Pozor na novou ruskou kampaň. V Německu se maskuje za obsah seriózních webů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vypadají skoro na chlup stejně, jako jsou jejich čtenáři zvyklí – stejné písmo, loga, struktura, zpravodajské sekce i reklamy. Od originálu se ale výrazně liší obsah: jsou totiž plné dezinformací, falešných zpráv a ruské propagandy.

Řeč je o napodobeninách německých a dalších západoevropských zpravodajských serverů. Jde o kopie webů velkých německých médií, jako je Der Spiegel, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Welt nebo bulvární list Bild a mnohé další.

Mezi vylhanými články na falešných webech je například ten o teenagerovi, který měl v Berlíně nehodu na kole a zemřel na vykrvácení. Údajně neviděl díry na silnici, která byla neosvětlená kvůli úsporným opatřením, a tím pádem německým sankcím proti Rusku.

O žádné takové nehodě ale berlínská policie neví a ve městě se navíc lampy během noci nevypínají, vyvrátilo fake news ZDF heute.

Další umně maskovaná fáma se týká Ukrajinců nakupujících v Rusku byty za peníze z evropské pomoci. Nebo výbuchu plynu ve škole v Brémách, ze kterých text viní úsporná opatření.

Jiné články – vydávající se za texty seriózních médií – píšou i o přípravách spolkové vlády na „krvavé potlačení“ plánovaných podzimních protestů.

Hlavním poselstvím takových zpráv je, že kdyby Německo nechalo Putina vést válku na Ukrajině, „všechno by bylo lepší“.

Existenci celé soustavy falešných zpravodajských webů odhalil novinář německého serveru T-Online Lars Wienand. I jeho web se stal obětí „kopírování“.

„Všimli jsme si toho 26. srpna a ihned jsme napsali provozovateli v Nizozemsku. 29. srpna tento web zmizel z internetu. Ovšem zakrátko se znovu objevil, tentokrát v Kolumbii,“ cituje autora server Deutsche Welle. I tuhle adresu se nakonec podařilo deaktivovat.

Expertka londýnského think-tanku Institute for Strategic Dialogue (ISD) Julia Smirnovová, která se zabývá výzkumem šíření dezinformací, mluví o akci jako o „bezprecedentní snaze ovlivnit veřejné mínění v Německu“.

Kampaň podle ní cílí i na vyvolání nedůvěry vůči seriózním zavedeným médiím.

Věc se netýká jen německých sdělovacích prostředků. Objevily se už „padělky“ britského Daily Mail nebo italské agentury ANSA a francouzského webu 20 Minutes.

Novinář Lars Wienand ve svém textu odkryl celou síť šíření ruských narativů. Na sociálních sítích totiž odhalil čerstvě založené profily, které obsah falešných webů šířily.

Falešné profily měly jedno společné: křestní jméno Odetta, vygenerovanou fotografii a zaměstnání u společnosti Netflix. Odkazy na zdánlivě seriózní média vkládaly na sociálních sítích do komentářů u příspěvků jiných mediálních domů. Většinou ke zprávám o vysokých cenách energií, ukrajinských válečných uprchlících nebo ruské invazi na Ukrajinu.

Odkazy se ale objevily i v komentářích na stránkách spolkových úřadů, americké ambasády v Německu nebo krajně pravicové politické strany AfD.

Cílem byly i stránky velkých firem jako Vodafone nebo Mercedes, jejichž příspěvky na sítích se navíc uživatelům zobrazují jako placená reklama. Součástí jsou i komentáře schvalující obsah odkazů, i ty ovšem podle pátrání T-Online pocházejí z prefabrikovaných falešných účtů.

Kampaň běží podle Wienanda v německém prostředí už týdny a zahrnuje stovky profilů a tisíce příspěvků. Přesný rozsah se určit nedá, správci profilů na sociálních sítích totiž podobné příspěvky často odstraňují.

Společnost Meta, pod kterou spadá Facebook, věc vyšetřuje a falešné účty maže. Zatím neuvedla, kdo za akcí stojí.

„Provedení a tematické zaměření jsou podobné předchozím dezinformačním snahám prokremelských hráčů,“ domnívá se Smirnovová z ISD. Její think-tank takové operace předpokládal kvůli zavedení unijních sankcí proti Rusku. V Unii se totiž snažily předpovědět možnost ruských státních médií, jak šířit propagandu Kremlu.

Ruskou stopu naznačují i chyby v němčině nebo nejspíš omylem zapomenutá slova v azbuce či existence ruskojazyčných předloh článků.

Kampaň je neobvykle rozsáhlá i podle britské neziskové organizace Reset, usilující o regulaci technologických korporací. „Přibývání internetových stránek a šíření fake news a propagandy zdánlivě renomovanými médii, jejichž značka je zneužívána, se v Německu ještě nikdy v takovém rozsahu nestalo,“ cituje Deutsche Welle Felixe Kartteho.

Podle experta veřejnoprávního rozhlasu WDR pro digitální prostředí Jörga Schieba by měli lidé vždy kontrolovat internetovou adresu, na níž zprávu čtou. „U falešné zprávy se obvykle jedná o adresu, která připomíná zavedené médium, ale není totožná,“ upozorňuje. Místo Bild.de může jít například o adresy Bild.asia nebo Bild.pics.