se zástupci Německa a Ukrajiny.

Francie si rozhovory pochvalovala. Evropské státy už delší dobu usilují o to, aby byly do mírových jednání zahrnuty.

Americký viceprezident J. D. Vance v pátek během návštěvy v Římě vyjádřil naději ohledně dalších rozhovorů. „Protože se konají jednání, nebudu je předčasně hodnotit, ale cítíme optimismus, že budeme moci, doufejme, tuto válku, velmi brutální válku ukončit,“ řekl Vance podle agentury ČTK.

Ukrajina americký návrh na okamžité příměří v minulosti přijala, ale ruský prezident Vladimir Putin se k němu vyjádřil jen vágně. V principu ho prý sice podporuje, ale nejdřív je podle něj potřeba vyřešit základní příčiny války. Mezi ty ale Moskva zahrnuje i otázky ukrajinské suverenity.

Washington podle zjištění agentury Bloomberg předložil spojencům návrhy na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, včetně náčrtu podmínek pro ukončení bojů a zmírnění sankcí vůči Moskvě v případě trvalého příměří. Návrh by fakticky zmrazil válku v současných frontových liniích, přičemž ukrajinská území, která nyní Rusko okupuje, by zůstala pod kontrolou Moskvy. Kyjev by se rovněž musel vzdát svých snah o vstup do NATO.

Jeden z amerických představitelů uvedl, že plány, které je třeba projednat s Kyjevem, nebudou znamenat definitivní urovnání. Zároveň také uvedl, že evropští spojenci neuznají okupovaná území za ruská. Představitelé dále zdůraznili, že rozhovory by byly bezpředmětné, pokud by Kreml nesouhlasil s ukončením bojů, a že je nezbytné poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby případná dohoda obstála.

Ruské zdržování

Experti oslovení v minulosti Seznam Zprávami se shodují, že Rusko v současné situaci jednání prodlužuje, protože čas hraje v jeho prospěch.

Putin si může dovolit získávat čas na svou stranu. Jeho armáda si udržuje iniciativu a bez větších problémů může bojovat několik měsíců. Navíc s postupem času by se pro ni situace na frontě mohla ještě zlepšit, protože je velmi nepravděpodobné, že by současná americká administrativa odsouhlasila další balíček vojenské pomoci Kyjevu.

„Rusko neprojevilo během probíhajících rozhovorů, které vedla Trumpova administrativa ve snaze dosáhnout příměří na bojišti, žádný opravdový zájem o skutečné příměří,“ řekl analytik Benjamin Schmitt působící na Pensylvánské univerzitě.

„Kreml jednání nadále zdržuje přidáváním maximalistických požadavků, které by v budoucnu vážně narušily ukrajinskou suverenitu a národní bezpečnost jako předpoklady byť jen třicetidenního dočasného příměří,“ vysvětlil.

Trump se zbavuje zodpovědnosti za selhání

Americký prezident Donald Trump během kampaně před loňskými volbami sliboval, že mír na Ukrajině zařídí do 24 hodin. Později podle zasvěcených zdrojů amerických médií doufal alespoň v dosažení příměří během prvních 100 dnů svého mandátu, tedy do konce dubna.

V posledních týdnech se ale snaží od svého slibu distancovat. V neděli například v televizi řekl, že když sliboval, že válku ukončí za den, byl tak trochu sarkastický. „Co jsem tím doopravdy myslel, je, že bych to rád urovnal, a myslím si, že v tom budu úspěšný,“ dodal.

Trump k tomu začal konflikt označovat jako „Bidenovu válku“. Vinu připisuje nejen svému předchůdci, ale i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Na své síti Truth Social napsal, že „Zelenskyj a prohnilý Joe Biden odvedli naprosto příšernou práci, když dovolili, aby tato tragédie vůbec začala“.

Podle finského experta na Rusko a propagandu Pekky Kallioniemiho ale současný šéf Bílého domu není slepý k tomu, že jednání nikam nevedou, a jakmile si uvědomí, že se věci nevyvíjejí podle jeho představ, začne obviňovat všechny kolem sebe. „Dalo se to čekat. Raději než by ale přiznal, že udělal chybu, bude lhát a kopat kolem sebe,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

S tím souhlasí i odborník na Ukrajinu Taras Kuzio. „Trump to teď říká častěji, protože ho začne pronásledovat vlastní výrok, že to vyřeší za den – a možná si už uvědomuje, jak je to celé složité. Zároveň ale vůbec nevyvíjí tlak na Rusko, aby udělalo nějaký kompromis,“ komentuje vývoj.

Trump zároveň v poslední době kritizoval ruské útoky na ukrajinská města, při kterých zahynuly desítky lidí. V případě útoku na Sumy z minulého víkendu ale prohlásil, že mu řekli, že jde o chybu.

Doporučované