Článek
V pátek se přes nově vybudované americké plovoucí molo dostaly do obléhaného Pásma Gazy první nákladní kamiony s nezbytnou pomocí. Jde o první zásilku v rámci operace, která by podle amerických vojenských představitelů mohla znamenat až na 150 nákladních aut denně. Spojené státy molo, které by mělo usnadnit přísun humanitární pomoci do okupované oblasti, dokončily ve čtvrtek.
Stavbu mola oznámil prezident Joe Biden už v březnu, kdy OSN prosila Izrael, aby zlepšil přístup pro dodávky do Gazy po pozemních trasách. Projekt je sám o sobě nákladný a pomalý, jeho dokončení ještě zpomalilo špatné počasí. Ve finále se náklady na molo vyšplhají až na 320 milionů dolarů. OSN ale trvá na tom, že ani tento projekt nenahradí přístup do Gazy po souši.
Izraelská omezení na hraničních přechodech a těžké boje stále brání přísunu potravin a dalších zásob. Na dva hlavní hraniční přechody na jihu Gazy se již více než týden nedostaly žádné potraviny. Podle OSN je přibližně 1,1 milionu Palestinců na pokraji vyhladovění, píše AP.
„Abychom odvrátili hrůzy hladomoru, musíme použít nejrychlejší a nejzřejmější cestu k lidem v Gaze a k tomu nyní potřebujeme přístup po souši,“ řekl ve čtvrtek zástupce mluvčího OSN Farhan Haq. „Dostat pomoc k lidem v nouzi do Gazy a přes Gazu nemůže a nesmí záviset na plovoucím doku daleko od míst, kde jsou potřeby nejnaléhavější.“
Humanitární organizace v oblasti narážejí mimo jiné na nedostatek pohonných hmot. „Pokud máte aktivní válečnou zónu, je vnitřní zabezpečení distribuce opravdu obtížné. Umocňuje to nedostatek pohonných hmot,“ řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu Reuters šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths.
Gaza na pokraji hladomoru
V Pásmu Gazy může do několika týdnů nastat to, co svět naposledy pamatuje z Jižního Súdánu nebo Somálska. Hladomor může podle OSN ohrozit až 1,1 milionu lidí. Hlady ale Palestinci, včetně dětí, umírají už teď.
Na okupovaném Západním břehu Jordánu navíc zaútočily ve čtvrtek desítky izraelských demonstrantů na nákladní auto a ve zjevné snaze zabránit přísunu pomoci do Gazy zbili jeho řidiče a auto zapálili. Izraelská armáda uvedla, že vojáci dorazili na místo pozdě večer a snažili se oddělit útočníky od řidiče a poskytnout mu lékařské ošetření. Poté podle ní protestující zaútočili na vojáky a lehce zranili dva policisty a jednoho vojáka.
Podle OSN bylo od začátku minulého týdne z Rafahu vyhnáno přibližně 600 000 Palestinců. Přibližně 80 % z 2,3 milionu Palestinců žijících v Pásmu Gazy opustilo od začátku války své domovy, přičemž mnozí se stěhovali vícekrát.
Izrael v Pásmu Gazy reaguje na útok ze 7. října, při kterém bojovníci Hamásu zabili asi 1200 lidí a více než 250 lidí vzali jako rukojmí. Úřady v Gaze tvrdí, že od té doby Izrael zabil více než 35 000 Palestinců.
Je to genocida?
V souvislosti se situací civilistů v Pásmu Gazy již dlouhodobě z úst vysoce postavených představitelů některých zemí nebo organizací padají na hlavu Izraele obvinění z genocidy. Je to namístě?
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Turk před časem pro Seznam Zprávy uvedl, že „OSN není v pozici, kdy by to posuzovala“. „Je to velmi komplexní věc… Případy jsou individuální a musí to rozhodnout soud… Dá se říci, že dochází k vážným porušením mezinárodního humanitárního práva. Ovšem zatím nedokážeme přesně ukázat, kdo nese odpovědnost. Z toho, co se děje civilistům, ale mám obavy,“ řekl. Celý rozhovor si přečtěte zde.
Izrael - kvůli obvinění z genocidy - u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) zažalovala Jižní Afrika. Tématu jsme se věnovali v článku zde. ICJ na konci ledna vyzval Izrael, aby okamžitě zabránil svým vojákům zabíjet palestinské civilisty a způsobovat jim vážnou fyzickou a mentální újmu.
Vyšetřování možného genocidního jednání ze strany Izraele nicméně podle právničky a expertky na mezinárodní právo Petry Ditrichové potrvá dlouho. „Genocida je považována za ‚zločin všech zločinů‘. K tomu, aby byl stát uznán za její spáchání, musel by ICJ prokázat, že došlo k naplnění definice požadované Úmluvou,“ uvedla v rozhovoru pro SZ.
