Článek
Je rozhodnutí Mezinárodního soudního soudu vydat zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina přelomové? Stává se, že soud vydá zatykač na takto vysoce postavené představitele?
Já ho za přelomové určitě považuji. Mezinárodní trestní soud vydal dosud jediný zatykač na hlavu státu a tím byl dnes už bývalý prezident Súdánu Umar Al-Bashir. Ten ale nikdy realizován nebyl, nerespektovaly jej dokonce ani některé členské státy soudu. Problém spočíval v tom, že zatímco Statut Mezinárodního trestního soudu možnost stíhání hlav států předpokládá, mezinárodní obyčejové trestní právo přiznává tzv. sitting heads of the state, tedy hlavám států po dobu výkonu jejich funkce, imunitu. I to však umožňuje stíhat je poté, co ve funkci skončí.
Proč se v odůvodnění vydání zatykače uvádí právě únosy ukrajinského obyvatelstva z okupovaných oblastí a ne další válečné zločiny, o kterých se na Ukrajině také sbírají důkazy. Je tato skutková podstata lépe dokazatelná?
To bychom se museli zeptat prokurátora soudu Karima Khana, ale je to velmi pravděpodobné. Žádost o zatykač chtěl patrně opřít o důkazní materiály, které nejsnáze přesvědčí přípravný senát soudu, aby učinil závěr o důvodném podezření , že Vladimir Putin uvedené zločiny spáchal a zatykač na něj vydal. Nic mu ale nebrání obvinění později rozšířit o další zločiny, pokud to schválí přípravný senát.
Jaké konkrétní dopady má toto rozhodnutí přímo na ruského prezidenta Putina? Potažmo na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovou-Bělovovou, na kterou byl taktéž vydán zatykač.
122 členských států má ode dneška povinnost zatykač realizovat, pokud Vladimir Putin nebo Marie Lvová-Bělovová vstoupí na jejich půdu. Může tak ale dobrovolně učinit i stát, který neratifikoval Římský statut. Hypoteticky tak může učinit i Ruská federace za předpokladu, že se situace ve vedení země změní.
JUDr. Robert Fremr
Český právník Robert Fremr v současné době zastává pozici místopředsedy Vrchního soudu v Praze. V letech 2012 až 2021 byl soudcem Mezinárodního trestního soudu, v roce 2018 se stal jeho prvním místopředsedou.
V minulosti působil také jako soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu nebo trestní soudce českého Nejvyššího soudu.
A co symbolické dopady rozhodnutí pro Rusko jako celek?
Jakkoli jde o rozhodnutí, které formálně jen umožňuje pokračovat ve vyšetřování obviněných, symbolický význam toho, že si mezinárodní soudní instituce dovolila ukázat na prezidenta velmoci a obvinit jej z válečných zločinů, je velký. I při respektování presumpce neviny až do případného pravomocného rozhodnutí, ke kterému možná nikdy nedojde, jde o významný vzkaz potenciálním pachatelům válečných zločinů, že nikdo z nich není nedotknutelný.
Jak může dál Mezinárodní soudní soud postupovat? S ohledem na to, že Rusko opakovaně hlásá, že jurisdikci tohoto soudu neuznává.
Prokurátor může pracovat na shromažďování důkazů o dalších zločinech, ale podat obžalobu a postavit obviněného před soud může jen v případě, že se dostaví dobrovolně nebo bude zatčen a vydán soudu. Konat hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného totiž statut soudu nedovoluje. Nicméně Vladimir Putin teď bude muset důkladně vážit, zda opustí území Ruské federace, hrozba zatčení nad ním bude viset jako Damoklův meč.
Může vydání zatykače narušit vztahy Ruska se zeměmi, které se od něj dosud nedistancovaly? Pokud s ním budou i po vydání zatykačů spolupracovat, jaké to bude mít dopady na jejich diplomatické vztahy se Západem?
Tohle je otázka spíše pro politologa nebo diplomata než pro soudce. I v minulosti některé země rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu respektovaly, jiné se chovaly pragmaticky a Spojené státy v éře prezidenta Trumpa dokonce uvalily na bývalou prokurátorku soudu Fatou Bensuda sankce za to, že iniciovala vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu.
