Článek
Bojkoty amerického zboží, odvetná cla, zdražování dodávek elektřiny či bučení davů při americké státní hymně během hokejových zápasů. Zdá se, že se Kanaďané v poslední době semkli proti vypjaté rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Kanadě hrozí až 25procentními tarify na dovoz kanadského zboží na americký trh a mluví o tom, že by se země javorového listu měla stát 51. státem USA.
Teď se do boje s americkým prezidentem pustí i nový, byť dočasný premiér - dlouholetý investiční bankéř Mark Carney. V čele vlády i strany nahradí dlouhodobě nepopulárního Justina Trudeaua.
Tento nový lídr kanadských liberálů, označovaný za technokrata bez zkušeností z politických funkcí, má být tou nejlepší odpovědí na Donalda Trumpa.
Carneyho o právě uplynulém víkendu ve stranickém hlasování podpořilo téměř devět z deseti členů partaje. Ti věří, že na prezidenta USA musí vyrukovat někdo, kdo dokáže tvrdě a pragmaticky vyjednávat a být přitom krizovým manažerem.
Liberálové odkazují na profesní dráhu Carneyho ve světě financí a obchodu, tedy z podobných oblastí, které zformovaly Trumpa.
Kanadský odpor vůči USA:
A Carney, zdá se, tuto roli přijal. „Je tu někdo, kdo se snaží oslabit naši ekonomiku,“ řekl Carney o Trumpovi v neděli na stranickém shromáždění, což v davu vyvolalo hlasité bučení. „Útočí na kanadské pracovníky, rodiny a podniky. Nemůžeme mu dovolit, aby uspěl,“ dodal.
Už dříve se nechal slyšet, že Kanada musí proti Trumpovým clům bojovat ve stylu dolar za dolar a ve střednědobém horizontu diverzifikovat obchodní vztahy.
Minulý měsíc Carney bojovně prohlásil: „Prezident Trump si pravděpodobně myslí, že Kanada ustoupí. Ale my se postavíme tyranovi, nehodláme ustoupit. Jsme jednotní a podnikneme odvetná opatření.“
„Ví, o čem mluví“
Carney označil Trumpovy hrozby za „nejvážnější krizi našeho života“ a v neděli během projevu po oznámení výsledků stranické volby řekl, že USA chtějí získat kanadské zdroje, vodu, půdu a nakonec i celou zemi.
Daniel Beland, ředitel Institutu pro studium Kanady na McGillově univerzitě, označil v deníku Guardian Carneyho za sice „nudného chlapíka“, který postrádá charisma, ale tento jeho „neokázalý“ styl může být paradoxně pro řadu voličů přitažlivý. „Chtějí jeho schopnosti nekompromisního vyjednavače,“ míní Beland.
„Carney působí dojmem uklidňujícího člověka, který ví, o čem mluví,“ dodal tento expert.
Kdo je Mark Carney
Narodil se ve Fort Smithu, malém městě v odlehlých Severozápadních teritoriích Kanady do rodiny učitelů. Vyrůstal ve městě Edmonton, hlavním městě provincie Alberta. Studoval na Harvardu a Oxfordu.
Později pracoval 13 let ve finančním domě Goldman Sachs, kde jako investiční bankéř přišel k velkému jmění. Působil v New Yorku, Londýně, Tokiu a Torontu. V roce 2008 se ve věku pouhých 42 let stal guvernérem kanadské centrální banky.
V roce 2013 stanul v čele centrální banky Spojeného království. Stal se tak prvním guvernérem v 300leté historii této instituce, který nebyl Britem a rovněž prvním člověkem, který stanul v čele dvou centrálních bank zemí, jež patří do sedmičky těch nejvyspělejších států planety (G7).
Od roku 2020 působil jako vyslanec OSN pro finance a změnu klimatu.
Jeho příznivci poukazují na Carneyho působení v čele centrálních bank Kanady a Velké Británie. V prvním případě mu aplaudují za to, jak se v roce 2008 vypořádal s finanční krizí například tím, že vytvořil nouzové úvěrové možnosti a vydal neobvykle jasné pokyny k udržení sazeb na rekordně nízké úrovni, píše The Guardian.
V čele Bank of England, pokračuje deník, Carney v době brexitu mluvil na rovinu o vývoji úrokových sazeb a v televizním projevu ujistil trhy, že centrální banka v případě potřeby otočí kohoutky s likviditou.
Vzepětí liberálů
Konzervativní britský politik Jacob Rees-Mogg tehdy označil Carneyho za „velekněze projektu strachu“. Teď se do něj podobně pouštějí i kanadští konzervativci, kteří v negativně laděných reklamních spotech Carneyho kritizují za špatná investiční rozhodnutí, za rozhazovačnou zelenou politiku a nakonec i jako elitáře bez schopnosti rozumět obyčejným Kanaďanům.
Ti se v poslední době potýkají s vysokými životními náklady a nedostupným bydlením. Svůj hněv a frustraci tak otočili právě proti vládnoucím liberálům. Odcházející premiér Justin Trudeau začal být velmi nepopulární a liberálové se v průzkumech dramaticky propadali, na konzervativce Pierra Poilievrea ztráceli v jednu chvíli až 20 procentních bodů.
Přišly ale výhrůžky Donalda Trumpa a jeho tarify, které kanadskou ekonomiku založenou na exportu mohou těžce poškodit. Řada Kanaďanů se navíc obává i o samotnou existenci nezávislé Kanady.
Nenechme se ošálit, toto je okamžik, který definuje národ. Demokracie není samozřejmostí. Svoboda není samozřejmostí. Ani Kanada není samozřejmostí.
A část obyvatel této druhé největší země světa v osobě Poilievrea najednou vidí politika až příliš ideologicky spjatého s Trumpem. Lídr konzervativců se tuto nálepku snaží shodit kritikou amerického prezidenta za uvalená cla.
„Prezident Trump bodl svého nejlepšího přítele do zad. Můj vzkaz prezidentovi je následující: Kanada se bude bránit,“ řekl nedávno Poilievre.
Nejnovější sondáže veřejného mínění naznačují, že se volební souboj vyrovnává, některé průzkumy teď dokonce na výhru favorizují liberály. Konzervativci tomu přizpůsobují kampaň a upozorňují voliče, aby se nenechali zmást tím, že liberálové pouze vymění tvář lídra a budou dál prosazovat stejnou nepopulární politiku.
Mark Carney by měl podle ústavy volby vyhlásit nejpozději do 20.října, spekuluje se přitom, že zvolí daleko dřívější datum s ohledem na vášnivý odpor, který většina Kanaďanů pocítila směrem k politice Donalda Trumpa.
„Zažíváme vlastenecké procitnutí, které bychom ještě před rokem nepředpokládali,“ řekl agentuře Reuters Richard Johnston, profesor politologie na University of British Columbia. „Myslím, že je hodně pravdy na tom, že liberály poslední vývoj zachránil před politickým zapomněním.“
