Článek
„Představte si Pásmo Gazy jako dvouvrstvé území. Jedna vrstva je pro civilisty a druhá je pro Hamás. Snažíme se dostat právě do této druhé vrstvy,“ řekl mluvčí izraelské armády v jednom ze svých brífinků. Onou druhou vrstvou Pásma Gazy měl na mysli rozsáhlou síť tunelů, které vojáci přezdívají Gaza metro - jednu z největších výzev nadcházející izraelské pozemní operace.
Stavba tunelů v Gaze podle BBC začala v roce 2005, načež se ještě zintenzivnila po pozdějším převzetím kontroly nad územím Hamásem. Ty přitom slouží pro tři hlavní účely - propojení Pásma Gazy s Egyptem pro pašování zboží, propojení s Izraelem pro snazší pronikání teroristů přes hranice a podnikání útoků a propojení různých míst uvnitř Pásma Gazy i vytvoření skrytých útočišť a zásobovacích tras pro různé složky Hamásu.
Desítky až stovky kilometrů chodeb
Pozornost se tentokrát od přeshraničních tunelů přesouvá právě na interní síť chodeb, která podle izraelské armády spojuje nejen nespočet míst ve městě Gaza, ale prakticky v celé oblasti.
Jak je síť rozsáhlá, se z veřejných informací nedá vyčíst. Přibližné měřítko lze nicméně získat například z této mapy, kterou armáda zveřejnila v roce 2021 po operaci Strážce zdi.
Mapa tunelů, které údajně IDF zlikvidovala v roce 2021. (Zdroj IDF/BBC).
Ta měla podle Izraele ukazovat všechny zlikvidované tunely vzdušnými útoky. Zničeno mělo být při operaci celkem 100 kilometrů tunelů. Hamás nicméně posléze kontroval prohlášením, že izraelské útoky zničily jen asi 5 % tunelů a že celá síť má dohromady 500 kilometrů.
Nejméně „desítky a desítky kilometrů“ mají tunely rozpínající se pod asi 40 km dlouhým a místy jen několik kilometrů širokým pásem území podle Harela Choreva, historika z think tanku Centrum Moše Dajana při Telavivské univerzitě. „Víme, že do toho investovali (*Hamás) všechno, co mohli, přinejmenším od roku 2012. Jsou tam podzemní velitelství, komunikační centra a sklady,“ řekl Chorev CNN.
Izraelská armáda tvrdí, že Hamás na budování tunelů systematicky využívá dodávek stavebního materiálu z Izraele, který je oficiálně určen na civilní budovy. Vybudování třicítky tunelů objevených při operaci Ochranné ostří v roce 2014 přišlo asi na 90 milionů dolarů.
Podle odbornice na podzemní boj doktorky Daphné Richemondové-Barakové z telavivské univerzity Reichman jsou tyto tunely na rozdíl od těch pohraničních budovány tak, aby se v nich dalo pobývat dlouhodobě a jsou přímo navržené jako obrana proti pozemní operaci Izraele.
„Hamás se na pozemní vpád IDF (Izraelské obranné síly, pozn. red.) připravoval měsíce až roky. Sledoval a učil se od teroristických skupin v Sýrii a Iráku včetně Islámského státu i z vlastních předešlých bitev. Ví, jak se v terénu pohybovat při dlouho trvajícím boji. Pod zemí má navrch. Disponuje možná nejrozsáhlejšími podzemními bojovými schopnostmi na celém světě,“ napsala Richemondová-Baraková v článku pro Financial Times.
Těžká volba
Jako o noční můře pro izraelské vojáky se o bojích v tunelech nebo jejich blízkosti mluví hned z mnoha důvodů.
Úzké podzemní chodby v první řadě do značné míry stírají asymetrickou výhodu ve prospěch izraelské armády jak v počtu, tak ve zbraních a technologiích. Labyrint chodeb dále znamená vysoké riziko obklíčení a uvěznění celých skupin vojáků a přímo vyzývá k odpalování nastražených výbušnin či rovnou celých ramen tunelů.
Izrael při řešení tohoto problému stojí před těžkou volbou.
Čištění tunelů s pomocí dronů odhalujících výbušniny a vojáků, či případně zaplavování chodeb vodou nebo jejich řízené zasypání a ucpávání bude nutně trvat dlouho a bude velmi nebezpečné.
Druhou variantou je použití čistě tvrdé destruktivní síly například protibunkrových bomb. Ta by si ale zase vyžádala velké množství civilních obětí.
Chodby totiž nejenže vedou pod jedním z nejhustěji obydlených míst, ale jsou s civilní infrastrukturou propojené přímo a záměrně. Vstupy do tunelů jsou podle izraelské armády například v mešitách, školách i nemocnicích. To samé platí o velitelstvích, kde se zřejmě skrývají špičky Hamásu. Jako příklad tohoto problému Richemondová-Baraková uvádí nemocnici al-Šifá ve městě Gaza, která je největším lékařským centrem v celém pásmu a má stát přímo nad jedním z největších velitelství teroristů.
Kromě toho není nepravděpodobné, že v tunelech budou spolu s teroristy i rukojmí, kterých Hamás do Gazy odvlekl podle posledního prohlášení izraelské armády 199.
Vyčištění tunelů je tak velmi náročný úkol. Pokud chce nicméně Izrael opravdu zlikvidovat většinu stávajících struktur Hamásu, a nespokojí se s příměřím po napáchání citelných, ale nikoliv rozhodujících škod jako při operaci Ochranné ostří v roce 2014, bude ho muset překonat.
