Článek
Charitativní organizace World Central Kitchen (WCK) přivítala, že Izrael přijal zodpovědnost za pondělní zabití sedmi jejích pracovníků při útoku na jejich tři auta v Pásmu Gazy.
Propuštění dvou důstojníků, kteří se na útoku podíleli, a důtku pro pět dalších WCK označila za „důležitý krok“. Premiér Benjamin Netanjahu ale už předtím řekl, že takové incidenty se ve válce zkrátka stávají. Organizace tak dál požaduje vytvoření nezávislé vyšetřovací komise.
Přestože se nejedná o první případ zabití humanitárních pracovníků - v Pásmu Gazy jich už podle dát výzkumníků z organizace Aid Worker Security Database zemřelo kolem 200 -, je tento případ přesto výjimečný.
Většina obětí jsou cizinci a státy, odkud pocházejí, požadují po židovském státu detailní vysvětlení. Část veřejnosti zaskočila krutost útoku, kdy izraelská armáda zaútočila na humanitární pracovníky natřikrát. Podle Izraele si vojáci mysleli, že útočí na teroristy z hnutí Hamás. WCK ale tvrdí, že armáda měla veškeré informace o pohybu konvoje.
Komunita humanitárních pracovníků zůstává šokovaná. „Bezpečnostní situaci evaluujeme každý den, několikrát denně. Koneckonců to děláme v jakémkoliv kontextu. V tak brutální válce je ale jen málo způsobů, co můžete jako organizace udělat, aby se tomu stoprocentně předešlo,“ říká pro Seznam Zprávy manažerka komunikace palestinské mise organizace Lékaři bez hranic (MSF) Tereza Wyn Hanyaková.
Nacházíte se teď v Jeruzalémě, kde předpokládám sídlí i mnoho dalších humanitárních organizací, které mají pracovníky přímo v Pásmu Gazy. Jaká je mezi vámi po pondělním útoku atmosféra?
V první řadě bych ráda vyjádřila soustrast rodinám, které při tomto hrozném útoku přišly o své nejbližší.
Útok na konvoj WCK nás všechny nesmírně zasáhl. Když se ke mně zpráva dostala, měla jsem pocit, jako kdyby bylo mezinárodní humanitární právo pohřbené pod ruinami v Gaze - společně s 33 tisíci ženami, muži a dětmi.
Mezinárodní humanitární právo zásadně říká, že musí být humanitární sektor chráněn a respektován. Útoky na zdravotnická zařízení, jejich personál či pacienty se zkrátka nesmí dít. Přesto se opakují.
Tohle není poprvé a nic nenasvědčuje tomu, že to bude naposledy. Ať už byl útok cílený, či se jednalo o chybu, podstatným krokem teď bude především nezávislé prošetření incidentu.
Tereza Wyn Haniaková.
Přistoupili jste jako Lékaři bez hranic k určitým opatřením, aby se podobný scénář nestal i vašim spolupracovníkům v terénu? Víte, jak k této otázce přistoupily i další organizace?
Bezpečnostní situaci evaluujeme každý den, několikrát denně. Koneckonců to děláme v jakémkoliv kontextu. V tak brutální válce je ale jen málo způsobů, co můžete jako organizace udělat, aby se tomu stoprocentně předešlo.
Budiž důkazem, že v Pásmu Gazy jsme měli více jak 20 kritických incidentů, při nichž bylo zabito pět našich kolegů.
V humanitárním sektoru nicméně existují dekonfliktní mechanismy, což jsou série postupů a procesů ve chvíli, kdy operujete v konfliktní oblasti. Součástí toho jsou technikálie: sdílení GPS souřadnic se všemi bojujícími stranami, sdílení informací o pohybu konvoje či kamionu s humanitární pomocí.
Podstatné ale je, že technické postupy jsou bodem diskuze, ale ne tím nejpodstatnějším z nich. Jde o to, jak se válka vede a jaká zjištění se najdou ke každému útoku, který se kdy v Gaze odehrál, a proč k nim dochází.
Útok na pracovníky WCK
Smrt sedmi humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy označil izraelský premiér Netanjahu za „tragický případ“. Stát se ale podle něj může. Svět zná zatím identitu jen některých.
Jak na pondělní útok reagovali vaši pracovníci přímo v terénu v Gaze?
Tím, že se poprvé jednalo o mezinárodní spolupracovníky, to samozřejmě vyvolalo větší emoce. Ale k podobným útokům dochází častěji.
Izraelská armáda se k pondělnímu útoku přiznala s tím, že se jednalo o nehodu. Je s vámi s humanitárními organizacemi kvůli pondělní tragédii v kontaktu?
Všichni humanitární aktéři jsou v kontaktu s izraelskou stranou. Modus operandi je takový, že se identifikují tzv. „dekonfliktní oblasti“ a postup, jak určit, že je nějaký pozemek bezpečný (v našem případě například nemocnice, kliniky, místo, kde bydlí naši spolupracovníci). Tento systém se nastavil proto, aby k takovým tragédiím nedocházelo.
Denně tak s nimi komunikujeme a tenhle proces by měl ideálně zaručit bezpečí z izraelské strany. Proběhlé incidenty jsou ale důkazem toho, ze to stoprocentní záruka není a tento systém nefunguje tak, jak má.
Pět případů úmrtí
Podle zprávy Lékařů bez hranic organizace od začátku konfliktu eviduje v Pásmu Gazy případy zatčení, zneužití a zabití při výkonu práce.
V listopadu 2023 například zahynul při ostřelování laboratorní technik Mohammed al-Ahel s dalšími členy rodiny; při plánované evakuaci konvoje MSF byla také v listopadu zastřelena dobrovolná zdravotní sestra Alaa al-Shawa ; po ostřelování nemocnice al-Awda v listopadu zemřeli také lékaři Mahmoud abu Nujaila a Ahmad al-Sahar.
Několik dalších pracovníků zůstává nezvěstných.
Co vlastně útok znamená pro vás jako organizaci, ale také pro další dění v Gaze?
Pro nás je to obrovská ztráta. Jako Lékaři bez hranic jsme s WCK také spolupracovali. Dodávali nám jídlo pro náš personál a naše pacienty v některých z našich projektů. Byli pro nás partnerem. O to víc jsou tyto zprávy zdrcující.
Tím, že organizace oznámila, že dočasně pozastavuje své fungování v Gaze, přichází 2,2 milionu lidí v Pásmu Gazy o nesmírně podstatného aktéra v rámci potravinové pomoci.
Nedostatek jídla je evidentní všude. Nejvíce na severu, odkud máme jen omezené informace, protože tam už od listopadu nevedeme žádný projekt. Přesto tam na dobrovolné bázi zůstali někteří naši kolegové, kteří nás občas informují, co se tam děje.
