Hlavní obsah

Požár, co nejde uhasit. Hasiči v LA se mu nemají jak postavit, říká expert

Foto: AP Photo/Ethan Swope, Profimedia.cz

West Hills v Los Angeles, noc z 9. na 10. ledna 2025.

Jakmile se dostane požár do zabydlené oblasti za takových podmínek, jaké v posledních dnech panují v Los Angeles, hasiči podle klimatologa a experta na požární počasí Miroslava Trnky nemají šanci mu efektivně čelit.

Článek

Dění posledních dní v Los Angeles je noční můrou místních obyvatel, ale i hasičů. Ti jsou totiž podle Miroslava Trnky, který požáry studuje a spoluvytvořil i předpovědní systém pro zjišťování požárního rizika, v podstatě bezmocní.

Podle předpovědi, kterou zpracovává Trnkovo pracoviště (Ústav globální změny AV ČR) spolu se službou Windy.com, to navíc vypadá, že počasí bude šíření požárů svědčit ještě nejméně několik dalších dní.

Důvodem, proč jsou tyto požáry v Kalifornii v posledních letech tak časté a ničivé, je podle Trnky změna klimatu spojená paradoxně s tím, že se v minulém století podařilo požáry v této oblasti úspěšně eliminovat a změnit tak ráz krajiny.

Ničivost požárů v Los Angeles nicméně způsobila souhra dlouhé řady faktorů.

„Požár je tak silný, že se nedá hasit vodou. Bylo by potřeba udělat široké pásmo, kde by se připravily fyzické předěly pomocí buldozerů, nebo nasypal retardant z letadel,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Trnka s tím, že nic z toho v zastavěné oblasti, kde fouká silný vítr, nelze udělat.

Miroslav Trnka

  • Pracuje na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy a je jedním z mála českých vědců, který se zaměřuje přímo na souvislost klimatu s požáry.
  • Vedl například výzkum o četnosti dní s požárním počasí i o počtu samotných požárů u nás v posledních dekádách.
  • V roce 2015 se svým týmem začal pracovat na předpovědním systému pro riziko požárů v Česku, z čehož později vznikl portál FireRisk.cz.
  • V rámci výzkumné práce Trnka spolupracuje i s americkými institucemi jako je například Lesní správa USA, Správou národních parků či specializovaným pracovištěm Fire Lab v Montaně.
Foto: CzechGlobe

Miroslav Trnka (zdroj: CzechGlobe)

Už teď se odhaduje, že požáry v Los Angeles budou co do škod nejhorším v historii celých Spojených států. Jak dlouho ještě může krize trvat dle vašich modelů?

Momentálně vypadá výhled na vývoj situace v jižní Kalifornii poměrně nepříznivě.

Jistá šance na srážky v příštím týdnu tam je, ale spíš to vypadá, že intenzita sucha se nebude dramaticky měnit až do příštího víkendu. Když se podíváme na předpověď požárního počasí (tedy nejen srážky a vláha ve vegetaci, ale třeba i síla větru, pozn. red.), tak vidíme mírné zlepšení o víkendu, ale i s tím budou podmínky relativně dost špatné. Tedy příznivé pro šíření požáru a nepříznivé pro hašení.

Příští úterý tam navíc vidíme výrazné zhoršení, kdy může začít znovu foukat vítr, na což už upozorňují i americké předpovědi.

Alespoň trochu optimismu přináší předpověď na konec příštího týdne, kdy už by se vítr měl alespoň částečně umírnit, což spolu s avizovanými srážkami může přispět ke zlepšení situace.

Dá se říct, že se jedná o typický kalifornský požár, který je výjimečný hlavně tím, že zasáhl obydlenou oblast, nebo h ještě nějaké další výjimečné faktory?

Výjimečný je požár například v tom, že k němu přispělo velmi vlhké jaro loňského roku následované dlouhým suchem.

Silné srážky na jaře nasytily půdu vodou a nastartovaly robustní růst vegetace. Vzniklá biomasa pak v létě uschla a vytvořila typické prostředí vhodné pro šíření požárů s vysokou délkou plamenů i rychlostí šíření. Sucho navíc přetrvalo až do vrcholné zimy, kdy mají obyčejně přijít deště. K tomu se ještě přidávají pro zimu typické suché a silné větry Santa Ana.

Pak je tu ta poměrně silná hustota osídlení, kterou si ale nepředstavujme jako řekněme typickou kompaktní aglomeraci. Jde o předměstí, které je tradičně velmi problematické na hašení, protože lidé si tam cíleně staví domy v blízkosti lesa nebo křovinaté krajiny, aby žili mimo město, což samozřejmě zvyšuje zranitelnost vůči požárům.

Všechno zhoršuje i místní kopcovitý terén, který zesiluje větry a zároveň komplikuje přístup a hasičům. Požáry vznikly na návětrné straně osídlení, takže vítr je žene směrem k němu vysokou rychlostí.

Fotky z Kalifornie: Celé čtvrti lehly popelem, škody půjdou do bilionů

+16

Je právě tohle hlavní důvod, proč je tak těžké s požárem bojovat? Že se šíří extrémně rychle?

Takový požár v podstatě nejde dostat pod kontrolu. Obyčejně se velkému požáru nedá postavit přímo a hasiči postupují tak, že ho obejdou zezadu, tedy z té strany, kde už hořelo, a postupně se ho snaží obklíčit a zúžit požární kužel, který má jinak tendenci se pořád rozšiřovat. Teď se to ale nedaří.

Ale proč? Můžete to přiblížit pro někoho, kdo nikdy neviděl, jak takový požár vypadá?

Když už se vám požár dostane do aglomerací, tak se při této rychlosti větru s výjimkou leteckého hašení ta fronta požáru v podstatě nedá kontrolovat.

Podle zpráv, co jsem viděl, byl minimálně ze začátku vítr tak silný, že se hasiči soustředili rovnou na řešení sekundárních ohnisek a evakuaci, protože bylo jasné, že hlavní požár pod kontrolu nedostanou.

Jde o to, že tam skutečně může v nárazech foukat takový vítr, jaký my můžeme zažít maximálně tak v zimní bouři na Sněžce. Požár měl navíc velké množství paliva a v takovém případě s sebou plameny nesou žhavé uhlíky a větvičky, které může vítr donést stovky metrů daleko a založit další požár.

Bavíme se o tak silném požáru, že se nedá hasit vodou. K jeho zastavení by bylo potřeba udělat široké pásmo, kde by se připravily fyzické předěly pomocí buldozerů nebo se tam nasypal retardant (látka, která zpomaluje nebo zabraňuje hoření, pozn. red.) z letadel. Obecně se v těchto podmínkách hasí většinou pomocí úprav terénu, následným zapálením „protipožáru“ a vytvořením pásma, přes které původní velký požár nepřejde dál.

Což je ale všechno v obydlené oblasti neproveditelné…

Ano. Ve městě je navíc šíření požáru a jeho hašení zkomplikováno i tím, že v domech můžou být i různé plyny, nebo nebezpečné látky. Pro hasiče je to hotová noční můra.

Jak požáry v tomto koutě světa souvisejí s klimatickou změnou?

Tato část USA je místem, kde se v tomto ohledu potkávají dva zásadní fenomény. Máme tu jednak dlouhou a vlastně úspěšnou práci hasičů a Lesní správy USA v minulém století, kdy se požárům dařilo bránit. Problém je v tom, že v této části světa požáry původně tvořily základ ekosystému a typicky byly nižší až střední intenzity, kdy často docházelo k tomu, že požár nedosáhl korun stromů, ale „vyčistil“ jen drobnou vegetaci, čímž vlastně předcházel budoucímu velkému požáru.

S tím, jak se zahušťovalo osídlení, ale stále častěji docházelo k problémům, škodám či ztrátám na životech, takže se z ohně stal úhlavní nepřítel vůči kterému se asi sto let bojovalo. Výsledkem je, že většina kalifornských ekosystémů má v sobě mnohem větší zásobu paliva, než jakou měla dřív, což dramaticky zhoršuje průběh a dopady současných požárů.

Klimatická změna k tomu nyní přináší velmi dlouhou požární sezonu, mimořádně vysoké teploty a delší období sucha.

Potkávají se nám tady tak dvě bouře - je zaprvé spousta paliva a zadruhé je mnohem lepší požární počasí. Dohromady to bohužel vede k těmto explozivním požárům, které je skoro nemožné uhasit. Výsledek je, že ke všem opravdu velkým požárům došlo v posledních 20 letech.

Analýza

Ano, výzkumy skutečně ukazují, že velikost spálené plochy divokými požáry se globálně v posledních desítkách let snižuje. Bohužel to neznamená, že klimatická změna nehraje roli. Příčinou je méně časté úmyslné vypalování porostu.

Co se s tím dá kromě dlouhodobého boje proti změně klimatu dělat?

Adaptace v tomto případě není úplně jednoduchá. Lesy už jsou zarostlé, takže už se bezpečně zapálit nedají. Většinou je potřeba je nejdřív vyčistit, což stojí hodně peněz.

Následné vypalování se navíc často nelíbí místním lidem. Ti nechtějí, aby se v jejich okolí kácely stromy a samozřejmě jim ani není příjemné, když při vypalování musí třeba i dva týdny dýchat kouř. Navíc kvůli něčemu, co má být ochranou před něčím, o čem si myslí, že nepřijde.

Zatím je situace navíc zacyklená tak, že většina zdrojů jde na samotné hašení a do prevence jde minimum. Dokud to tak zůstane, problém se bude jen stupňovat. Američané to samozřejmě vědí a snaží se to řešit už téměř celou jednu generaci, ale mají to mimořádně těžké.

Doporučované