Hlavní obsah

Oteplování planety prolomilo kritickou hranici

Foto: Brook Mitchell, Getty Images

Slunce vychází nad Bondi Beach, Sydney, konec listopadu 2024. Tuto část Austrálie zasáhla ke konci roku vlna veder, teploty přesahovaly i 37 stupňů Celsia.

Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření. S globální denní průměrnou teplotou 15,1 °C se stal také prvním kalendářním rokem, který ve srovnání s předindustriální érou překročil oteplení o 1,5  °C.

Článek

Data unijní služby Copernicus potvrdila očekávání. Rok 2024 byl podle ní s průměrnou denní globální teplotou 15,1 °C teplejší o 0,12 ºC než dosud rekordní rok 2023 a stal se tak nejteplejším v historii měření.

Stejný závěr podle vědců vyplývá nejen z měření satelitů evropského programu, ale i dat ostatních předních světových meteorologických organizací, jakými jsou Světová meteorologická organizace (WMO), NASA, NOAA, britská služba Met Office a Berkeley Earth.

„Budoucnost je v našich rukou – rychlá a rozhodná akce pořád může změnit trajektorii budoucího klimatu,“ řekl k tomu šéf klimatické služby programu Copernicus Carlo Buontempo.

Přestože k extrémním teplotám loňského roku podle něj a jeho kolegů přispěl i periodický jev El Niño a další faktory, hlavní příčinou je lidmi vyprodukovanými emisemi způsobená změna klimatu.

Rok 2024 se tímto stává prvním kalendářním rokem, kdy průměrná denní světová teplota přesáhla 1,5 ºC ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Nepustit oteplení přes tuto hranici si vzaly státy za cíl na přelomu let 2015 a 2016 v rámci Pařížské dohody. Cíl se sice zaměřuje na dlouhodobější průměr než za jeden rok, takže pakt ještě nekrachuje, ale vědci na milník přesto upozorňují jako na silný varovný signál.

„Tyto vysoké globální teploty dohromady s rekordním množstvím vodní páry v atmosféře přinesly bezprecedentní vlny veder a přívalové deště, které přinesly utrpení milionům lidí,“ dodala k tomu další představitelka projektu Copernicus Samantha Burgessová a připomněla, že všech deset nejteplejších let jsme zaznamenali v poslední dekádě.

Dlouhodobě vědci také zdůrazňují, že podle dosavadních poznatků o vývoji klimatu (například z ledovcových vrtů, sedimentů na dně oceánů atd.) teploty nejsou nejvyšší jen v historii měření, ale nejméně za posledních 100 tisíc let.

„Nikdy v našich životech nebylo tak teplo. A nejen to. Tak teplo nebylo ani nikdy v historii naší civilizace,“ řekl Buontempo v letošním rozhovoru, který poskytl redakci Seznam Zprávy.

Rozhovor

„Opravdu to není jen dílo nějaké přirozené nahodilosti vývoje klimatu. Klima se otepluje a bude se i nadále oteplovat. To bude platit i poté, co tato série rekordních měsíců jednou skončí,“ říká v rozhovoru vědec Carlo Buontempo.

Copernicus uvádí, že loňský rok byl nejteplejší v historii měření na všech kontinentech kromě Antarktidy a Australasie, což je region zahrnující Nový Zéland, Austrálii, Novou Guineu a sousední ostrovy v Tichém oceánu.

Světové oceány měly letos druhou nejvyšší průměrnou teplotu hned po roce 2023.

Dodejme, že nejteplejší rok má za sebou podle dat Českého hydrometeorologického ústavu zanalyzovaných týmem projektu Fakta o klimatu i Česko, kde průměrná denní teplota loni poprvé přesáhla 10 °C a vyšplhala se dokonce na 10,3 °C.

„Tento nárůst nelze považovat za anomálii, ale potvrzení dlouhodobého oteplování, které v ČR probíhá přibližně rychlostí 0,36 °C za dekádu, ČR se tak od roku 1961 oteplila o +2,3 °C,“ vzkázali k tomu analytici z Fakt o klimatu.

Doporučované