Článek
Právo na potrat je ve Spojených státech jedním z nejprobíranějších témat posledního roku. Loni v červnu tamní Nejvyšší soud zrušil rozsudky nazývané „Roe vs. Wade“ a „Plánované rodičovství vs. Casey“, čímž dal americkým státům plnou pravomoc regulovat jakýkoli aspekt potratů, který není vyloučen federálním zákonem.
Do té doby měly ženy díky rozsudku ve věci Roe vs. Wade v celé zemi právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. Jeho zrušení bylo označováno za historický obrat. A přestože nové nastavení neznamenalo, že interrupce budou automaticky považovány za nelegální, rozhodování o nich se přesunulo do rukou jednotlivých států.
O necelý rok později, když část států nového nastavení využila a potraty zakázala, se na scéně objevil další spor. Tentokrát se týkal potratových pilulek, jejichž užívání se pokusily omezit soudy nižší instance. A i když Nejvyšší soud USA v pátek tato nařízení zablokoval, právní boj o tento lék zdaleka nekončí.
Co je mifepriston?
Mifepriston se používá jako součást „dvojkombinace“ k umělému ukončení těhotenství, při kterém není třeba chirurgického zákroku. Spolu s druhým lékem misoprostolem je známý jako „medikamentózní potrat“. Nebo „potratová pilulka“, což je název, který je využíván v běžné řeči.
Látka v těle funguje tak, že blokuje hormon progesteron. Bez něj se rozpadne výstelka dělohy a těhotenství nemůže pokračovat. Misoprostol následně způsobuje stahování dělohy, což vyvolává křeče a krvácení podobně jako při spontánním potratu. Úspěšnost užití je přes 99 %, bezpečnost je stejná jako při tradičním zákroku prováděném lékařem.
Léky s účinnou látkou mifepriston USA schválily k použití v roce 2000 a dnes je lze za účelem ukončení těhotenství použít během prvních deseti týdnů od početí. V průběhu let navíc Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) několikrát uvolnil různá omezení týkající se užívání léku a umožnil například zasílání pilulek poštou.
Potraty nejen v USA
Když americký Nejvyšší soud zrušil verdikt v kauze Roeová vs. Wade, Seznam Zprávy se zaměřily nejen na tehdejší reakce jednotlivých států, ale i na to, jak se k interrupcím přistupuje ve světě:
Zhruba polovina lidí, kteří si ve Spojených státech nechají provést legální potrat, využívá interrupci pomocí léků. V Evropě jde o tři čtvrtiny. Jedná se ale také o řešení pro ty, kteří žijí v místě, kde je legální potrat omezen, nebo se nemohou dostat na kliniku.
O co ve sporu jde?
Koncem loňského roku byla v Texasu kvůli mifepristonu podána žaloba. Odpůrce pilulky zastupovala konzervativní křesťanská právní skupina Alliance Defending Freedom, která tvrdí, že schválení mifepristonu ze strany FDA byla chyba. Trumpem jmenovaný federální soudce v Texasu Matthew Kacsmaryk se postavil na stranu žalobců a v dubnu vydal předběžný celostátní příkaz, kterým schválení mifepristonu pozastavil.
Celostátní soudní příkaz
Tato rozhodnutí mají vstoupit v platnost v celé zemi za týden ode dne vydání, pokud některý z vyšších soudů nevydá odklad. V posledních 20 letech jsou tyto typy rozhodnutí stále častější a soudci jimi zastavili například plán bývalého prezidenta Baracka Obamy nabídnout kvazilegální status některým přistěhovalcům bez dokladů.
Bidenova administrativa reagovala tím, že požádala odvolací soud se sídlem v New Orleans, aby prozatím zabránil vstupu příkazu v platnost. Odvolací soud to neudělal, zúžil ale Kacsmarykovo rozhodnutí tak, že původní schválení látky sice nebude zrušeno, ale změny, které FDA provedla za účelem zmírnění pravidel pro předepisování a výdej léku, by měly být pozastaveny.
Bidenova administrativa a výrobce mifepristonu (společnost Danco Laboratories), se proto odvolali k Nejvyššímu soudu.
Co řekl Nejvyšší soud?
Nejvyšší soud nakonec v pátek Kacsmarykovo nařízení plně pozastavil a dva jeho soudci – Clarence Thomas a Samuel Alito – již stihli veřejně vyjádřit svůj nesouhlas. Jak hlasovali zbylí soudci nebo jaký byl přesný počet hlasů, zatím není jasné. K tomu, aby soud páteční krok učinil, je ovšem nutná podpora pěti soudců.
Podcast Stopáž o americkém zákazu potratů
To, že se „dnes nemáme čeho bát“, ještě neznamená, že nám naše digitální stopy v budoucnu nezkomplikují život, říká odborník na kyberbezpečnost a datový novinář Jan Cibulka.
Případ se nyní vrací k odvolacímu soudu, který naplánoval další ústní jednání na 17. května, kdy plánuje vyslechnout argumenty obou stran. Záležitostí se budou zabývat tři soudci, jejichž jména zatím veřejnost nezná. Většina soudců pátého obvodu je ovšem konzervativní, a záležitost se tak nejspíše opět dostane k Nejvyššímu soudu.
Jak upozorňuje agentura Reuters, dokud nebudou odvolání projednána, což může trvat měsíce nebo i déle, mifepriston bude i nadále dostupný bez nových omezení.
