Článek
Chrání břehy od bouří a záplav, čistí vodu na pobřeží, dokáže odbourávat oxid uhličitý a je domovem nejen rybích populací – krátký výčet nejdůležitějších schopností mořské trávy.
Podle mořských biologů se jedná o často málo atraktivní a přehlížený ekosystém, který je nicméně pro zdravou existenci zcela zásadní. I proto se mořským travnatým polím často přezdívá plíce moře nebo přírodní vodní filtr.
Upozaděná, přitom důležitá
V souvislosti s ochranou podmořského ekosystému se často hovoří především o korálových útesech, chaluhových lesích nebo mangrovnících. Jsou to nicméně právě travnatá pole, která oproti jiným ekosystémům dokáží existovat v širším spektru oceánských prostředí a bývají odolnější než například většina druhů mořských řas.
Tato pole se nacházejí ve vodách u 159 zemí světa napříč šesti kontinenty a pokrývají více než 300 tisíc kilometrů čtverečních. Tedy území, které odpovídá rozloze Německa, píše americký deník The Washington Post.
Odborníci dlouhodobě varují, že těchto travin v průběhu let rychle ubývá. Každou půlhodinu zmizí z mořského dna plocha mořské trávy o rozloze jednoho fotbalového hřiště, uvádí Program OSN pro životní prostředí (UNEP).
Mohlo by vás zajímat
Nový odhad říká, že produkce emisí skleníkových plynů způsobená prvními 12 měsíci války dosahuje ekvivalentu 120 milionů tun CO2. To je o 20 milionů tun víc, než vyprodukovalo celé Česko za rok 2021.
Přispívá k tomu několik faktorů – lidmi řízený rozvoj pobřeží, znečištění, neudržitelné rybářské praktiky a v důsledku klimatické krize se oteplující moře, uvádí nevládní organizace Environmental Justice Foundation (EJF).
Jen od začátku 20. století tak podle EJF zmizelo 30 procent z celkového travnatého porostu.
Zásadní pro boj s klimatickou změnou
Mořská tráva je dle ekologů zásadní v současném řešení klimatické změny. Trsy trávy totiž dokážou zachytit oxid uhličitý, přenést ho až ke kořenům a zadržet ho pod zemí na tisíce let.
V mořích a oceánech je takto uchovaných v trsech, kořenech a sedimentech travnatých luk až 18 procent veškerého podvodního CO2. Tráva také dokáže absorbovat uhlík až 35krát rychleji než tropický les, uvádí dále organizace EJF.
Tento ekosystém je také klíčový pro rybí populace. Podle zprávy UNEP jsou mořské louky líhní 20 procent největších světových rybářských oblastí.
„Když přijdete o základní prvek, jako je mořská tráva, velmi rychle přijdete o rybářské oblasti,“ řekla pro WP Jessie Jarvisová, mořská ekoložka, která donedávna vedla Světovou asociaci mořských trav. „Zhoršuje se tím kvalita vody. Zastaví se koloběh živin a uhlík se uvolňuje zpět do atmosféry,“ vysvětlila dále.
Právě na rybolovu jsou následně existenčně závislé miliony lidí z různých komunit po celém světě.
Kromě ryb je mořská tráva zásadní i pro další mořská zvířata. Slouží například jako potrava pro mnoho druhů, včetně želv, mořských koníků, kapustňáků a dugongů.