Před deseti lety vyhlásil Islámský stát chalífát a šokoval násilím. Stále žije

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přesně před deseti lety, tedy 29. června 2014, vyhlásil abú Bakr Bagdádí z balkonu mosulské mešity vznik chalífátu Islámský stát. Teroristické hnutí vedené právě Bagdádím v té době ovládalo rozsáhlá území v Iráku a Sýrii a džihádisté vraždili kohokoliv, kdo nesouhlasil s jejich fanatickým výkladem islámu.

Šokující míra násilí, v níž vynikla zejména snaha o genocidu Jezídů a na video natáčené stínání hlav západních rukojmích, ale také prohlášení o vzniku státního útvaru, přilákalo na území o rozloze Velké Británie na 50 tisíc zahraničních bojovníků. Ti přijížděli z celého světa - velká skupina islamistů se vzdala pohodlného života v západní Evropě, tisíce dalších přijížděly z Afriky, zemí bývalého Sovětského svazu nebo i z východní Asie. Teroristé, kteří se do Iráku a Sýrie nevydali, pak na internetu slibovali věrnost Bagdádímu a v různých částech světa zakládali pobočky chalífátu, takzvané vilayaty.

Atraktivita tehdejšího chalífátu hravě překonala al-Káidu, jejíž vůdci se náhle jevili jako donkichotští bojovníci starého světa. V době, kdy šéf al-Káidy Ajmán Zavahrí komunikoval se světem prostřednictvím pokoutně vyráběných zvukových nahrávek, měl Islámský stát k dispozici celé mediální oddělení vyrábějící videa plná výbuchů v hollywoodském stylu. Pro romantičtější typy mezi teroristy vznikaly takzvané našídy, islámské vokální písně zpívané mnohohlasem.

Do mezinárodní koalice, která pod vedením USA začala s chalífátem bojovat, se zapojilo 87 států. Islámský stát na svých územích zavedl nelidský středověký režim, jenž se rychle zprotivil i iráckým sunnitům, z nichž mnozí vítali příchod IS jako osvobození od šíitského útlaku. V roce 2019 vyhlásila koalice vítězství a Islámský stát byl poražen.

O deset let později už sice nekontroluje v Sýrii ani Iráku žádné území, po celém Blízkém východě má ale své spící buňky a aktivní je i v mnoha dalších částech světa. Teroristické útoky jsou tak na denním pořádku v zemích Sahelu, nedávno ale šokovaly i v Rusku.

„Nyní existuje více skupin Islámského státu, aktivních ve více zemích a s větším územím pod kontrolou než kdykoli předtím. Teroristická organizace zdaleka neutrpěla ochromující porážku, ale představuje větší, rozmanitější a komplexnější škálu hrozeb v mezinárodním prostředí, kde je pozornost, zdroje a politická vůle zaměřit se na boj proti terorismu na historickém minimu,“ píše na serveru Majalla americký expert Charles Lister.

Vůbec nejlépe se nyní Islámskému státu daří v Africe, kde džihádisté působí hned ve 28 státech. Příznivé podmínky pro šíření své ideologie v nestabilním politickém prostředí jim přinesly převraty v Mali, Nigeru a Burkina Fasu. V minulém roce tak na Afriku připadla téměř polovina všech teroristických útoků na celém světě.

Nejvýraznější odbočkou IS je Islámský stát ve Velkém Sahelu (ISGS), který podobně jako někdejší chalífát začal praktikovat nábory cizích bojovníků. „Série vzájemně propojených zatčení ve Španělsku a Maroku spojených s ISGS v posledních měsících ukazuje na jasnou logistickou a náborovou síť pokrývající celou Afriku a jižní Evropu,“ píše výše zmíněný Charles Lister s tím, že někdy se džihádisté snaží verbovat bojovníky i ve Spojeném království, odkud navíc dostali pokyny pro výrobu dronů a chemických zbraní.

Vedle Sahelu je IS velmi aktivní i v Nigérii a oblasti Čadského jezera, stejně jako v Demokratické republice Kongo, Ugandě a Súdánu. Na východě kontinentu se teroristé nejvíce zabydleli v Mosambiku a Somálsku.

Západní svět má tendenci teror v Africe příliš neřešit, o to větší pozornost pak věnuje afghánské pobočce IS, Islámskému státu Chorásán (ISK-P). Skupina, která vznikla z přeběhlíků al-Káidy, Tálibánu a pákistánského Tálibánu, se proměnila ve fungující nadnárodní organizaci schopnou útoků ve velmi vzdálených zemích.

Evropské tajné služby zmařily v posledních letech hned několik jí připravovaných útoků, například v Německu, Nizozemsku nebo Skandinávii. To samé se navzdory tureckému varování nepovedlo Rusku, kde ISK-P povraždil v moskevské koncertní síni Crocus letos v březnu 145 lidí. Stejná organizace útočila nedávno i v Dagestánu, kde se jejími oběťmi stalo 20 lidí.

Zcela odlišná je nyní situace v někdejších baštách chalífátu, Iráku a Sýrii. Zatímco v Iráku loni počet teroristických útoků prudce klesl a tamní ozbrojené složky jsou schopné se s rizikem do velké míry vyrovnat, v Sýrii panuje zcela opačný trend a počet útoků tam letos vzrostl o 250 procent. IS navíc přesunul své aktivity z venkovských oblastí do center velkých měst - kvůli hustšímu zabydlení tak logicky stoupá i počet obětí.

Teroristické hnutí tak po deseti letech rozhodně není mrtvé a současné soustředění světa na jiné konflikty - Ukrajina, Gaza, Súdán - decentralizovaným džihádistům jen nahrává.