Hlavní obsah

Předváděl se s lebkou v ruce. Teď má spojenec Prigožina prostřelenou hlavu

Foto: Profimedia.cz

Igor Mangušev se zúčastnil bojů na Donbase už v roce 2014 a později se podílel na ruských dezinformačních kampaních.

Spojence zakladatele vagnerovců, který před časem v Moskvě pózoval s údajnou lebkou ukrajinského obránce Azovstalu, střelili do hlavy. Podle politického analytika mohl útok souviset s vyřizováním účtů uvnitř Kremlu.

Článek

Blízkému spojenci šéfa ruské Vagnerovy armády proletěla hlavou kulka. Jeho stav je velmi vážný a lékaři tvrdí, že šance na uzdravení jsou téměř nulové. Okolnosti jeho zranění vypadají podivně.

Ruský veterán Igor Mangušev, který nyní se zraněním hlavy leží v nemocnici, v Rusku platí za jednoho z nejnesmlouvavějších zastánců agrese vůči Ukrajině. A také za jednoho z nejhlasitějších kritiků ruských vojenských špiček a představitelů Kremlu, kteří jsou podle něj příliš váhaví a jejich válečné úsilí je nedostatečné, psal už na podzim server Foreign Policy.

Koncem loňského léta na sebe upozornil, když internetem začalo kolovat video s jeho morbidním vystoupením v moskevském klubu. Na pódiu se objevil s lidskou lebkou v ruce. Tvrdil, že patří ukrajinskému obránci Azovstalu, kterého osobně zabil.

Mangušev také sám sebe označuje za autora nechvalně proslulého symbolu Z, který „zdobí“ ruské tanky a značí podporu ruské invazi. Na svém telegramovém účtu, který sleduje přes 30 tisíc lidí, vybízí k zabíjení ukrajinských civilistů.

Mangušev platí za blízkého spojence Jevgenije Prigožina, majitele žoldnéřské Vagnerovy armády, kterému se přezdívá „Putinův kuchař“. Součástí skupiny však nikdy přímo nebyl. Působil jako kapitán ruské armády a údajně velel jednotce, která se specializuje na boj proti dronům.

Navzdory tomu se spekulovalo o tom, že je jeho jednotka financována ze soukromých zdrojů. Podle politického analytika Marka Galeottiho to ilustruje vzájemné propojování ruského veřejného a soukromého sektoru v rámci vojenských operací.

Konfliktu na Ukrajině se Mangušev účastnil od samého začátku. Už v roce 2014 bojoval na Donbase v rámci soukromé armády E.N.O.T. Corp., která má údajně vazby na ruskou kontrarozvědku FSB, a spřátelil se s tamními proruskými představiteli. Následně působil jako vedoucí pracovník v petrohradské agentuře, která má na svědomí dezinformační kampaně a snažila se ovlivnit volby v řadě západních zemích.

Coby politický stratég také spolupracoval s Prigožinovou zpravodajskou sítí Patriot, která se měla snažit zdiskreditovat ruské liberály, jako je například Ljubov Sobolová, blízká spolupracovnice vězněného předáka ruské opozice Alexeje Navalného.

Podivné okolnosti střelby

Nyní skončil Mangušev s prostřelenou hlavou. Lékaři tvrdí, že byl zraněn v důsledku „výstřelu z krátkohlavňové zbraně z bezprostřední blízkosti do týlní a temenní oblasti pod úhlem 45 stupňů směrem dolů“.

Více o Jevgeniji Prigožinovi

Temný ruský oligarcha Jevgenij Prigožin nedávno vystoupil ze stínu. Přiznal se k založení soukromé armády a veřejně zkritizoval vedení operace na Ukrajině.

Vojenský analytik Boris Rozhin pro server MK.ru uvedl, že pokud jsou tyto informace pravdivé, okolnosti Manguševova zranění se dají pokládat za dosti podivné. Podobně hovoří i politický analytik Galeotti, který se o Manguševovi rozepsal na twitteru. Ten tvrdí, že incident spíše než válečné zranění připomíná popravu.

Galeotti naznačuje, že případ nemusí souviset pouze s Manguševem, ale také s Prigožinem, jehož sílící vliv v Kremlu může být některým ruským představitelům trnem v oku. „FSB, která se tak dlouho spokojeně držela stranou, ho možná začíná mít plné zuby,“ tvrdí Galeotti.

„Může se jednat o varování, odvedení pěšce ze šachovnice, nebo znamení, že Prigožinovi loupeživější soupeři cítí, že je oslaben natolik, že mohou táhnout,“ vysvětluje politický analytik.

„Ať tak, či onak, ukazuje to, jak pod tlakem války (a Putinovy zjevné neschopnosti zvládnout konflikty mezi elitami) Rusko sklouzává zpět k (aspektům) ‚divokých 90. let‘, kdy vražda byla obchodní taktikou a hranice mezi politikou, obchodem, zločinem a válkou se staly téměř bezvýznamnými,“ shrnuje Galeotti.

Doporučované