Článek
Když María Crespová v úterý večer po telefonu mluvila se svou rodinou v městečku Alfafar nedaleko Valencie, ubezpečovali ji, že je vše v pořádku. Krátce nato přišly silné deště, které s sebou přinesly ničivé povodně.
Stačilo jen půl hodiny a blízcí Crespové volali s tím, že jejich jednopatrový dům je zpola zatopený a voda jim dosahuje až k pasu.
„Než jim kolem čtvrté hodiny ráno došla baterie v mobilu, řekli mi, že stráví noc na střeše, protože dům je úplně zaplavený,“ popsala pro server Politico. „Byli tam nahoře, vystaveni živlům a mrzli, ale mohlo to být horší,“ dodala.
Bleskové povodně způsobené přívalovými dešti si podle dosavadní bilance vyžádaly na jihovýchodě Španělska přes 100 mrtvých a staly se tak v zemi nejtragičtější přírodní katastrofou od roku 1973.
V souvislosti s počtem obětí, který vzhledem k množství pohřešovaných zřejmě nebude konečný, a tragickými příběhy, jež se množí ve světových médiích, začala vyvstávat jedna palčivá otázka: Jak je možné, že vyspělá země, jako je Španělsko, nebyla na povodně připravená a nedokázala řádně reagovat?
Povodně ve Španělsku obrazem
Dlouhé hodiny
„Lidé by neměli umírat kvůli takovýmto předpovědím počasí v zemích, kde mají zdroje na to, aby to dělali lépe,“ řekla pro britský The Guardian Liz Stephensová, profesorka klimatických rizik a odolnosti na univerzitě v Readingu.
Odborníci upozorňují, že předpovědi byly dávno známé, velký počet obětí proto svědčí o tom, že regionální úřady v přípravě na povodně selhaly.
Zatímco španělská Národní meteorologická agentura AEMET vydala pro region Valencie červenou výstrahu varující před „extrémním nebezpečím“ už v úterý ráno v 7:31, teprve navečer byl ustaven regionální orgán pověřený koordinací záchranných služeb.
A SMS výstrahu nabádající obyvatele Valencie, aby neopouštěli své domovy, místní úřady rozeslaly kolem 20. hodiny, tedy osm hodin poté, co byly hlášeny první povodně, a přes půl dne po zveřejnění výstrahy. Teprve poté požádaly o pomoc armádu.
„Poplach vyhlásili, když už tady byla voda“
María Crespová upozorňuje, že příbuzným přišla varovná zpráva pouhou hodinu před tím, než se jim do domu začala valit voda.
„Poplach vyhlásili, když už tady byla voda. Nebylo třeba mi říkat, že se blíží povodeň,“ postěžoval si agentuře AFP 66letý penzista Julian Ormeno z obce Sedaví na předměstí Valencie.
„Nikdo nepřišel převzít odpovědnost,“ dodal s tím, že místní byli ponecháni napospas přírodnímu živlu. Evakuaci obyvatel údajně komplikovala mimo jiné nefunkční nouzová linka.
Povodně ve Španělsku
Podle odborů bylo taktéž problematické, že podniky navzdory nepříznivé předpovědi počasí po zaměstnancích požadovaly, aby přišli do práce. Mnozí tak zůstali uvězněni na zaplavených silnicích a hrozilo jim utonutí.
„Bouře byla možná nevyhnutelná, ale jsou lidé, kteří zemřeli, protože byli nuceni jít do práce, a další, kteří zahynuli zřejmě proto, že zde nebyly dobře vybavené jednotky, které by je zachránily,“ prohlásil poslanec strany Republikánská levice Katalánska Gabriel Rufian. A rozproudil debatu o politické odpovědnosti za tragické dopady povodní.
Jak napsal server Politico, španělská levice viní středopravicového šéfa valencijského regionu Carlose Mazóna z toho, že ve snaze udržet místní podniky v provozu nevzkázal zaměstnancům, aby zůstali doma dříve.
Už v minulosti jej přitom kritizovala za to, že v rámci úsporných opatření nechal zrušit pohotovostní jednotku, jejímž úkolem bylo řešit přírodní katastrofy.
Sám Mazón, který je z opoziční Lidové strany (PP), se podle deníku El País ve středu snažil svalit zodpovědnost stran varovných SMS na ústřední vládu.
Za ničivý dopad povodní může podle odborníků také nekontrolovaný rozvoj regionu Valencie, který patří k nejrychleji se rozvíjejícím ve Španělsku. V souvislosti s tím upozorňují například na to, jak se po asfaltových silnicích rychle šířila voda dál a zaplavovala obce postavené u strží nebo v povodí odkloněných řek.
