Přesně to, co soudruzi kdysi nechtěli. Si bude nejmocnější Číňan od éry Maa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě na konci září žil internet spekulacemi o stavu čínského prezidenta. Podle těch nejvyhrocenějších verzí mělo v nejvyšších kruzích čínské politiky dojít ke spiknutí, sesazení a uvěznění čínské hlavy státu. Ačkoli odborníci vášně mírnili, spekulace si vysloužily tisíce sdílení.

Jak ale ukázal čas, Si Ťin-pching nejenže nesedí schoulený v domácím vězení, ke spokojenosti mu schází jen „málo“ – obsadit Tchaj-wan, vybudovat jednu z nejsilnějších armád na světě či dotáhnout covidovou politiku nulové tolerance k dokonalosti.

2 300 vybraných zástupců z 96 milionů členů Čínské komunistické strany se o víkendu sjelo do Pekingu na nejdůležitější politickou událost pevninské Číny. Sjezd, který se koná jednou za pět let ve Velkém sále lidu na náměstí Nebeského klidu, určí, jakým směrem se Čína ubere v následujících letech.

Letošní sjezd je od založení strany v roce 1921 už dvacátý – a pro čínské komunisty obzvláště důležitý.

Čína je státem jedné strany – generální tajemník strany je tak zpravidla nejvyšším představitelem země. Kdyby se jednalo o typický sjezd, Si Ťin-pching, který se poprvé ujal funkce v roce 2012 a má za sebou dvě pětiletá funkční období, by předal žezlo někomu novému.

Není však tajemstvím, že by se měl Si udržet u moci i na třetí funkční období a porušit tak pravidla zavedená dvěma jeho předchůdci, Chu Ťin-tchaem a Ťiang Ce-minem, kteří se vzdali funkce generálního tajemníka po odsloužení dvou plných pětiletých funkčních období.

Si Ťin-pching také na rozdíl od svých předchůdců nemusí soutěžit s žádným zjevným zájemcem o jeho post. Třetí funkční období mu definitivně připadne po skončení sjezdu 23. října. Stejně tak se brzy dozvíme jméno nástupce premiéra Li Kche-čchianga. Mezi hlavní adepty patří současná čtveřice vicepremiérů.

„Na 20. sjezdu strany můžeme očekávat, že Si Ťin-pching ještě více upevní svou moc nad stranou, státem a armádou,“ uvedl pro hongkongský deník South China Morning Post (SCMP) Brian Hart, pracovník China Power Project při Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Spojených státech.

Dvacátý sjezd strany tak ze Si Ťin-pchinga, pokud tedy na poslední chvíli nedojde k bezprecedentnímu dramatu, učiní nejmocnějšího Číňana od dob Mao Ce-tunga. Jeho osobní ideologie by také měla zakotvit ve stranické ústavě.

A to je nepříjemný precedens. Po Maově smrti se čínská elita zařekla, že už nikdy takovou koncentraci moci nedopustí, a zavedla neoficiální systém kolektivního vedení, omezení funkčního období a věk odchodu do důchodu pro vysoké funkce. To usnadnilo hladké předávání moci – dokud se moci neujal Si a tyto normy nezrušil.

Si je synem místopředsedy vlády, jednoho z potomků komunistické elity „rudých princů“. Pozlátko jeho dětství ale narušil pád jeho otce do nemilosti a následný převrat během kulturní revoluce.

Mnozí v Číně i mimo ni doufali, že Si převzal alespoň něco z relativně liberálních názorů svého otce a že ho zkušenosti z prvních let života naočkují proti totalitarismu. Zdání však klame – Si Ťin-pching zjevně došel k přesvědčení, že je tím nejlepším lídrem, kterého by si Čína mohla přát.

Během deseti let ve funkci vůdce upevnil svůj osobní vliv na komunistickou stranu i na celou zemi. Protikorupčními čistkami odstranil své rivaly a nepřátele a zpřísněním cenzury a dohledu potlačil disent zdola.

Analytici ze španělské lidskoprávní organizace Safeguard Defenders upozorňují například na to, že další roky Si Ťin-pchingovy vlády povedou k dalšímu rozmachu mechanismů, které si režim oblíbil. Zmiňují nucená mizení nepohodlných, sofistikovaná sledování, omezování soudnictví pod záminkou boje s covidem-19 či globální hon na ty, kteří před čínským režimem uprchli do zámoří.

Projev generálního tajemníka na začátku každého pětiletého sjezdu zpravidla zajímá celý svět. Nejinak tomu bylo i v případě nezvykle krátkého, dvouhodinového řečnění, kdy prezident posledních pět let označil za „extrémně neobvyklé a nenormální“.

„Musíme posílit smysl pro těžkosti, držet se myšlení na spodní hranici, být připraveni na nebezpečí v době míru, připravit se na deštivý den a být připraveni vydržet velké zkoušky silného větru a vysokých vln,“ řekl Si Ťin-pching poeticky a vyzval k posílení národní bezpečnosti, zajištění dodávek potravin a energií, zlepšení ochrany osobních informací a lepšímu řešení katastrof.

Pokud by měl někdo tendence předpokládat, že se Čína po letech přestane zatěžovat přísnou politikou nulové tolerance ke koronaviru, není tomu tak. Kontroly na hranicích, povinné testování, invazivní dohled, nucené karantény a přísné rozsáhlé lockdowny zjevně v brzké době neskončí. Si řekl, že čínský přístup „staví lidi a životy nade vše ostatní“.

„Zahájením totální lidové války s cílem zastavit šíření viru jsme v maximální možné míře ochránili zdraví a bezpečnost lidí a dosáhli nesmírně povzbudivých úspěchů jak v reakci na epidemii, tak v hospodářském a sociálním rozvoji,“ zhodnotil.

Po téměř třech letech této politiky však v Číně roste frustrace a únava. Pouhé tři dny před zahájením kongresu se na pekingském nadjezdu objevily vzácné projevy občanské neposlušnosti – protestní transparenty odsuzující tuto covidovou politiku a vyzývající k Siovu sesazení.

Těžký boj bude Čína svádět s ekonomikou. Letošní rok zahájila s cílem hospodářského růstu „kolem 5,5 procenta“. Toho však Peking nemá šanci dosáhnout právě kvůli covidové politice.

V sobotu zveřejněný průzkum agentury Reuters ukázal, že ekonomové očekávají v letošním roce růst HDP pouze o 3,2 procenta. Po propadu v roce 2020, kdy poprvé udeřil covid-19, půjde o „nejhorší čísla od roku 1976 – posledního roku desetileté kulturní revoluce, která zničila ekonomiku“.

Ekonomika však zpomalovala již před pandemií a Si prohlásil, že klíčem k budoucnosti Číny je „vysoce kvalitní rozvoj“, přičemž by se strana měla zaměřit také na zvýšení příjmů a zajištění spokojenosti lidí. Příštích pět let bude podle něj „klíčových“.

Si zároveň posílil roli státu v ekonomických záležitostech a dodal, že je načase podniknout razantnější kroky v „neukázněných“ odvětvích, jako jsou nemovitosti či technologie.

Největší potlesk však Si sklidil za slova směřující k Tchaj-wanu a Hongkongu, která patřila k nejúdernějším částem projevu. Si pochválil zásah strany v Hongkongu proti prodemokratickým protestům. Podle jeho slov se podařilo dosáhnout „významného přechodu od chaosu ke správě věcí veřejných“. „Díky těmto krokům byl v Hongkongu obnoven pořádek, což v regionu znamená obrat k lepšímu,“ dodal.

Otázce Tchaj-wanu se věnoval podrobněji než při proslovech v roce 2012 a 2017. „Pokud ji zařadíte do části, kdy lidé ještě drží pozornost, znamená to, že jí přikládáte důležitost,“ analyzuje pro The Guardian sled projevu čínského prezidenta Wen-Ti Sung, politický analytik z Australské národní univerzity.

„Řešení tchajwanské otázky je záležitostí Číňanů, je to věc, kterou musí vyřešit Číňané,“ řekl Si Ťin-pching ostře, a narážel tak na iniciativu Spojených států. V delší zprávě o práci stranického sjezdu, z níž je projev výňatkem, se uvádí, že „sjednocení“ zůstává podmínkou Siova snu o „velkém omlazení“ čínského národa, které chce dokončit do roku 2049.

V souvislosti s tím dal čínský prezident najevo, že je načase zmodernizovat čínskou armádu na „světovou úroveň“.

Několik dní po projevu americký ministr zahraničí Antony Blinken varoval, že čínská vláda pod vedením Si Ťin-pchinga realizuje své plány na anexi Tchaj-wanu v „mnohem rychlejším čase“.

„Místo toho, aby se Peking držel pozitivně nastaveného statu quo, učinil zásadní rozhodnutí, že status quo již není přijatelný, a je odhodlán usilovat o sjednocení v mnohem rychlejším časovém horizontu,“ řekl Blinken v úterý. Varoval, že je Čína ochotná dosáhnout sjednocení silou.

Tatam je politika Siových předchůdců, kteří na globální scéně zastávali spíše méně asertivní přístup tak, aby Číně poskytl čas a prostor pro rozvoj vlastní ekonomiky a budování její síly v tichosti. Si naopak zopakoval mantru, že právě teď přišel pro Čínu čas zlepšit ve světě postavení a vliv.

„V současné době dochází na celém světě k významným změnám, jaké jsme nezažili celé století,“ řekl Si. „Nové kolo vědecko-technické revoluce a průmyslové transformace je v plném proudu a dochází k významnému posunu v mezinárodní rovnováze sil, což Číně poskytuje strategické příležitosti při prosazování rozvoje.“

Podle údajů agentury Reuters použil Si v celé pracovní zprávě 89krát termíny „bezpečnost“ nebo „bezpečí“, v roce 2017 je použil 55krát, zatímco použití slova „reforma“ snížil na 48 z 68 zmínek před pěti lety.

Alfred Wu, docent na Lee Kuan Yew School of Public Policy na Národní univerzitě v Singapuru, uvedl, že se vzhledem ke zpomalení čínské ekonomiky Si snaží přesunout základ legitimity z hospodářského růstu na bezpečnost.

„Jeho narativ zní – Čína čelí mnoha nebezpečím, země je obrazně řečeno ve válečném stavu a on je zachránce. Díky tomuto narativu může přimět lidi, aby se kolem něj sjednotili,“ řekl Wu.