Článek
Čínsko-filipínské vztahy se nadále zhoršují. Tentokrát kvůli „plovoucí bariéře“ a ničení podmořského ekosystému. Z obojího viní Manila Peking. Čína to ale odmítá.
Filipíny obviňují čínskou pobřežní stráž, že ve sporné oblasti Jihočínského moře nainstalovala „plovoucí bariéru“. Ta podle Manily brání Filipíncům ve vstupu do oblasti a tím pádem i rybolovu, který je zásadním zdrojem obživy tamních rybářů, píše britský deník The Guardian.
Manilská pobřežní stráž a Úřad pro rybolov a vodní zdroje „důrazně odsuzují“ instalaci bariéry Čínou v části útesu Scarborough, uvedl na sociální síti X, dříve Twitter, mluvčí pobřežní stráže komodor Jay Tarriela.
Asi 300 metrů dlouhou překážku objevily filipínské úřady poblíž mělčiny Bajo de Masinloc v pátek. Instalovala ji tři plavidla čínské pobřežní stráže a jedno námořní milice, uvádí britská veřejnoprávní stanice BBC.
Čínské lodě vydaly 15 rádiových výzev a obvinily filipínskou loď a rybáře z porušování mezinárodních a čínských zákonů, než se vzdálily, „když si uvědomily přítomnost pracovníků médií na palubě (filipínského) plavidla“, řekl dále Tarriela.
Územní spory v Jihočínském moři.
Dodal, že podle filipínských rybářů Čína obvykle instaluje tyto bariéry, když monitoruje velký počet rybářů v oblasti.
Čínská ambasáda v Manile zatím podle BBC situaci nekomentovala.
Zničené útesy
Filipínské úřady také viní Peking ze zničení korálových útesů v jejich vodách. Ty byly ještě před dvěma lety plné života. Dnes je ale skutečnost jiná. Filipínské úřady uvádí, že jsou mrtvou zónou, a v tom, kdo je za to zodpovědný, mají jasno.
Podle nich stojí za destrukcí rozsáhlé plochy vybělených korálů podél útesu Rozul (Iroquios) a mělčiny Sabina (Escoda) - podmořských útvarů v mezinárodně uznávané výlučné ekonomické zóně (EEZ) země - aktivita čínských námořních jednotek, uvádí americká stanice CNN.
Mluvčí Tarriela uvedl, že potápěči provedli „podvodní průzkum“ mořského dna a popsali „viditelné zbarvení“, které svědčí o „úmyslných aktivitách“, jejichž cílem je změnit přirozenou topografii terénu.
„Pokračující pohyby kvůli nevybíravým nezákonným a destruktivním rybolovným aktivitám čínské námořní milice na útesech Rozul a Escoda Shoal mohly přímo způsobit degradaci a zničení mořského ekosystému v oblasti Západofilipínského moře,“ uvedl Tarriela v prohlášení s odkazem na název pro části Jihočínského moře v jurisdikci Manily.
Čínsko-filipínský spor
Operace Pekingu v Jihočínském moři neoficiálně podporují námořní milice. Stovky těchto lodí se maskují jako rybářské lodě, ovšem Čína jejich stopu v regionu popírá.
Jen v období od 9. srpna do 11. září filipínská pobřežní stráž identifikovala v blízkosti útesu Rozul 33 čínských plavidel a přibližně 15 čínských lodí poblíž mělčiny Escoda.
„Přítomnost rozdrcených korálů silně naznačuje, že se mohlo jednat o vývoz na skládku, možná stejných mrtvých korálů, které byly předtím zpracovány a vyčištěny, než byly vráceny na mořské dno,“ dodal Tarriela.
Změnu tamního mořského ekosystému potvrdil pro CNN i Ústav mořských věd Filipínské univerzity. Jeho pracovníci uvedli, že v roce 2021 prozkoumali část útesu Rozul (Iroquios) prostřednictvím expedice financované Radou národní bezpečnosti země na palubě lodi M/Y Panata.
Tehdy pořízená videa a fotografie ukazují útes Rozul posetý červenými a fialovými korály s vodními řasami a mechem lemujícími útes.
„V té době jsme zjistili, že zkoumaná oblast má útesový ekosystém s korály, rybami, mořskými řasami a živočichy a rostlinnými organismy, které obývají mořské dno,“ uvedl institut.
Oba útesy se nacházejí poblíž Palawanu, jihozápadního řetězce filipínských ostrovů v Jihočínském moři. Peking si ale tuto strategicky významnou část nárokuje jako vlastní území.
Čínské úřady se k obviněním veřejně vyjádřily ve čtvrtek.
Americko-filipínské vztahy
Díky dohodě s Filipínami získají Američané přístup k dalším vojenským základnám v Jihočínském moři. A Čína začíná mít silný pocit, že ji USA obkličují ze všech stran. Státy ale spojenectví uzavírají i v důsledku čínských hrozeb.
„Příslušná obvinění filipínské strany jsou nepravdivá a nepodložená,“ řekla novinářům mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ningová na pravidelném denním brífinku. „Doporučujeme filipínským úřadům, aby nevyužívaly smyšlené informace k inscenování politické frašky,“ dodala.
Oblast zájmu
Konflikt v Jihočínském moři je více než desetiletí v neustálém centru pozornosti. O sporná území vedou Manila s Pekingem dlouhodobě spory. Čína zároveň v Jihočínském moři nadále posiluje svůj vliv. Mimo jiné i díky působení námořních milic přezdívaných „malí modří mužíčci“. Důkaz jejich existence přinesla letos v srpnu právě CNN.
Kromě ničení podmořského ekosystému Čína v regionu úspěšně a prakticky nepozorovaně přeměňuje útesy v umělé ostrovy s letišti a infrastrukturou a základnami pro raketové systémy.
Motivace k rostoucímu mocenskému zájmu o tuto část světa je evidentní. Podle americké neziskové organizace Council on Foreign Relations je v oblasti ukryto 11 miliard barelů ropy, přes pět bilionů kubických metrů zemního plynu a deset procent světových zdrojů ryb.
Proplouvá tudy také zhruba 30 procent světového námořního obchodu na cestě do vysoce vytížených přístavů v jihovýchodní Asii.
