Nové rakety pro Ukrajinu. Když splní očekávání, ruské zásobování má problém

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Válkou zmítaná Ukrajina dostane do své výzbroje novou zbraň, kterou ještě nikdo jiný v boji nepoužil a ani ji nemá ve výzbroji.

Podle čtyř zdrojů serveru Politico už Pentagon úspěšně otestoval a poslal na východ Evropy první várku raket GLSDB, tedy Ground-Launched Small Diameter Bomb (v překladu „bomba s malým průměrem odpalovaná ze země“).

Zpráva o dodávce přišla v době, kdy v americkém Kongresu drhne schválení další pomoci Kyjevu.

Nabízíme přehled toho, co je dosud o zbrani známo.

Ač jde o úplnou novinku, ví se o GLSDB poměrně dost. O tom, že USA iniciují její vývoj, se totiž mluví přinejmenším od podzimu 2022. 

Původně se spekulovalo, že na Ukrajině mohou rakety být už na jaře 2023, ale odhadovaný termín se postupně posouval, přičemž naposledy se do médií dostal termín konec roku 2023.

GLSDB je navíc v podstatě složeninou již známých a používaných komponentů, což poznání vlastností nové zbraně značně ulehčuje.

Jejím základem je bojová hlavice GBU-39, kterou mají Spojené státy (ale i několik dalších armád) ve výzbroji už dlouho. Dosud se nicméně tato bomba s naváděcím systémem a manévrovacími ploškami odpalovala jen z letadel.

Novinkou, kterou GLSDB přináší, je posazení bomby na raketový motor (konkrétně má jít o motor M26), což umožňuje odpálení rakety i ze země – buď z raketometů M270 či HIMARS, nebo z vlastní odpalovací rampy. Tu zbrojovka Saab, jež na vývoji s Boeingem spolupracovala, ukázala i v předváděcím videu.

Zbraň funguje tak, že raketový motor vynese pumu do výšky dostatečné pro to, aby pak mohla doplachtit k cíli vzdálenému až 150 kilometrů, kam se už sama navede stejně, jako to dělá při odpálení z letadla. Kvůli tomu, že k cíli plachtí, je výrazně pomalejší než například standardní munice používaná do raketometů.

Bojová hlavice GBU-39 s váhou 93 kilogramů patří mezi menší bomby. Hmotnostně by měla být podobná s hlavicemi raket, jaké Ukrajina dostala do raketometů HIMARS a M270. 

Pro srovnání: Běžný granát do houfnice ráže 155 mm váží asi 40 kilogramů. Těžké rakety dlouhého doletu Storm Shadow nebo SCALP-EG, které Ukrajina opakovaně využila zejména k ničení cílů na Krymu, pak mají bojovou hlavici o hmotnosti asi 450 kilogramů.

Saab uvádí, že raketa může díky manévrování zasáhnout cíl z jakéhokoliv směru, a předpokládá se, že by se měla i zdatně vyhýbat protivzdušné obraně. Bomba také nabízí možnost explodovat se zpožděním, což se dá využít při ničení lehčích bunkrů či jiných opevněných struktur.

Jde tedy o raketu s bombou, která dokáže pravděpodobně zničit například lehce opevněnou pozici, vojenskou techniku či muniční sklad. Podzemní bunkr či velkou železobetonovou strukturu ale spíš nezničí.

Klíčové je, že GLSDB značně přesahuje Ukrajině dodanou munici pro západní raketomety. Ty mají oproti 150kilometrovému dosahu této zbraně dostřel jen asi 80 kilometrů, západní houfnice střílející 155mm granáty pak asi 40 kilometrů.

Se střelami Storm Shadow a SCALP-EG se ale GLSDB nemůže měřit. Ty dokážou zasáhnout až 250 kilometrů vzdálené cíle. Kromě nich může Ukrajina mít i omezený počet amerických střel ATACMS s dostřelem kolem 160 kilometrů. Technické parametry ale nejsou všechno.

Jednou z největších výhod GLSDB by měla být cena a dostupnost. Přesná čísla se zatím nikde neobjevila, ale předpokládá se, že by mělo jít o levnější střelivo, než jsou standardní rakety do západních raketometů. Spojené státy by také měly mít k dispozici dostatek bomb a raketových motorů.

Pokud se očekávání naplní a Ukrajina dostane těchto raket hodně, mohlo by to představovat novou hrozbu zejména pro ruskou logistiku, tedy zásobovací trasy a muniční sklady. Ty by se v případě častých útoků pravděpodobně musely přesunout mnohem dál za frontu, což by celý zásobovací proces prodloužilo a zkomplikovalo.