Potratů je v Texasu minimum. Ale razantě přibylo úmrtí kojenců

V Texasu se poprvé za sedm let změnil trend ve snižování kojenecké úmrtnosti. Od roku 2014 klesala, dohromady téměř o 15 procent. To se ale změnilo s přísným omezením potratů. Po šestém týdnu těhotenství jsou povoleny jen v případech, kdy je ohrožen život matky.

Za rok 2022 zemřelo v Texasu přibližně 2200 kojenců, což je o 227 úmrtí, tedy o 11,5 %, více než v předchozím roce. Ještě větší nárůst je od doby, kdy byly v americkém státě zakázány potraty po šestém týdnu, vidět u úmrtí kojenců způsobených závažnými genetickými a vrozenými vadami. Ta vrostla dokonce o 21,6 %.

Nárůst počtu úmrtí lze částečně vysvětlit tím, že se v Texasu rodí více dětí. Podle jedné z nedávných zpráv jen v posledních devíti měsících roku 2022 přibylo téměř o 10 tisíc dětí víc, než se očekávalo v době před zákazem.

Podle gynekologů a porodníků, kteří se zabývají rizikovým těhotenstvím, za nárůst kojeneckých úmrtí ale může přísný texaský potratový zákon. Porodem jednoduše musí skončit všechna těhotenství, i když šance novorozence na přežití je nulová.

„Všichni jsme věděli, že kojenecká úmrtnost stoupne, protože mnoho z těchto přerušení těhotenství se týkalo těhotenství, z nichž se nevyvinou zdravé normální děti,“ řekla pro CNN doktorka Erika Wernerová, předsedkyně porodnicko-gynekologické kliniky Tufts Medical Center. „To je přesně to, čeho jsme se všichni obávali.“

Předtím, než Nejvyšší soud zrušil federální zákon o potratech, měly texaské ženy až 20 týdnů na podstoupení interrupce. To jim poskytlo dostatek času dojít na potřebná vyšetření a zjistit, jestli se z plodu vyvine zdravé dítě. Za současných šest týdnů hrozí, že některé ženy ani nezjistí, že jsou těhotné. Jakmile ale překročí tuto lhůtu, nemohou už legálně jít na potrat, a to ani v případě, kdy je plod fatálně poškozen. Matky jsou tak nuceny donosit i plod, o kterém je předem zřejmé, že má mizivé nebo i nulové šance na přežití.

Právě kvůli tomuto podalo Centrum pro reprodukční práva žalobu na stát Texas. Ta zaštituje 15 žen, které tvrdí, že jim byla kvůli texaským zákonům o potratech odepřena život zachraňující pohotovostní péče nebo byly nuceny donosit mrtvý plod.

Ve středu vypovídaly první čtyři z těchto žen. Mezi nimi je například Amanda Zurawskiová, u níž se rozvinula sepse a málem zemřela poté, co jí byla odmítnuta interrupce, když jí v 18. týdnu praskla voda, a Samantha Casianová, která byla nucena donosit neživotaschopné těhotenství a porodit dítě, které po čtyřech hodinách zemřelo. U jejího plodu byla diagnostikována anencefalie, vrozená vada, kdy se dítě narodí bez částí mozku a lebky, píše server ABC7.

Casianová u soudu popisovala, jak musela svou dceru sledovat, jak umírá.

„Moje dcera ze mě vyšla a lapala po dechu. Nic jiného si nepamatuji,“ řekla Casianová. „Musela jsem se dívat, jak moje dcera přechází z růžové přes červenou až po fialovou, z tepla do zimy. Její oči začaly krvácet. Musela jsem se dívat, jak moje dítě trpí.“

„Kdybych byla schopná jít na potrat v tomto čase, hodně by to pro mě znamenalo, protože moje dcera by netrpěla,“ dodala Casianová se slzami u soudu.

Právní zástupci těchto žen usilují o vydání opatření, které by umožnilo provádět život i zdraví zachraňující potraty. Žádají soud, aby zajistil „nápravu uplatňovanou u pacientek, jejichž život, zdraví nebo plodnost jsou ohroženy naléhavým zdravotním stavem“, jak uvedla během středečních úvodních prohlášení Molly Duaneová, vedoucí pracovnice Centra pro reprodukční práva a hlavní právnička případu.

„Desetitisícům Texasanek již byly potraty odepřeny. Podle všech měřítek se Texas nachází v krizi zdravotní péče,“ řekla Duaneová.

Tragický příběh prožila i další ze žalobkyň. Kylie Beatonová se dozvěděla o nemoci svého dítěte až příliš pozdě a už mohla jít na potrat. Lékař u plodu diagnostikoval alobární holoprosencefalii, což znamená, že se mozkové hemisféry správně nerozdělují. Děti s tímto onemocněním se často rodí mrtvé, nebo umírají krátce po narození.

Lékaři odmítli Beatonové poskytnout potrat, protože ona sama nebyla v ohrožení života. S manželem se tak rozhodli podstoupit potrat v jiném státě. Hlava plodu však byla kvůli jeho stavu zvětšená a jediná klinika, která by potrat provedla, si účtovala až 15 tisíc dolarů. Bohužel na to manželé neměli peníze.

Nezbylo nic jiného než čekat na porod. Beatonové se narodil syn, kterého pojmenovala Grant. Dítě prý neustále plakalo, nechtělo jíst a kvůli příliš velké hlavě neustále hrozilo, že ve vzpřímené poloze jeho malé tělíčko váhu neudrží. O čtyři dny později Grant zemřel.

Podle odborníků nejsou matky ohroženy jen psychicky. Ve státech, jako je Texas, je v ohrožení i život těchto žen. Podle statistik měly Spojené státy i před rozhodnutím Nejvyššího soudu nejvyšší mateřskou úmrtnost mezi bohatými zeměmi.

Amanda Zurawski, jedna ze žalujících žen, ve středu vypověděla, že jí v 18. týdnu těhotenství praskla voda, což mohlo způsobit život ohrožující infekce. Doktoři uznali, že dítě pravděpodobně nepřežije, ale zjistili, že má stále srdeční tep, což znamenalo, že nemohou přistoupit k potratu.

Zurawski během středečního slyšení popsala, jak ji její rodina navštívila nemocnici a bála se, že ji vidí naposledy. Lékaři totiž provedli potrat až poté, co se její stav zhoršil natolik, že dostala septický šok.

Podle doktorky Mae-Lan Winchesterové, specialistky na mateřsko-fetální medicínu z Ohia, je „těhotenství jednou z nejnebezpečnějších věcí, kterými člověk kdy projde. Vystavit se takovému riziku bez jakéhokoli naděje, že si dítě na konci odnesete domů, to je zbytečné“.

Zatímco mnoho lidí hledá způsoby, jak texaské zákony obejít, většina se rozhodne své těhotenství prostě dotáhnout do konce. Vzhledem k vysoké a stále rostoucí mateřské úmrtnosti, závratné míře nepojištěných a přetrvávajícím problémům s bydlením není podle kritiků Texas na podporu těchto rodičů připraven, informuje Texas Tribune.

K riziku přispívá i to, že zrovna ty státy, které po zrušení rozsudku Roeové omezily přístup k potratům, měly už předtím horší zdravotní podmínky, větší nerovnosti ve zdravotní péči a více lokalit bez porodnické péče než státy, které přístup k potratům chránily. Tvrdí to Studie Commonwealth Fund z roku 2022.

Nedostatečnou péči zakusila i Lauren Millerová. To, že je těhotná, si uvědomila až po šestém týdnu. Její nadšení okamžitě vystřídala příšerná nevolnost a zvracení, které nikdy předtím nezažila. Během týdne po těhotenském testu zvracela víc než během celého prvního těhotenství dohromady. Nakonec musela jít na pohotovost kvůli dehydrataci. Tam se dozvěděla, že má hyperemesis gravidarum, extrémní formu ranní nevolnosti, a měla ji hned za dva – čekala dvojčata.

Jako hrdá matka se hned začala připravovat na dvojitý přírůstek do rodiny. Brzy se však ukázalo, že „dítě B“ se nevyvíjí tak rychle jako jeho dvojče a v místech, kde by měl být jeho mozek, rostou velké tekutinové útvary. Lékaři provedli další testy a zjistili, že situace je mnohem horší, než si původně mysleli. „Dítě B“ mělo trizomii 18, známou také jako Edwardsův syndrom, a vyvíjelo se bez správně fungujícího mozku, srdce a žaludku. Takové dítě mimo dělohu nemá šanci přežít.

Lékaři však nepomáhali. Viděla v jejich očích strach, když je zasypávala otázkami a snažila se rozebrat ticho, aby zjistila, jaké by mohly být její další kroky.

Millerová věděla, co je brzdí. I když její těhotenství mohlo nakonec ohrozit její život a další život, který v sobě nosila, ještě nebyla na pokraji smrti. Jeden z doktorů přeci jen poradil, aby se s manželem vydala do Colorada a podstoupila potrat.

Když se ale vrátila do Texasu, věděla, že ve svém státě vlastně spáchala trestný čin. I když byla emočně zničená, nemohla o svém rozhodnutí mluvit ani s terapeutem. Nakonec se rozhodla spojit s Centrem pro reprodukční práva, které dávalo dohromady žalobu jménem žen, které utrpěly komplikace v těhotenství v důsledku texaských potratových zákonů.