Článek
Jsou to už více než tři roky, co brexit nabyl platnosti a Velká Británie ukončila členství v EU. Proces to byl zdlouhavý a vzhledem k důsledkům, které s sebou přinesl, je dodnes velkým tématem.
Tehdy byli u moci konzervativci, kteří se v čele země drží dodnes. Volby, které mají proběhnout v příštím roce, pro ně však nevypadají nejlépe a opozice už slibuje změny.
V návaznosti na britský odchod z evropského bloku mezi aktéry vznikla dohoda o obchodu a spolupráci, která „poskytuje základ pro zachování dlouholetého přátelství“. Dokument podepsal tehdejší britský ministerský předseda Boris Johnson a jeho podmínky vstoupily v platnost 1. května 2021.
Ne všichni však jsou však s nastoleným nastavením spokojeni. „Téměř každý uznává, že Johnsonova dohoda není dobrá - je příliš slabá,“ cituje list The Financial Times Keira Starmera, předsedu Labouristické strany, která pomýšlí na volební vítězství.
Pokud by opravdu uspěla, bude se prý pro Spojené království v roce 2025, kdy má dojít k přezkumu dohody, snažit získat mnohem lepší podmínky.
„Musíme to zařídit tak, aby vše fungovalo. Není to otázka návratu, odmítám ale připustit, že bychom nemohli zajistit, aby to šlapalo,“ dodal lídr opozice. „Říkám to jako otec - mám patnáctiletého chlapce a dvanáctiletou dívku. Nenechám je vyrůstat ve světě, kde jediné, co jim mohu říct o jejich budoucnosti, je, že bude horší, než jaká mohla být.“
Usilovat prý Starmer plánuje o užší vztahy s Bruselem v oblasti bezpečnosti, inovace či výzkumu. Například web BBC proto odhaduje, že na mysli by konkrétně mohl mít třeba dohody o prohloubení obchodních vazeb, více možností výměnných pobytů pro mladé lidi a studenty, ale i jednodušší pravidla pro cestování hudebníků a umělců.
Jak upozorňuje nejen list The Guardian, ochota Bruselu znovu vyjednávat o dohodě a jejích rozsáhlejších změnách je ovšem nejistá. EU totiž tento proces vnímá spíše jako „proceduru žehlení“. Počítá hlavně s jednáním, při kterém by mělo dojít primárně k drobným úpravám stávajícího nastavení.
Přesto se lídr labouristů nechal slyšet, že půjde o „důležitý“ okamžik pro obnovení vztahů mezi Velkou Británií a EU. Již předem však vyloučil, že by se země pod vedením jeho strany, které vítězství ve volbách předpovídají průzkumy v podstatě od začátku roku, opět připojila k celní unii, jednotnému trhu nebo EU jako takové.
Pobrexitová kocovina
Celý brexit je ve Spojeném království stále citlivým tématem a průzkumy ukazují, že čím dál tím více lidí je toho názoru, že vláda situaci nezvládla a že odchod z Evropské unie byl chybou.
Podle červencového materiálu agentury YouGov má dané rozhodnutí za špatné dokonce 57 % lidí, což je dosud nejvyšší hodnota, kterou společnost v tomto ohledu zaznamenala.
Ten samý průzkum pak přišel i s tím, že dnes by ve stejném referendu, které v roce 2016 rozhodlo o dalším osudu Britů, hlasovalo pro odchod jen 31 % dotázaných.
Brexit se totiž neblaze projevil v mnohých oblastech a například centrální britská banka uvedla, že snížil schopnost britské ekonomiky růst, což se projevilo na investicích a produktivitě. Odchod z EU se navíc do ekonomiky prý promítl rychleji, než Bank of England očekávala. Jeho dopady ale nebyly větší, než se předpokládalo.
Jizvy na ekonomice pak kromě brexitu zanechala i krátká éra britské expremiérky Liz Trussové, jejíž plány vyděsily trhy a způsobily pád britské libry. Přibližně dvě třetiny finančních profesionálů tak v zářijovém průzkumu společnosti Bloomberg uvedly, že volební vítězství labouristů nebo jimi vedené koalice by nyní bylo „pro trh tím nejpříznivějším výsledkem“.
To ostatně jen potvrzuje výsledky průzkumů veřejného mínění, ve kterých se labouristé dlouhodobě drží nad vládnoucími konzervativci, od kterých by po více než 10 letech mohli převzít otěže země.
Mohlo by vás zajímat
Lidí, kteří se vydávají nelegální cestou na nebezpečnou výpravu přes Lamanšský průliv, v poslední době přibývá. List The Times popsal nebezpečnost situace na francouzském pobřeží na případu afghánského uprchlíka.
Starmer je tak dnes pod tlakem, aby později dokázal najít správnou rovnováhu mezi snahou o lepší ekonomické vazby s EU bez toho, aniž by předal palebnou sílu zastáncům brexitu a svým kritikům. Někteří se totiž obávají toho, jakou cenu by byl ochoten zaplatit za znovuotevření výše popsané obchodní dohody.
Možná i proto politik nelení a víkend strávil na setkání se svými středolevicovými kolegy v Kanadě, kterého se zúčastnil i tamní premiér Justin Trudeau. Koncem týdne by měl navíc odcestovat do Paříže na setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kde předmětem rozhovorů budou mimo jiné i pobrexitové vztahy mezi zeměmi.
