Přehledně: Kdy a jak může skončit válka

Mylné předpoklady, scestné plány, nevhodně zvolená taktika a potemnělý úsudek. Definitivní pády slavných generálů, ztráta důvěry, zničená vojenská technika za miliardy a těžké ztráty.

A přes to všechno zůstává kontrola nad ukrajinskou oblohou a velkými městy pouhým zbožným přáním Ruské federace. Putinova válka neprobíhá zdaleka tak dobře, jak by si přál.

Na pomoc Rusku nastupují posily z Dálného východu. Spřízněné duše Moskva hledala i v Sýrii. Spekuluje se i o tom, že s prosíkem přišla také za Pekingem. Část odborníků věří, že za takovým chováním Ruska jsou tenčící se vojenské zdroje.

Podle jiných je vidina Západu na brzký zánik ruské armády jen zbožným přáním. Rusové doposud ztratili pouhých 5 procent vybavení a síly, píší The Times. Může být jen otázkou času, kdy ruská vojenská síla přemůže ukrajinské jednotky a donutí je kapitulovat. A moment, kdy vzájemná a nikam nevedoucí vyjednávání budou co k čemu, přijde až ve chvíli, kdy jedna ze stran ucítí, že má na bojišti jasně navrch.

Probrali jsme se odbornými analýzami i názory zasvěcených lidí, na jejichž základě vám předkládáme předpovědi i možné scénáře konce války.

Navzdory předpokladům, že se Vladimir Putin a jeho generálové přepočítali a nechtěně zabředli do vleklého konfliktu, se v pondělí večer nechal slyšet vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s tím, že on už světlo na konci tunelu vidí.

Oleksij Arestovyč (to je ten, který už před třemi lety relativně přesně předpověděl současnou invazi) válka pravděpodobně skončí začátkem května.

Ve videu zveřejněném několika ukrajinskými médii Arestovyč řekl, že přesné načasování bude záviset na tom, kolik zdrojů je Kreml ochoten věnovat kampani. „Myslím, že nejpozději v květnu, začátkem května, bychom měli mít mírovou dohodu, možná mnohem dříve, uvidíme, mluvím o posledních možných termínech,“ řekl dle agentury Reuters.

„Nyní jsme na rozcestí: buď dojde velmi rychle, během týdne nebo dvou, k mírové dohodě se stažením jednotek a vším, nebo dojde k pokusu dát dohromady nějaké, řekněme, Syřany. A když je také rozdrtíme, dohoda přijde do poloviny nebo do konce dubna.“

„Zcela šílený“ scénář by mohl nastat v případě, že Rusko do bojů vyšle nové brance po měsíci výcviku, řekl. V případě, že bude následovat dohoda o mírů, mohou přesto po dobu jednoho roku přetrvávat menší taktické střety, dodal.

Vizi konce války s první rozkvetlou třešní však mnozí nesdílí. Odborníci oslovení například serverem National Post předpokládají vleklý konflikt a konec v nedohlednu.

„Putin věřil, že se vláda v Kyjevě snadno rozpadne, ale místo toho se lidé shromáždili kolem svých vůdců tváří v tvář zahraniční invazi. Nyní přivádí další síly, které na začátku nepoužili, což znamená, že bude následovat mnohem ničivější ostřelování civilistů,“ řekl Andres Kasekamp, profesor Munk School of Global Affairs na Torontské univerzitě. „Také se mluví o tom, že Rusko zavede stanné právo, které jim umožní mobilizovat více zdrojů, což naznačuje, že jsou odhodláni v tom pokračovat po delší dobu.“

Podle Jeffa Sahadeoa, profesora na Institutu evropských, ruských a eurasijských studií na Carleton University, je překvapivé, jak špatně si ruská armáda vede. Ani tak ale neztrácí schopnost Ukrajinu dlouhodobě okupovat.

„Otázkou je, jak dlouho to vydrží. Nyní, když se země NATO a Evropská unie zavázaly poskytnout Ukrajincům zbraně, mohly by zahájit partyzánskou válku, která by se mohla protáhnout, dokud si ruský režim nakonec neuvědomí, že náklady jsou příliš vysoké,“ uvedl Sahadeo. „Dokud budou mít Ukrajinci zásoby a Rusové se nevzdají, může to být na chvíli patová situace,“ řekl Kasekamp. „To bude znamenat strašlivou cenu pro ukrajinské civilisty.“

Přestože diplomatické rozhovory zatím uvázly na mrtvém bodě, obě strany by mohly být přinuceny k nějaké dohodě o ukončení bojů. James Rogers, ředitel výzkumu v Council on Geostrategy, britském think-tanku, věří, že vyjednané řešení je docela možné, i když může být pouze dočasné.

„Ukrajinci (za pomoci západních zbraní) mohou být schopni klást další odpor týdny, měsíce nebo dokonce roky,“ řekl pro The Times. „Kreml se může pokusit zmocnit se toho, co získal, a odejít.“

Takový krok by vyžadoval demoralizovanou ukrajinskou armádu, která nenajde způsob jak donutit Rusko k ústupu. Rogers řekl, že v tomto okamžiku by mohlo dojít k mezinárodně podporovanému urovnání, které by zahrnovalo uznání anektovaného Krymu jako ruského území. Pak by mohlo dojít k zapojení mírových jednotek OSN v lidových republikách Doněck a Luhansk na východě a ke stažení všech ruských jednotek ze zbytku ukrajinského území.

„Jakákoli kombinace je možná,“ řekl Rogers. Co se stane poté, závisí na Putinovi a jeho cílech, dodal. Pro Ukrajinu to může být jen dočasný oddech, který v budoucnu povede k další ofenzivě.

Putinovým primárním cílem bude dobytí Kyjeva a svržení vlády prezidenta Zelenského. Přestože Rusko čelilo mnoha problémům a se svými původními cíli se minulo, váha ruské palebné síly na Ukrajinu začne doléhat.

V tomto scénáři má Rusko k dispozici stále dostatek vojenských letadel ke zničení velkých klíčových měst. Rusové by mohli Kyjev pomalu přiškrtit, odříznout ho od dodávek potravin a paliva a donutit Zelenského, aby se vzdal – nebo čelil vyhlídce na úplné vybombardování hlavního města a vybití vlastních lidí.

Srovnání Kyjeva se zemí by mohlo předcházet vítězství žoldáků – zavraždění Volodomyra Zelenského. V tomto případě by mohly ukrajinské síly přijít o dynamiku a hnací motor k boji. Vyklizeného pole by pak Rusové mohli snadno využít.

Cormac Smith, bývalý britský úředník, který dva roky radil ukrajinské vládě, řekl, že čím více se Západ „nechá zastrašit“, tím „pravděpodobněji bude Ukrajina nakonec vojensky přemožena“. Rozhodnutí Západu vyloučit bezletovou zónu a neposkytnout zbraně dostatečně rychle Putina prý povzbudilo. „Musíme stanovit červenou čáru a ta musí být daleko před jaderným úderem,“ uvedl pro The Times.

Západ se odhodlá vyslat na Ukrajinu co nejvíce zbraní ve víře, že tak Rusům umíchá řádný bolehlav.

„Čím pomalejší bude postup Rusů, tím lépe pro Ukrajinu,“ uvedl Robert Clark z think-tanku Civitas. „Ruští vojáci budou brzy vyžadovat střídání, protože už měsíce žijí ve vozidlech. To dále zatíží jejich chaotickou ruskou logistiku a způsobí další zpoždění a ztrátu dynamiky, což Ukrajině opět poskytne další čas na posílení obrany.

Clark věří, že by Ukrajina mohla v následujících týdnech nechat „Rusko vykrvácet“ jak z hlediska pracovních sil, tak zdrojů. „S takovým tempem ztrát se nedá pokračovat,“ řekl. Clark předpověděl, že Rusové mohou udržet současnou úroveň bojů jen dalších čtyři až šest týdnů, což by časově odpovídalo prvnímu zmíněnému scénáři.

Poté by mohlo dojít k další degradaci armády a neschopnosti dobýt Kyjev. „Pokud bude Ukrajina pokračovat v tom, co dělá, tedy pomalu brzdit ruský postup, mohlo by dojít k nějaké formě patové situace,“ řekl. „Pokud dokážou udržet Kyjev mimo ruské ruce, je to stejně dobré jako vítězství.“

A za takových okolností by bylo i možné, že by Putina sesadili sami kremelští klíčoví hráči.

Jako scénář ideálního konce se nabízí sesazení ruské hlavy státu.

Ani protestující Rusové však nemusí být předzvěstí takového Putinova konce. Podle Kasekampa zásahy proti demonstrujícím Rusům naznačují, že je ruské vedení znepokojeno. Je však nepravděpodobné, že by tyto pouliční protesty mohly srazit Putina.

„Myslím, že je obvykle častější, že spíše než protesty na ulici, sráží autokraty někdo z nejužšího kruhu, kdo vidí, že se šéf zbláznil a stahuje nás všechny s sebou, ale v tomto okamžiku je těžké si to představit,“ řekl Kasekamp.

„Putin teď potřebuje bojovat o to, aby v Rusku nebyly masivní demonstrace, aby tam nebyly tendence oligarchů, nebo jeho nejbližšího vedení ho svrhnout. Ruští politici, co víme, nekončí tak, že by odešli do důchodu,“ uvedl v pořadu Ptám se já politolog, který se věnuje dezinformacím a propagandě, Miloš Gregor.

Putin si však kolem sebe vybudoval pevný tým a ve vládě drží silnou rovnováhu sil, uvádí pro National Post Dani Belo, odborný asistent mezinárodních vztahů na Websterově univerzitě v St. Louis, Missouri.

„Nepostaví se Putinovi ani nepřijdou do Kremlu s tím, že ho zajmou,“ uvedl Belo. „Změna režimu je přitažlivá z etického hlediska, ale z hlediska praktičnosti se nezdá být pravděpodobná.“

Vladimir Putin by se mohl rozhodnout, že je na čase zabrat další území, na což se NATO už připravuje posilováním obrany východního křídla. Mohl by pod záminkou obvinění z přepravy zbraní zaútočit například na země sousedící s Ukrajinou. Začátkem týdne britský vojenský zdroj pro The Times uvedl, že během války lze nepřátelskou zásobovací základnu považovat za legitimní cíl.

Ruské síly by se pod touto záminkou mohly dostat až přes hranici do Polska, Moldavska nebo se pokusit dobýt pobaltské státy. NATO by se bránilo, ale v Evropě by došlo k širší válce, ve které by se mohlo stát cokoliv. Západ by musel vyvážit obranu členů NATO a vyhnout se eskalaci napříč kontinentem.

Ačkoli pravděpodobnost jaderného útoku vzhledem k možným následkům pro celý svět analytici mnohdy vylučují, lidstvo se připravuje na nejhorší. Jódové tablety se stávají nedostatkovým zbožím a mnozí proměňují sklepy na obytné a zásobené místnosti.

Vzhledem ke zkušenostem by však bylo pošetilé spoléhat na Putinovu „racionalitu“ vylučující jadernou válku. Poníženému vůdci s vyčerpaným vojskem by naopak odpálení taktické jaderné zbraně kratšího doletu na blízký stát nemuselo připadat jako úplně špatný nápad.

Generál Sir Richard Barrons, bývalý velitel velitelství společných sil, pro The Times ale uvedl, že jaderná válka je „vzdálená vyhlídka vzhledem k tomu, že výsledkem je vzájemné zničení Ruska a Západu“.