Přehledně: Kde se na Ukrajině bojuje a kdo tam dodává zbraně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že následujících 24 hodin bude klíčových. Ostřelování v noci čelila města Kyjev, Charkov nebo Černihiv, který leží 150 kilometrů severně od metropole nedaleko rusko-bělorusko-ukrajinského trojmezí.

Ruská střela zasáhla obytnou budovu ve městě. Dvě patra domu zachvátil požár, informoval server The Kyiv Independent. Zraněna byla jedna žena. Ostřelování města pokračovalo celou noc. Podle ukrajinských úřadů zasáhlo například dům, kde je i školka, nebo obchod v centru.

Kyjevský server The Kyiv Independent napsal s odvoláním na několik zdrojů, že se v pondělí zapojí do války na Ukrajině běloruští výsadkáři. Rozhodnutí bylo prý již učiněno, výsadkáře má nad Ukrajinu dopravit letoun Iljušin II-76.

Naopak na ukrajinské straně se do bojů zapojili zase běloruští dobrovolníci.

Kyjev má za sebou relativně klidnou noc. Sirény se ale i tak několikrát rozezněly, protože město dále čelilo ostřelování. Rakety ale mířily převážně na předměstí, píše reportér BBC.

Ukrajinská armáda tvrdí, že ruské síly se pokusily znovu prolomit obranu Kyjeva, ale ona je odrazila. „Nepřítel utrpěl značné ztráty. Ruské jednotky jsou demoralizované a vyčerpané,“ dodala ukrajinská armáda.

Do boje o metropoli se podle britského deníku The Times zapojily také čtyři stovky žoldnéřů z takzvané Vágnerovy armády. Jejich cílem je najít a zabít prezidenta Volodymyra Zelenského. Deník se odkazuje na ukrajinské vedení, které se to prý dozvědělo v sobotu ráno.

Kromě ukrajinského prezidenta mají Vágnerovci slíbené vysoké finanční odměny i za zabití ukrajinského premiéra, členů vlády nebo bratrů Kličkových.

Starosta metropole Vitalij Kličko ještě večer popřel své předchozí vyjádření citované agenturou AP, že je Kyjev v ruském obklíčení a obyvatelé města už proto nemají možnost se evakuovat.

Evropská unie večer schválila financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu v hodnotě 450 milionů eur, tedy 11 miliard korun. Je to vůbec poprvé, kdy bude EU ze společného rozpočtu platit vojenský materiál pro mimounijní zemi.

K pondělnímu ránu už by na Ukrajině měly být stíhačky dodané sedmadvacítkou. Nejmenovaný představitel EU totiž v neděli večer oznámil, že tam budou „do hodiny“.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell předtím uvedl, že ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal o stíhačky, které letectvo jeho země dokáže obsluhovat. Letouny by tedy podle webu The Wall Street Journal měly být sovětské výroby, především typy MiG a Suchoj.

Další dodávku vojenského materiálu v hodnotě 400 milionů korun v neděli schválila také česká vláda. Odmítla upřesnit, o co přesně jde, ale podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se nejedná o lehké zbraně. Vlak se zbraněmi vyrazil

Novou vojenskou pomoc Ukrajině oznámil slovenský premiér Eduard Heger. Slovensko pošle Ukrajině 486 protitankových střel a systémů protiletecké obrany a protiletadlových raket.

Norsko rozhodlo, že na Ukrajinu pošle vojenské vybavení, které není určené k boji. Zbraně na Ukrajinu vyšle také Belgie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru napsal, že vláda v Bruselu přislíbila 3 000 automatických pušek a 200 ručních protitankových zbraní.

Ukrajinská delegace už je podle portálu Nexta na cestě na místo, kde má jednat s ruskými zástupci. Schůzka se původně měla uskutečnit už v neděli. Ukrajinská strana odmítla uskutečnit rozhovory přímo v Bělorusku, protože země pod vedením Alexandra Lukašenka se podílí na útoku proti Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že si od schůzky mnoho neslibuje. Uskutečnit se má na bělorusko-ukrajinské hranici.

Vzhledem k zavedení tvrdých západních sankcí je jednou z nejočekávanějších událostí pondělka, jak se s nimi vyrovná ruská ekonomika. Západ rozhodl o odpojení některých ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Zacílil ale i přímo na ruskou centrální banku, když zmrazil velkou část jejích rezerv. Rusko fakticky nebude mít možnost se svými dolary a eury nakládat a bude mít podstatně méně manévrovacího prostoru, aby devizovými intervencemi bránilo oslabování vlastní měny.

Obchodování na moskevské burze nezačne dříve než ve 13 hodin středoevropského času. Rozhodnutí o zahájení obchodu oznámí ruská centrální banka dvě hodiny předem, píše běloruský opoziční portál Nexta.

Rekordní ztráty zaznamenává ruský rubl. Podle agentury Reuters od pátku proti americkému dolaru ztratil 30 % hodnoty, než se vzpamatoval a zase o něco stoupl.