Článek
U íránského Isfahánu se v pátek ráno ozvaly exploze. Američtí představitelé pro několik médií, včetně CNN, potvrdili, že šlo o izraelský útok, mluvili o použití střely. Informace o okolnostech a následcích úderů se ale rozcházejí.
Americký deník The New York Times s odkazem na tři nejmenované íránské představitele informuje, že při ostřelování byla zasažena vojenská letecká základna v blízkosti města Isfahán. Britská stanice BBC uvádí, že explozi zachytili na video obyvatelé Isfahánu.
„Zčásti jde (z obou stran) o demonstraci síly, ať už vůči tomu druhému, nebo domácímu publiku… Jsou to takové reakce na reakce, ale zároveň je vidět, že se strany snaží situaci neeskalovat tak, aby se vymkla z rukou,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy odborník na Blízký a Střední východ z Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Co říká Írán?
Teherán tvrdí, že nezaznamenal žádné škody. „Silný zvuk, který byl slyšet v Isfahánu, byl způsoben střelbou protivzdušné obrany na podezřelé objekty. Nedošlo k žádným škodám,“ cituje vyjádření íránských státních médií BBC.
Zasažení cíle odmítl na sociálních sítích také mluvčí íránského Národního centra pro kybernetický prostor Hosejn Dalirian. Na sociální síti X uvedl, že Izrael „učinil pouze neúspěšný a ponižující pokus“ o let bezpilotních letounů.
Tamní média od úderu vysílají záběry z klidných ulic Isfahánu nebo z okolí tamního jaderného zařízení. O žádném poškození Isfahánského střediska jaderných technologií nemá zprávy ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
„Nemáme příliš možností, jak (dění v Íránu) verifikovat, takže popírání ze strany Íránu může být relativně účinné,“ poznamenává Kraus. Podle něj věrohodné vyhodnocení úderu chvíli potrvá. „Dokud nebudeme mít k dispozici například satelitní snímky, kde bude vidět místo exploze nebo snímky před a po, tak nebudeme vědět, co to mělo za následek,“ dodává expert.
Možnosti reakce na bezprecedentní íránský úder
Západ po íránském útoku na Izrael apeluje na deeskalaci napětí, ale někteří domácí politici vyzývají vládu premiéra Netanjahua k razantní odpovědi. Podle některých zdrojů by židovský stát mohl odpovědět ještě v pondělí.
Jak reaguje Izrael?
Izrael zatím k útoku mlčí. Izraelská armáda na dotaz CNN ohledně zpráv o explozích v Íránu uvedla, že „v tuto chvíli nemá k dispozici žádný komentář“.
Podle analytika Krause je izraelské mlčení „standardní politikou země v rámci vyjadřování se k podobným záležitostem“. „Izrael nikdy nekomentuje útoky, ze kterých bývá obviňován. Ať už je legitimně provedl, nebo nikoliv. Není to tedy nic nového. Izraeli v tuto chvíli stačí, že mu útok všichni přisuzují, protože deklaroval odvetu, a není nutné se k tomu oficiálně vyjadřovat.“
Proč zrovna íránský Isfahán?
Ve městě v centrální části Íránu se nachází řada důležitých zařízení, připomíná britský deník The Guardian. Jde o zmíněné součásti íránského jaderného programu, významné letecké základny i továrny spojené s výrobou íránských dronů a další vojenskou produkcí.
„Isfahán je skutečně do značné míry centrem íránského jaderného programu, pokud jde o výcvik, výzkum, a jak by někteří řekli, rozvoj íránského jaderného potenciálu, “ doplnil pro britskou BBC bývalý náměstek amerického ministra zahraničí Mark Kimmitt.
„Jde o oblast uprostřed pouště. Podmínky nahrávají tomu, že tam je nízká míra osídlení a je možné vytvářet relativně dobře infrastrukturně dostupné vojenské objekty, ale zároveň nebýt lidem na očích,“ uvádí pro kontext Kraus.
Co bude dál?
Několik hodin po útoku sdělil vysoký íránský představitel pro agenturu Reuters, že „Írán nemá žádný plán okamžité odvety vůči Izraeli“.
Kraus ale upozorňuje, že zatím není ani jasné, zda řekl své poslední slovo Izrael. „Nevíme, jestli byl toto celý odvetný útok Izraele, nebo jestli přijde další série útoků.“
Od toho se podle něj bude také odvíjet další vývoj stávající eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem. „Pokud to zůstane jen u tohoto útoku, je zřejmé, že ho íránská strana akceptovala, aniž by došlo ke škodám nebo k reálnému útoku. Pokud ale bude následovat další série útoků ze strany Izraele, ať už vůči íránskému teritoriu, nebo někam jinam, je možné, že v závislosti na jejich intenzitě to vyvolá íránskou reakci… V tento moment tak záleží na rozhodnutí Izraelců,“ dodává Kraus.
Co předcházelo pátečnímu útoku?
Další kolo eskalace mezi Íránem a Izraelem začalo po izraelském útoku z 1. dubna. Tehdy po útoku připisovaném Izraeli zemřelo na íránském konzulátu v syrském Damašku několik vysoce postavených činitelů íránských revolučních gard (více zde).
Írán odpověděl minulý víkend, když vypálil na Izrael přes tři stovky dronů a raket. Šlo o naprosto bezprecedentní útok, jednak rozsahem, ale také proto, že Írán dosud přímo neútočil na izraelské území, ale zpravidla využíval své spojence v regionu.
Drtivou většinu dronů i raket se nicméně izraelské armádě ve spolupráci se spojenci podařilo odrazit. Izrael dával od počátku najevo, že zareaguje. Jakým způsobem se tak stane, nicméně nespecifikoval. Od razantní odpovědi ho nicméně odrazovaly Spojené státy, nejdůležitější spojenec židovského státu.
„V případě izraelské reakce je tu ohromná snaha americké diplomacie, aby Izrael reagoval co nejpřiměřeněji tak, aby to Íránci vyhodnotili jako akceptovatelnou reakci a nevytvořilo to zase jejich protiakci, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu,“ dokresluje kontext pátečních událostí Kraus.
Aktualizace: Doplnili jsme komentář bezpečnostního experta Josefa Krause.
