Přehledně: Co víme o explozi v Polsku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Slyšel jsem dvě zasvištění, jedno po druhém. O něco později jsem slyšel dvě hlasité rány. Lekl jsem se tak, že mě zamrazilo. V životě jsem nic takového neslyšel,“ citoval polský deník Gazeta Wyborcza (GW) svědectví šedesátiletého zemědělce Stanislava Iwanejka, který se v úterý večer nacházel v blízkosti dopadu rakety.

Podrobné informace o tom, co se přesně u polsko-ukrajinských hranic stalo, nebyly ani ve středu známé. Seznam Zprávy proto připravily přehled toho nejdůležitějšího, co o explozi na území členského státu Severoatlantické aliance (NATO) víme.

Raketa dopadla na polskou zemědělskou obec Przewodów, která leží šest kilometrů od hranic s Ukrajinou, v úterý přibližně v 15:40. Média vesnici popisují jako postkomunistickou ves s několika panelovými domy a statkem, jejž provozuje italský podnikatel. K explozi, která po sobě zanechala asi dva metry hluboký kráter a připravila o život dva muže, došlo v areálu tamní sušárny zrn obilí a kukuřice.

Odkud raketa vyletěla, bylo zpočátku nejasné. První neověřené zprávy z Polska spekulovaly o vině Ruska, které na Ukrajině rozpoutalo válku a právě v úterý ji „obdařilo“ zvýšeným počtem raketových útoků. Podle aktuálnějších informací nejvyšších polských politiků však šlo pravděpodobně o raketu ukrajinské protivzdušné obrany. Jmenovitě je různými zdroji zmiňována raketa protileteckého systému S-300.

„Podle dostupných zpráv vlastně víme, jaká raketa, s jakou trajektorií a odkud i kam letěla, protože ve vzduchu situaci na východním křídle neustále monitorují letadla Aliance. Jejich data se ale musí vždy dostat tam, kde je o ně největší zájem - do centrál nebo na vojenské velení v Polsku,“ přiblížil pro Seznam Zprávy situaci Matúš Halás, seniorní výzkumný pracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV).

O tom, že raketa byla zřejmě ukrajinského původu, informoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nic sice nenasvědčuje tomu, že by šlo o úmyslný útok, podle něj však Rusko nese odpovědnost za pokračující válku, která má tragédii v Polsku na svědomí.

Varšava v reakci na dopad rakety v úterý v noci zvýšila bojovou pohotovost země a zvýšila i pohotovost jiných uniformovaných složek. V Polsku proběhlo mimořádné jednání vlády a situací se okamžitě začali zabývat také polští vyšetřovatelé. Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau si předvolal ruského velvyslance a požadoval po něm vysvětlení.

Polští představitelé na Rusko jakožto na viníka v úterý přímo neukázali a rovnou varovali před ukvapenými závěry. Naopak poměrně jasno měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ve videoprojevu odvysílaném zástupcům skupiny G20 řekl, že výbuch není nic jiného než ruský vzkaz právě pro ně.

„Dnes se stalo něco, před čím jsme dlouho varovali. Teror se neomezuje jen na naše státní hranice. Ruské rakety zasáhly Polsko,“ pronesla dále hlava Ukrajiny v jednom ze svých videí, které zveřejňuje například na sociální síti Instagram. „Je jen otázkou času, než se ruský teror posune dál.“

Rusko odpovědnost za raketu odmítlo okamžitě. Tamní ministerstvo obrany ještě ve večerním prohlášení uvedlo, že „údajný“ zásah ruskými raketami je „cílená provokace s cílem eskalace situace“.

Exploze uvedla do pozoru také další státy, včetně Česka. Americké ministerstvo zahraničí upozorňovalo na to, že se událost prošetřuje, a kusé informace poskytnout odmítalo. Prezident Joe Biden pak na středu svolal mimořádnou schůzku představitelů zemí G7 a NATO, kteří se účastnili summitu G20 v Indonésii.

Jak informovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, představitelé těchto zemí nabídli Polsku pomoc s vyšetřováním výbuchu. Podle političky vrcholní lídři také odsoudili masivní raketové útoky, které Rusko v úterý podniklo proti civilní infrastruktuře a energetické síti na Ukrajině.

Podle analytika Haláse byly reakce na nejvyšších místech správné. „Druhá věc ale je, že informace na sociálních sítích - a často i v mediálním prostoru – už byly o něco nervóznější. Vzhledem k válce na Ukrajině se to samozřejmě dá pochopit, je ale důležité, abychom k takovým situacím přistupovali racionálně a s chladnou hlavou,“ apeloval Halás z ÚMV.

„Pokud budeme v neustálém stresu a nervozitě z toho, co se děje, tak dřív nebo později někomu na jedné, druhé, nebo třetí straně rupnou nervy,“ varoval odborník.

Již v úterý se rozproudila diskuze o tom, zda dojde k aktivování některých článků Severoatlantické smlouvy. Polsko podle svého premiéra ještě stále analyzuje možnost zahájení postupu podle čtvrtého článku, jak se ale s postupem času zdá, dané opatření zřejmě nebude nutné.

Aktivace čtvrtého článku by znamenala, že členové NATO by začali jednat, zda je Polsko ohroženo a jak tomu čelit.

V diskusích se hodně probírala také aktivace pátého článku smlouvy. V něm se signatáři NATO dohodli na tom, že dojde-li k ozbrojenému útoku proti některému ze členů Aliance, půjde o útok proti všem.

„Každý by měl de facto udělat, co je v jeho silách. Není ale přesně specifikováno, jaké by dané reakce měly být. Vzhledem k tomu, že se mluví o kolektivní obraně, se však už předem předpokládá, že reakce členských států bude vojenská,“ přiblížil analytik Halás. Možnosti odezvy jsou tak velmi flexibilní a záleží na každém státě, jak přesně se zachová.

K aktivaci pátého článku jednomyslným rozhodnutím Severoatlantické rady došlo v dějinách orgánu pouze jednou, a to po 11. září 2001, kdy teroristická organizace al-Káida zaútočila na newyorské Světové obchodní centrum a Pentagon v USA.

V momentě, kdy ve společnosti převládala domněnka, že raketa přiletěla na polské území z Ruska, lidé volali právě po aktivaci výše popsaného pátého článku Severoatlantické smlouvy. Podle Haláse by ale k vojenské odvetě nedošlo ani v momentě, že by se úterní spekulace potvrdily a k našemu sousedovi opravdu doletěla zbloudilá ruská střela.

„Zcela jiná věc by byla, kdyby šlo o ruskou raketu, která by v Polsku zasáhla nějaký vojenský objekt,“ zamyslel se nad hypotetickým scénářem odborník. „Šlo by o úplně jinou situaci a dokázal bych si představit, že by v takovém případě došlo k vojenské odpovědi. Tohle ovšem nebyl takový případ a myslím si, že Moskva nemá odvahu úmyslně zaútočit na členský stát NATO.“

„Vzhledem k počtu raket, které z Ruska létají na ukrajinské cíle, je také z dlouhodobého hlediska reálná šance, že Rusům některá z nich příšerným způsobem uletí a dopadne někde na východním křídle Aliance - ať už v Polsku, na Slovensku, nebo v Maďarsku,“ podotkl dále Halás.

Kromě již zmíněného vyšetřování celého incidentu se nyní nabízejí i další scénáře. Jedním z pravděpodobných je posílení protivzdušné obrany především na východním křídle NATO.

„Dalším scénářem by mohlo být to, že Aliance dá nějakým způsobem Rusům jasně najevo, že ostřelovat tepelnou elektrárnu vzdálenou jen pár kilometrů od polských hranic není úplně nejlepší nápad,“ nastínil další možnost Halás. „Ukrajinci se totiž samozřejmě budou takovou raketu snažit sestřelit a může vzniknout přesně taková situace, která vznikla,“ dodal.