Článek
Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.
Durynský Greiz se stal jedním z prvních míst v Německu, kde byl zaveden kontroverzní systém „platebních karet“ pro žadatele o azyl, píše Deutsche Welle.
Smyslem iniciativy výplatních karet, jejíž určitou formu pravděpodobně v příštím roce zavedou zemské vlády v celém Německu, je zabránit tomu, aby byly státní dávky posílány mimo zemi.
V Greizu pobývá 730 žadatelů o azyl. V současné době už asi 200 z nich dostává dávky na kartu, ostatních by se novinka měla týkat do začátku března.
Konkrétně to znamená, že většinu z částky 496 eur (12 619 Kč) jim úřad posílá na kartu, zatímco zbytek - „kapesné“ ve výši přibližně 100 eur (v závislosti na případu) - dostanou v hotovosti.
Cílem změny, ačkoli se o tom mluví jen zřídka, je odradit od přistěhovalectví obecně. Údajně k tomu už v Greizu došlo v případě tří rodin „z bývalé Jugoslávie“.
„Lidé mohou jít nakupovat, ale nemohou si vybrat hotovost a nemají možnost zaplatit překupníkům nebo cokoli jiného,“ vysvětluje městský radní Holger Steiniger.
Místní obyvatelé jsou přesvědčeni, že peníze, které žadatelé o azyl dostanou, okamžitě posílají do zahraničí, ačkoli pro to neexistují žádné jasné důkazy.
Peter Lückmann, vedoucí organizace Aufandhalt, která pomáhá uprchlíkům v sousedním městě Gera, uvedl, že žadatelé o azyl, jimž pomáhá, jsou s tímto systémem nespokojeni, ale zdráhají se o tom mluvit.
„Kdyby mohli kartu používat opravdu všude, kde se dá použít normální bankovní karta - takže by si s ní mohli koupit kávu nebo jít ke kadeřníkovi - pak by to stálo za pokus,“ řekl a dodal, že takto plošně ji používat nelze.
Potvrdil, že řada lidí skutečně posílá peníze do zemí, odkud přišli. Podle Lückmanna k tomu ale existuje dobrý důvod. Uvedl, že mnoho lidí, se kterými pracuje, skutečně posílá peníze domů - „protože jejich rodiny jsou na nich skutečně závislé, aby přežily“.
