Článek
Čína si v zemích po celém světě zřídila více než 100 zahraničních policejních stanic. Pomáhají jí sledovat čínské občany, kteří se před všudypřítomnou kontrolou Pekingu odstěhovali do zahraničí, a donutit k návratu do vlasti ty, kteří jsou neposlušní.
Lidskoprávní organizace Safeguard Defenders, která sídlí v Madridu, v září poskytla důkazy o existenci celkem 54 čínských policejních stanic v zahraničí. Mnohé země, včetně Německa, Nizozemí a Kanady, v reakci na to zahájily policejní vyšetřování. Nyní organizace oznámila objev dalších 48 stanic, upozornil server CNN.
Peking zprávy o tom, že by v zahraničí provozoval policejní stanice, rezolutně odmítá. Tvrdí, že se jedná o střediska, která čínským obyvatelům v zahraničí nabízejí pomocnou ruku a poskytují jim nejrůznější administrativní a konzulární služby, jako je například obnovení řidičského průkazu.
Podle organizace Safeguard Defenders ovšem slouží také „zlověstnějšímu cíli“, tím, že přispívají k „potírání všech druhů nezákonných a trestných činností, do nichž jsou zapojeni Číňané žijící v zahraničí“.
Začne to telefonáty. Mohou začít zastrašovat vaše příbuzné.
„To, co vidíme přicházet z Číny, jsou rostoucí pokusy potlačit disent všude po světě, vyhrožovat lidem, obtěžovat je, zajistit, aby měli dostatečný strach, aby mlčeli, jinak jim hrozí, že budou navráceni do Číny proti své vůli,“ uvedla ředitelka organizace Safeguard Defenders Laura Harthová.
Čínský boj s covidem
Si Ťin-pching podle Američanů není ochoten přijmout západní vakcíny navzdory problémům, kterým Čína čelí. Přestože nedávné protesty v zemi neohrožují vládu komunistické strany, jeho osobní postavení by ovlivnit mohly.
Organizace ve své nejnovější zprávě zmiňuje hned několik případů, kdy Čína dotlačila své občany žijící v zahraničí k tomu, aby se vrátili do vlasti. Na policejní stanici ve francouzské Paříži Peking podle organizace vyslal hned několik agentů v utajení, jejichž úkolem bylo přimět konkrétního čínského občana k návratu do země. Podobný incident se měl odehrát i v Srbsku a Španělsku.
„Začne to telefonáty. Mohou začít zastrašovat vaše příbuzné v Číně, vyhrožovat vám, dělat opravdu všechno, aby přiměli lidi v zahraničí, na které cílí, k návratu. Pokud to nezabere, použijí tajné agenty v zahraničí. Pošlou je z Pekingu a použijí metody, jako je lákání a nástrahy,“ vysvětluje Harthová, jaké prostředky Čína využívá k dosahování svých cílů.
Čína se odvolává na pandemii
Nenahlášené konzulární aktivity mimo oficiální diplomatické mise dané země jsou velmi neobvyklé a v případě, že k nim hostitelská země nedala výslovný souhlas, dokonce nezákonné.
Ředitel FBI Christopher Wray v listopadu řekl, že je odhalením čínských stanic hluboce znepokojen, píše stanice BBC. „Podle mě je nehorázné myslet si, že by se čínská policie pokoušela zřídit si pobočku, řekněme, v New Yorku bez řádné koordinace. Porušuje to suverenitu a obchází to standardní procesy spolupráce soudů a orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl.
Čína tvrdí, že zmiňovaná střediska vznikla v reakci na pandemii covidu-19, kdy mnozí čínští obyvatelé na dlouhou dobu uvázli v cizích zemích. Zpráva Safeguard Defenders ovšem jejich založení datuje už o několik let dříve.
Peking také trvá na tom, že na místech pracují pouze dobrovolníci. Lidskoprávní organizace ovšem namítá, že jedna z policejních sítí, kterou se zabývala, najala na 21 stanic celkem 135 osob. Dostala se také ke tříleté smlouvě pracovníka najatého na zahraniční stanici ve Stockholmu.
Peking versus protestující
Čína nepatrně polevuje v covidových opatřeních, místní média dokonce otiskují zkušenosti seniorů, kteří nemoc přežili bez úhony. Úřady ale nehodlají dát protestujícím pokoj. Koho nezatkly na místě, toho vystopují přes telefon.
Jak čínští policisté hlídkovali v Římě
Zpráva Safeguard Defenders se také zabývá tím, jak Čína k získání rozsáhlého mezinárodního vlivu využívá dvoustranných bezpečnostních dohod uzavřených s evropskými a africkými zeměmi. Zkoumá, jakou roli při zakládání stanic sehrály společné policejní iniciativy mezi Čínou a dalšími zeměmi, včetně Itálie, Srbska, Chorvatska, Rumunska či Jihoafrické republiky.
Čína, která je druhou největší ekonomikou světa, navázala s mnoha zeměmi, kde byly nalezeny nové policejní stanice, v průběhu let velmi hluboké vztahy. Podle stanice CNN nyní musejí vlády těchto zemí, které balancují mezi obchodními zájmy a národní bezpečností, zodpovídat nepříjemné otázky.
Itálie s Čínou od roku 2015 podepsala řadu dvoustranných bezpečnostních dohod. Mezi lety 2016 a 2018 italská policie s čínskou policií uspořádala několik společných hlídek, například v Římě a Miláně. Tvrdila, že společná policejní činnost „povede k širší mezinárodní spolupráci, výměně informací a sdílení zdrojů v boji proti zločineckým a teroristickým skupinám, které sužují naše země“.
Podle lidskoprávní organizace bylo v Itálii zřízeno celkem 11 čínských policejních stanic, například v Benátkách nebo v toskánském městě Prato. Upozorňuje také na to, že do jedné z převážně čínských čtvrtí byly nainstalovány bezpečnostní kamery, které měly „účinně zabránit páchání trestné činnosti“.
Podobné dohody o společných policejních hlídkách uzavřela Čína v letech 2018 a 2019 také s Chorvatskem a Srbskem. Ještě v červenci tohoto roku se ulicemi Záhřebu za doprovodu chorvatských policistů procházeli ti čínští. Záhřebský policejní velitel čínským médiím řekl, že hlídky byly nezbytné pro „ochranu a přilákání zahraničních turistů“.
Podle zprávy agentury Reuters z roku 2019 čínští policisté drželi spolu se srbskými policisty hlídku v Bělehradě. Měli jim pomoci lépe zvládat příliv čínských turistů. Podle srbských policistů jejich čínští kolegové neměli pravomoci kohokoliv zatýkat.
