Článek
O čem ruský prezident rozhodl?
V pondělí večer podepsal Vladimir Putin dva výnosy uznávající nezávislost separatistických území na východě Ukrajiny, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. S vůdci obou povstaleckých republik Putin současně podepsal dohody, na jejichž základě vzápětí nařídil ruské armádě, aby na jejich území zahájila „misi na zajištění míru“. Těmto krokům předcházelo jednání ruské bezpečnostní rady, jejíž členové k uznání povstaleckých republik vyzvali.
Čím Putin faktickou invazi na východní Ukrajinu zdůvodnil?
Putin v pondělním téměř hodinovém televizním projevu zpochybnil právo Ukrajiny na územní celistvost. Zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území kontrolovaná povstalci, „býval historicky součástí Ruska“ a že „současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty“. Dnešní Ukrajinu označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za „předmostí“, odkud by Západ mohl podniknout překvapivý úder proti Rusku.
Šéf Kremlu také prohlásil, že Rusko zpočátku dělalo vše pro to, aby střet mezi povstalci a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla situace, kdy hrozí další „trestná výprava“ Kyjeva do Donbasu.
Jak na kroky Ruska reaguje zahraničí?
Spojené státy a státy Evropské unie označily ruské uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny za porušení mezinárodního práva. Za „hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny“ označil jednání Moskvy také britský premiér Boris Johnson. V noci na úterý odsoudila kroky Ruska většina členů Rady bezpečnosti OSN, která mimořádně jednala na žádost Ukrajiny. Čína vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti.
Západní státy už také ohlásily nové sankce namířené proti Rusku. Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení uvedli, že EU zareaguje sankcemi proti těm, kdo se podíleli na uznání lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Sedmadvacítka by se na nich mohla domluvit ještě v úterý.
Prezident Spojených států Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Bílý dům také uvedl, že plánuje oznámit nové protiruské sankce.
A německý kancléř Olaf Scholz rozhodl o pozastavení procesu schválení plynovodu Nord Stream 2, který po dně Baltského moře spojuje Rusko s Německem a dlouhodobě je trnem v oku zejména Američanům. Podle Scholze postup Moskvy neumožňuje otevření potrubí.
Ruské kroky odsoudil i český premiér Petr Fiala. „Agresivní projev Vladimira Putina a jeho následné kroky ukázaly způsob myšlení ruského prezidenta a také jeho zájmy, po čem touží a čeho chce dosáhnout. A aby toho dosáhl, neváhá použít vojenskou sílu a před tím nemůžeme zavírat oči,“ prohlásil Fiala.
Jak reagovala Ukrajina?
Ukrajina zvažuje přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského to navrhlo ministerstvo zahraničí.
Uznání separatistických regionů podle něj představuje hrozbu i pro další evropské země. „Nejsme členy EU ani NATO, ale pokud dojde k úplné eskalaci, k plnohodnotné invazi Ruské federace, naši sousedé budou v ohrožení. Moldavsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko,“ uvedl Zelenskyj. Vyzval proto k urychlenému zavedení sankcí.
Propuknutí rozsáhlého konfliktu s Ukrajinou považuje za nepravděpodobné, ale je prý připravený vyhlásit stanné právo, pokud k tomu dojde.
Jaké další kroky chystá Rusko?
Putinovy výnosy o uznání povstaleckých republik v úterý potvrdila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, a pak i Senát. Schválily je i parlamenty vzbouřeneckých republik.
Podle dohod, které Putin podepsal s vůdci obou separatistických regionů v Donbasu, může Moskva na východě Ukrajiny vybudovat vojenské základny.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko je dál otevřené jakémukoli diplomatickému kontaktu s Ukrajinou, přerušení vztahů zvažované Kyjevem by podle něj mohlo situaci zhoršit.
Situace na východní Ukrajině. Porovnání území dnešních tzv. republik s územím, kde se v roce 2014 konala referenda o „svébytnosti“.
Jaký vývoj se dá očekávat?
Uznání nezávislosti povstaleckých regionů by podle analytiků mohlo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině. Separatisté si totiž nárokují také části Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou nyní pod kontrolou Kyjeva. Nejmenovaný poslanec ruského parlamentu a bývalý politický vůdce povstalců v Doněcku minulý měsíc agentuře Reuters řekli, že separatisté budou od Ruska očekávat pomoc při ovládnutí tohoto území.
