Když je vítězstvím se jí jen dotknout. Le Penová a její poslední šance

/Od zvláštního zpravodaje z Francie/

„My jsme vlastenci, žádní nacionalisti. Když ale vyvěsíme před domem francouzskou vlajku, jsme hned za fašisty. Řekněte mi, je to normální?“ ptá se před začátkem mítinku Marine Le Penové na arraském výstavišti 64letý René. Někdejší obchodník a nyní důchodce dříve podporoval suverenistu Philippa de Villierse, později se ale přiklonil k Le Penové. Ujišťuje, že není protievropský, jen prý preferuje Evropu založenou na národních státech. Právě to prosazuje i šéfka Národního sdružení.

Její poslední mítink před rozhodujícím druhým kolem prezidentských voleb přilákal v Arrasu davy. Půl hodiny před začátkem stojí před budovou výstaviště asi dvousetmetrová fronta, poblíž parkuje i několik modře zbarvených autobusů s portrétem kandidátky a nápisem Marine Présidente.

V hale panuje těsně před začátkem bojovná nálada, lidem vyhrávají pohodové hity od Abby nebo Phila Collinse a návštěvníci mávají francouzskými vlajkami, které měli připravené na sedadlech. V hale se podle francouzských médií sešly na čtyři tisíce lidí.

„Volím Marine už od 18 let,“ odpovídá nezaměstnaná třicátnice Vanessa se smíchem na otázku, jestli je už rozhodnutá dát ve druhém kole svůj hlas Le Penové. Když má upřesnit, co je pro ni v programu Le Penové nejdůležitější, je velmi stručná: „Daně.“

Mladá žena přišla na mítink v doprovodu svých dcer, celé rodiny včetně malých dětí tu tvoří nezanedbatelnou část publika. Zhruba podobně jsou zastoupeni muži i ženy, pestrá je i věková skladba. Jen jedna významná skupina zde chybí – až na několik málo výjimek nepřišli členové etnických menšin. Ti často považují program Le Penové za rasistický či xenofobní a volí kohokoliv jiného.

Pokud měl mítink nalákat i některé voliče krajně levicového kandidáta Jean-Luca Mélenchona (třetího v prvním kole), nejspíš neuspěl. Publikum, které každou chvíli skanduje slogan „Marine présidente“, vesměs patří k tvrdému jádru voličů Národního sdružení. Prakticky všichni oslovení volili Le Penovou už v prvním kole.

Výjimkou je student Jéremy, který hlasoval pro dalšího krajně pravicového kandidáta Erika Zemmoura. Vysvětluje to starostí o národní identitu, kterou podle něj Zemmour nejlépe hájí, a důležité je pro něj téma kupní síly.

Právě kupní síla a s ní spojená inflace se staly v posledních měsících hlavním tématem prezidentských voleb, válka na Ukrajině voliče Le Penové příliš nevzrušuje. Jéremy a jeho přítel Miguel se shodují, že půjčka od ruské banky a časté kontakty s Vladimirem Putinem pro ně nejsou problém. „Co měla dělat, když jí jinde nepůjčili?“ ptá se Jeremy a používá stejný argument jako o den dříve Le Penová v televizním duelu s prezidentem Emmanuelem Macronem.

Když přichází hlavní hvězda večera na scénu, dav bouří. Mnozí přítomní natahují ruce, aby se své oblíbené političky přes hradbu bodyguardů třeba jen na okamžik dotkli. Poté se z několika tisíců hrdel rozezní Marseillaisa.

Le Penová působí po středeční televizní debatě, z níž vyšel podle většiny pozorovatelů vítězně její soupeř, poměrně klidně a uvolněně. Když dav skanduje její jméno, usmívá se, jinak ale tvrdě útočí na Macrona. Hned na začátku se vrátí k televizní debatě: „S ostatními kandidáty Emmanuel Macron diskutovat odmítl. Lidi, kteří je volili, pro něj neexistují,“ naráží na miliony Francouzů, jejichž favorité se do druhého kola nedostali.

Bilance Macronovy pětiletky je podle Le Penové „katastrofální“, jde prý o „hlubokou destrukci národního státu“. O svém programu naopak kandidátka Národního sdružení nepochybuje: „Za celou kampaň jsem neslyšela ani jediný relevantní argument proti mému programu,“ hřímá a rozvádí některé body, jako je referendum o migraci nebo přechod na proporční volební systém. Jedině jejím zvolením se prý Francie zbaví „studené oligarchie“ a dočká se skutečné „obrody demokracie“.

Klimatoskeptička, jak ji označil prezident Macron, neopomene zmínit ani ekologii. Opakuje svá tvrzení o zohyzdění krajiny větrníky a zdůrazňuje lokalizaci, tedy důraz na domácí zemědělské výrobky: „To je ta pravá ekologie,“ vysvětluje.

Její slova rezonují u 23letého Damiena. Ten v programu Le Penové oceňuje právě kapitolu o životním prostředí, lokalizaci uvede jako první důvod, proč kandidátku volí. „Ona ale také nejlépe reprezentuje francouzské hodnoty,“ myslí si student ekonomie. Kromě životního prostředí je i pro něj důležitá otázka identity, která také v asi třičtvrtěhodinovém projevu Le Penové několikrát zazní.

Kandidátka krajní pravice zjevně reaguje i na nařčení Macrona, že Francouze rozděluje. „Republika je nedělitelná,“ zopakuje hned několikrát. Označení své politiky za krajně pravicovou považuje za nálepku, kterou se jí odpůrci snaží zdiskreditovat.

Na severu Francie v regionu Pas-de-Calais má sice Le Penová svoji baštu, konkrétně ve 40tisícovém Arrasu ale v prvním kole zvítězil s náskokem pěti procentních bodů stávající prezident.

A poslední průzkum hovoří o tom, že Macron po Velikonocích zvýšil náskok – nyní by mu dalo na celostátní úrovni hlas 56,3 procenta voličů oproti 43,7 procenta pro Le Penovou. K Macronovi se začínají více uchylovat i Mélenchonovi voliči, podporu by mu jich mělo vyjádřit 34 až 37 procent, tedy více než třetina i čtvrtina, o níž mluvili po prvním kole sociologové.