Najít a zničit. Takto si Čína kupuje vliv na sítích

Zaplavit globální sociální sítě falešnými účty a prosazovat autoritářskou agendu. Zajistit jim důvěryhodnost a sbírat sledující. Vyhledávat online kritiky státu, zjistit, kdo jsou a kde žijí. Případně je potrestat.

Tyto notičky nepochází z dílny George Orwella ani filmových scenáristů. Takto konkrétní požadavky si zadala čínská vláda v rámci globální kampaně s cílem vylepšit svou image a zredukovat počty kritických hlasů na minimum.

Velká část čínského úsilí se skrývá ve stínu botů schopných generovat automatické příspěvky a vypátrat osoby těžko dohledatelné na internetu. Americký deník The New York Times (NYT) přezkoumal soubor dokumentů, který do podrobností popisuje, jak čínští úředníci využívají soukromé podniky k vytvoření zakázkového obsahu, sbírání sledujících, sledování a pronásledování kritiků vlády a dalším službám pro informační kampaně.

Operace stále častěji probíhá na mezinárodních platformách, jako jsou Facebook a Twitter. Paradoxně čínská vláda tyto sítě na svém území blokuje.

Prozkoumávané dokumenty se objevily jako součást nabídky potenciálním dodavatelům, mimo jiné nabízejí vzácný pohled na to, jak rozsáhle čínská byrokracie pracuje na šíření propagandy a utváření názorů na sociálních sítích po celém světě.

Krátce poté, co se na tyto dokumenty novináři NYT doptávali přímo čínské vlády, byly z internetu staženy.

21. května pobočka šanghajské policie zveřejnila na internetu nabídku – hledala soukromé dodavatele schopné obstarat to, čemu se mezi čínskými úředníky říká správa veřejného mínění. Úředníci spoléhají na technologické dodavatele, kteří jim pomáhají držet krok se sociálními sítěmi a aktivně utvářet veřejné mínění prostřednictvím cenzury a příspěvků. Nedávno se tito zaměstnanci průmyslu začali obracet mimo Čínu.

Z nabídky dle NYT vyplývá, že čínští policejní úředníci pochopili, jak je důležité do akce s vytvářením profilů zapojovat i skutečné lidi, kteří jí mohou propůjčovat důvěryhodnost, zejména v dobách, kdy sociální sítě neautentické účty odstraňují.

Sítě botů napojených na čínskou vládu podle odborníků na dezinformace už nestačí. Lze je sice využít k trollení a sbírání lajků u oficiálních příspěvků, většina takových účtů má ale příliš málo sledujících na to, aby získala větší vliv.

Internetová policie stále častěji pronásleduje a ohrožuje uživatele internetu, kteří vyjadřují své názory. Dříve se její agenti zaměřovali na místní platformy sociálních médií. V roce 2018 zahájili novou kampaň s cílem zadržet uživatele Twitteru v Číně, tedy vlastníky účtů, kteří našli způsoby, jak obejít vládní blokádu a donutit je své účty smazat.

Kampaň se však rozšířila už i na čínské občany, kteří žijí mimo Čínu. Dokument vysvětluje, jak chce šanghajská policie odhalit totožnost lidí za určitými účty a vysledovat spojení jejich uživatelů s pevninou. Důstojníci pak mají povolení vyhrožovat rodinným příslušníkům v Číně, zadržet majitele účtů po návratu do země či donutit internetové kritiky smazat své příspěvky nebo celé účty.

V předchozích čínských informačních kampaních byly účty botů používány k získávání nereálného počtu lajků a retweetů u příspěvků vlády a státních médií. Tím se pak zvyšuje pravděpodobnost, že se příspěvky díky algoritmům doporučení zobrazí na sítích a ve vyhledávačích.

Na tomto principu například fungovaly sítě šířící důkazy publikované novináři státních médií, které měly ukázat, že je tenistka Pcheng Šuaj v bezpečí, doma, svobodně si chodí na večeře s přáteli v Pekingu nebo se účastní mládežnického tenisového turnaje.

Šanghajská policie pak dle dokumentů jasně dokazuje, že jsou úřady obeznámeny s algoritmy na sociálních sítích – shluk nevyžádaných účtů může nakrátko způsobit, že se jeden příspěvek z oficiálního účtu stane virálním, což mu poskytne větší publicitu a propůjčí mu důvěryhodnost.

S rozlitím čínské propagandistické kampaně do zahraničí je kladen stále větší důraz na vizuální média. Úředníci potřebují společnost, která by falešné účty nejen spravovala a vytvářela, ale také generovala originální obsah. Obzvlášť vysoká poptávka je po videích.

Samostatný dokument, který NYT přezkoumal, ukazuje, že stejná místní pobočka šanghajské policie v listopadu zakoupila služby tvorby videa od jiné společnosti. Policie od dodavatele požadovala poskytnutí alespoň 20 videí měsíčně a jejich distribuci na domácích i zahraničních sociálních sítích. Dokument se o úkolu zmiňoval jako o originální videoprodukci, která by byla použita v „bitvě veřejného mínění“.

Začátkem tohoto roku analýza The New York Times a ProPublica ukázala, že klíčovou součástí informační kampaně byly i tisíce videí zobrazujících příslušníky ujgurské etnické menšiny a jejich „šťastný a svobodný život“. Twitter vlastnictví účtů nakonec připsal Komunistické straně Číny, síť s příspěvky zlikvidoval a odstranil účty spojené s dodavatelem, který podle něj pomáhal natáčet propagandistická videa.

Tři týdny po zveřejnění žádosti šanghajského policejního oddělení nabídku dostala společnost s názvem Shanghai Cloud Link o pouhých 20 zaměstnancích. Podle LinkedIn účtu jejího zakladatele Wej Kuo-lina společnost spolupracuje s nadnárodními firmami a poskytuje služby pro „digitální vládu“ a „chytrá města“.

Wej na žádost o komentář neodpověděl, stejně tak Úřad veřejné bezpečnosti Shanghai Pudong.

Podíl Shanghai Cloud Link na celé akci je pravděpodobně jen špičkou ledovce. Místní vlády a policie podobné žádosti o služby na ovlivnění zámořských sociálních sítí vyvěsily po celé zemi, ty jsou však často zahalovány v nejasných termínech.

Například v roce 2017 policie ve Vnitřním Mongolsku zakoupila software, který vládním trollům umožňoval přispívat přímo na různé stránky sociálních médií v Číně i mimo ni.

V jiném případě si dodavatel stáhl stovky přístupových údajů pro veřejný zdroj Facebooku, což mu umožnilo shromažďovat údaje o tom, kdo a kdy komentoval které příspěvky.

Vítězná nabídka Shanghai Cloud Link nabízí pohled na to, kolik mohou některé z těchto typů dezinformačních služeb stát.

Přeložená cenová tabulka z vítězné nabídky Shanghai Cloud Link, která uvádí náklady v čínském jüanu (1 RMB = 3,51 koruny, kurz k úterý 21. 12. 2021):

V mnoha případech se dodavatelé snaží čínským úřadům prodat hardware a software přímo. V tomto případě nabídka Shanghai Cloud Link naznačuje, že úředníci za služby platí jednou měsíčně – kupují si tak jakési předplatné na manipulaci se sociálními sítěmi.