Přehledně: Co Ukrajina ztratí podle čerstvého Trumpova návrhu na mír

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump na pátečním jednání v Bílém domě navrhl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému ukončení války na současných bojových liniích.

„Jinak je to moc komplikované. Nikdy to nedokážete vyřešit. Zastavíte se na bojových liniích, obě strany by měly jít domů za svými rodinami, přestat zabíjet,“ vyzval Trump po příjezdu na Floridu. Stejný nápad prý předložil ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Zelenskyj ještě před tímto Trumpovým prohlášením řekl, že americký prezident si uvědomuje náročnost jednání o územních otázkách.

Později v rozhovoru pro ukrajinský list Evropská pravda s Trumpem v podstatě souhlasil. „Měli bychom zastavit, kde jsme. Je důležité to zastavit a pak začít mluvit (o ukončení války),“ řekl Zelenskyj. Zároveň dodal, že problém může být Putinův postoj: „Protože my jsme tuto válku nezačali.“

Myšlenka, že Ukrajina se bude muset vzdát části svého mezinárodně uznaného území není ve vyjednáváních o míru nic nového. Rusko nicméně netrvá jen na připojení obsazených oblastí, ale požaduje i další území. Ukrajinci oficiálně požadují veškeré území zpět, ale v zákulisí ústupky připouštějí, pokud dostanou robustní bezpečnostní garance.

Nyní Rusové okupují zhruba pětinu ukrajinského území - Krym, v podstatě celou Luhanskou oblast, velké části Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti. A také menší území v Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské a Mykolajivské oblasti.

I kdyby Kreml souhlasil se zastavením bojů na současných frontových liniích, jsou a budou ekonomické ztráty pro Ukrajinu značné. V přehledu nabízíme příklady toho, co by kvůli ruské okupaci ztratila.

Zejména v okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti na jihovýchodě země přišla o kvalitní a úrodnou půdu.

V porovnání s obdobím před rokem 2022, kdy začala plnohodnotná ruská invaze, sklidili ukrajinští zemědělci kvůli ztrátě území o 21 procent méně pšenice, o 17 procent méně ječmenu a o 19 procent méně slunečnicových semínek. Celkově ukrajinská úroda poklesla o 7,5 procenta. Chersonská oblast je kromě jiného proslulá pěstováním melounů.

Před ruskou agresí v únoru 2022 směřovalo více než devadesát procent ukrajinského exportu z šesti přístavů - Oděsy, Pivděnného u Oděsy, Čornomorsku, Mykolajivu, Berďjansku a Mariupolu.

Nyní Rusové okupují Mariupol a Berďjansk, z Mykolajivu pak lodě nemohou vyplout kvůli hrozbě ruských útoků.

Přístup k němu Rusové Ukrajině úplně odřízli. Ukrajinské lodě mohly do února 2022 proplouvat Kerčským průlivem východně od Krymu, i když ruská pobřežní stráž v listopadu 2018 zastavila a odvlekla dva ukrajinské dělové čluny a remorkér. Plavbu také omezila stavba mostu, spojujícího Krym s Ruskem.

Obě továrny patřily k největším na Ukrajině - Iljič zaměstnával před válkou 14 tisíc lidí, Azovstal 13 tisíc. Větším výrobcem oceli byl pouze ArcelorMittal v Kryvém Rihu.

Při ruském ostřelování a útocích na Mariupol obě továrny utrpěly obrovské škody, do Azovstalu se stáhli obránci města. Rusy jmenovaný „vůdce“ okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin předloni řekl, že závod dělníci strhnou, protože ho nelze opravit.

Největší koksovna v Evropě patřila společnosti Metinvest ukrajinského podnikatele Rinata Achmetova. V letech 2014 až 2022 byla blízko frontové linie a Rusové ji z nedalekého Doněcku ostřelovali. Přesto fungovala dál.

Po těžkých bojích Rusové pronikli do komplexu koksovny loni 16.února. Podle prohlášení společnosti Metinvest je závod kompletně zničen a nelze ho obnovit.

Město Enerhodar a elektrárnu na břehu Dněpru Rusové obsadili v březnu 2022. V dřívějším návrhu na příměří prezident Trump uvedl, že elektrárna by mohla přejít pod neutrální kontrolu USA, což ruští politici opakovaně odmítli.

„Společný provoz Záporožské jaderné elektrárny s jakýmkoliv jiným státem je rovněž nepřijatelný,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Před válkou byla Záporožská jaderná elektrárna největší svého druhu v Evropě s šesti reaktory a výkonem 5700 megawattů, teď elektřinu nevyrábí.

Blízko města se nachází komplex solných dolů, místní firma Artěmsol patřila k největším producentům kuchyňské soli na světě. Zásoby pod zemí jsou tak obrovské, že by se údajně mohly těžit ještě 2000 let.

Tunely měří celkem 200 kilometrů, v největších prostorech několikrát před rokem 2014 koncertovala Doněcká filharmonie.

Největší chemický závod na Ukrajině, jenž až do války zaměstnával 8000 lidí. Byl součástí holdingu Ostchem, který patří byznysmenovi a investorovi Dmytro Firtašovi. Vyráběl hlavně zemědělská hnojiva. V létě 2022 se v továrním komplexu během bojů o Severodoněck ukrývaly tisíce obyvatel. Nyní je chemička zničená a mimo provoz.

Článek původně publikovaný v průběhu mírových jednání mezi Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou jsme upravili a znovu zveřejnili po poslední schůzce Trumpa a Zelenského v Bílém domě.