Hlavní obsah

Představitelé karibských zemí vyzývají k „Marshallovu plánu“

Foto: Ralph Gonsalves/Facebook

Následky hurikánu Beryl na ostrově Union.

Tři premiéři karibských zemí píšou vládě Spojeného království, že ostrovy nemohou unést dluh za opakované obnovy v důsledku přírodních katastrof. Volají po upravené verzi Marshallova plánu z dob druhé světové války.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představitelé karibských zemí požádali Spojené království o podporu „Marshallova plánu“ na obnovu škod napáchaných hurikánem Beryl. Cílem je získat stovky milionů na opravu zničených ostrovů, informuje zpravodajský server The Guardian.

Hurikán, který 1. července udeřil v Karibiku, zabil nejméně 11 lidí, zničil více než 90 procent budov v některých částech Grenady a Svatého Vincenta a Grenadin (SVG) a zanechal tisíce lidí bez domova, tekoucí vody, elektřiny a potravin.

Dopis Ralpha Gonsalvese, Dickona Mitchella a Gastona Brownea, premiérů ostrovních států Antigua a Barbuda, SVG a Grenada, adresovaný britskému ministru zahraničí Davidu Lammymu a kancléřce Rachel Reevesové poukazuje na stálý výskyt ničivých hurikánů v Karibiku. Upozorňuje, že karibské země nemohou unést rostoucí dluhy z opakovaných přestaveb a oprav.

Premiéři vyzývají k „okamžitému odpuštění dluhu prostřednictvím předem dohodnutého mechanismu, který se automaticky spustí v případě katastrofy, jako je ta současná“. Dopad hurikánů na karibské země přirovnávají k jadernému armagedonu.

Představitelé navrhují iniciativu podobnou Marshallovu plánu ve výši 13 miliard dolarů na obnovu Evropy po druhé světové válce. Těchto 13 miliard dolarů odpovídá dnešní částce 227 miliard dolarů (tedy přes 5200 miliard korun).

Karibská verze plánu by mohla zahrnovat levnější půjčky, možnosti restrukturalizace dluhu, lepší přístup k dotacím za škody způsobené klimatem a rozsáhlý program na budování ekologické a odolné infrastruktury a silnějších ekonomik.

Doporučované