Povodně v Evropě. Mapa ukazuje nejzasaženější regiony za českými hranicemi

Části střední Evropy již několik dní svírají intenzivní deště. Zatímco v některých regionech voda začíná pomalu klesat, jiné se teprve připravují na nejhorší.

Polská vláda v pondělí v místech zasažených povodněmi podle očekávání vyhlásila stav živelní katastrofy. Povodně trápí zejména Dolnoslezské a Opolské vojvodství na jihozápadě Polska, tedy u hranic s Českem.

Protrhlo se tam několik protipovodňových hrází, o víkendu voda z jedné z nich zaplavila město Stronie Śląskie, v pondělí se protrhla nádrž Topola na Kladské Nise, ale vodu z ní by zatím měla zadržet další hráz.

Kritická situace byla především ve městě Głucholazy nedaleko českých hranic, kde voda zaplavila město. Jedním z nejhůře zasažených měst je Kladsko, kde zůstaly tisíce lidí bez energie, internetu nebo telefonního spojení.

Voda zaplavila také ulice ve městě Jelení Hora poté, co se protrhlo jedno z nábřeží řeky Bóbr. Vážná je situace i v Nise, kde radnice nařídila evakuaci části města. Na povodně se připravuje také regionální metropole Vratislav, kde žije přes 670 tisíc lidí. Město si ještě pamatuje katastrofální povodně v roce 1997.

Při povodních v Polsku zatím zemřeli nejméně čtyři lidé, jak uvádí s odkazem na záchranné sbory polská stanice TVP.

Ještě více obětí hlásí Rumunsko: Zemřelo tam nejméně šest lidí, další dva se pohřešují. Nejhorší situace je v župě Galati u hranic s Moldavskem.

Server Romania-Insider s odkazem na místní hasiče uvádí, že nejvíce postižené jsou obce Pechea, Cudalbi, Costache Negri, Slobozia Conachi a Cuza Vodă. Lidé zde žádali především o pomoc s odčerpáním vody ze dvorů, s vysvobozením ze svých domovů kvůli sutinám nebo vodě a objevily se také žádosti o převoz do nemocnice kvůli různým zdravotním potížím.

V některých vesnicích dosahovala voda výšky metru až metru a půl. Několik tisíc domů je vážně poškozených. Stovky lidí odešly ze svých domů na ubytovny nebo do provizorně postavených táborů. Kromě Galati původně zasáhly také župu Vaslui.

Přestože se podle tamních úřadů podařilo situaci dostat pod kontrolu, výstraha před povodněmi pro řeky v obou župách platila do pondělního poledne. Nižší stupeň výstrahy pak platí i pro řeky v Banátu, části východní Transylvánie a v oblasti Dobrudže, což je část Rumunska na pobřeží Černého moře.

Situace je kritická především v Dolních Rakousích. Již od neděle je v oblasti vyhlášen stav katastrofy. Tamní úřady v pondělí oznámily smrt dalších dvou lidí, oba zemřeli doma, když se snažili vypořádat s následky katastrofy. Už o víkendu zemřel dobrovolný hasič.

Nebezpečí panuje zejména podél řeky Kamp, která se vlévá do Dunaje. Situace na tomto toku se teď může ještě zhoršit. Vodu tam několik dní zadržovala nádrž Ottenstein, ale v pondělí byla její kapacita překročena, píše německý server Focus. Ohrožených tak může být asi 40 měst a obcí.

Odříznuté od okolního světa zůstává také město Lilienfeld s přibližně 25 tisíci obyvateli na řece Traisen, což je další přítok Dunaje. Rakouský Der Standard uvádí, že kvůli povodním spadl most v obci Böheimkirchen.

I Rakousko hlásí několik protržených hrází. Se zpevňováním dalších pomáhají vojáci spolkové armády. Podle kancléře Karla Nehammera je v terénu na 2400 vojáků.

Voda stoupala také ve Vídni, kde jsou zavřené některé linky metra. Zrušeno bylo také několik vlakových spojení a zaplavena byla nejméně jedna dálnice, píše BBC.

S povodněmi se potýká také západ Slovenska. Podle tamního ministra životního prostředí Tomáše Taraby by měly hladiny v regionu kulminovat od pondělního večera do úterního rána, píše slovenský deník SME.

Nejvážnější je situace v Bratislavě. Konkrétně pak v městské části Devínska Nová Ves, která leží na břehu Moravy. V některých ulicích už začala evakuace, naopak v jiných se zatím plánuje.

Denník N informuje, že hladina Dunaje v Bratislavě přesáhla devět metrů. Kulminovat by měla v úterý ráno na zhruba 9,5 metru. Protipovodňová ochrana je podle tamních úřadů připravená. Například při povodních v roce 2013 se Dunaj dostal přes deset metrů a město tehdy nepřistoupilo ani k rozsáhlejším evakuacím.

Na povodňovou vlnu v následujících dnech se připravuje také Maďarsko. Premiér Viktor Orbán s ohledem na tuto situaci „odložil“ veškeré povinnosti týkající se evropské agendy, aby se mohl věnovat právě hrozbě povodní v Maďarsku, jak informoval na síti X.

Podle něj budou nejvíce v ohrožení tři kritické body – Malý Žítný ostrov na řece Dunaj na severozápadě země, Dunajské ohbí (oblast na severu, kde řeka zásadně mění směr) a právě metropole Budapešť, cituje jeho prohlášení zpravodajský server The Budapest Times.

Podle předpovědi by řeky Dunaj a Litava mohly v následujících dnech dosáhnout, nebo dokonce překonat svá maxima z povodní v roce 2013. Vláda ale ujišťuje občany, že je na situaci připravená.