Článek
Pouze sedm zemí světa dosáhlo v roce 2023 bezpečné úrovně znečištění ovzduší. Vychází to ze zprávy World Air Quality Report švýcarské společnosti IQAir zabývající se kvalitou ovzduší, informaci přinesl server Euronews.
Zpráva vychází z dat, která ve 134 zemích shromáždilo více než 30 tisíc monitorovacích stanic. Kvalitu ovzduší výzkum hodnotil podle množství pevných částic v ovzduší, jejichž bezpečná hodnota je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) maximálně pět mikrogramů na metr krychlový vzduchu.
Zeměmi, které podle měření tento limit splnily, jsou Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. Bezpečná úroveň pevných částic byla naměřena ještě v Portoriku, Francouzské Polynésii a na Bermudách.
Nejčistší vzduch v Evropě má Island, následuje Estonsko a na třetím místě Finsko. Mezi další evropské země s nejméně znečištěným ovzduším patří například Německo, Belgie, Francie či Rakousko.
Česká republika je podle výzkumu na žluté úrovni, což znamená, že počet pevných částic až třikrát překračuje normu stanovenou WHO. V této kategorii je ze sousedních zemí také Slovensko a Polsko, podobnou úroveň znečištění má mimo jiné také Bulharsko, Chorvatsko a Maďarsko.
Jako zemi s nejhorší kvalitou ovzduší výzkum vyhodnotil jihoasijskou Bangladéš, která hodnoty WHO překračuje více než patnáctkrát. Druhý nejznečištěnější je Pákistán, třetí Indie. Nejhorší ovzduší v Evropě mají Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie, které bezpečné množství pevných částic překračují pětinásobně.
Podle globálního ředitele IQAir Franka Hammese je čisté, zdravé a udržitelné prostředí základním lidským právem. Právě údaje o něm podle něj zachraňují životy. „Tam, kde je kvalita ovzduší známa, mohou být přijata opatření pro zlepšení,“ uvedl pro Euronews.
