Článek
Přístav v ukrajinské Oděse opustila poslední loď převážející pšenici, která spadá pod aktuální dohodu o vývozu obilí. Informovala o tom agentura Reuters.
Úmluva mezi Ruskem a Ukrajinou, která umožňuje vývoz ukrajinských zemědělských produktů z přístavů v Černém moři, má přestat platit v pondělí.
Zatímco dosud se už několikrát po diplomatických jednáních prodloužila, nyní Moskva tvrdí, že na ní již nemá žádný zájem. Rusko také od konce června odmítalo registrace nových lodí. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina se totiž neplní ujednání ohledně vývozu ruských potravin a hnojiv, uvedla agentura TASS.
K prodloužení dohody přitom Rusko vyzvala i Organizace spojených národů (OSN). Generální tajemník organizace António Guterres zmínil, že výměnou za souhlas Moskvy by se mohla jedna z ruských bank - šlo by o státní Rosselkhozbank, která se orientuje na půjčky zemědělcům - připojit k mezinárodnímu systému SWIFT.
Dohoda o vývozu obilí zprostředkovaná OSN a Tureckem byla podepsána loni v červenci. Platnost úmluvy byla původně 120 dní, naposledy se ji podařilo prodloužit v polovině května. Od té doby ovšem Moskva několikrát avizovala, že se k dalšímu pokračování už nebude mít.
Původní dohoda o vývozu obilí z minulého července
V ukrajinských přístavech je kvůli válce rozpoutané Ruskem zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.
Ukrajina opakovaně upozorňovala, že Rusko černomořské přístavy schválně blokuje. A krade ukrajinské obilí, na což jsou i důkazy (více zde). Podle Kremlu si za vše mohou Ukrajinci sami, protože zaminovali pobřeží, a přeprava tudíž není bezpečná. Kyjev, který čelí ruské agresi už pět měsíců, ovšem nechtěl přístavy odminovat, aby neusnadnil Rusům invazi na ukrajinské černomořské pobřeží. Ne bez nějakých záruk.
Co by to znamenalo?
Ukrajina je významný vývozce obilí a slunečnicových semen, a pokud by dohoda nebyla prodloužena, znamenalo by to významnou ránu pro celý svět. Podle údajů Světového potravinového programu (WFP) živí ukrajinské obilí 400 milionů lidí na celém světě.
Vývoz pšenice byl přerušen na začátku invaze, kdy ruské síly zablokovaly ukrajinské přístavy. Ruská blokáda Černého moře navíc znamenala, že miliony tun obilí uvázly v ukrajinských silech a hrozilo, že shnijí.
Přerušení exportu pak způsobilo i výrazný globální nárůst cen některých potravin. Ve světě se navíc podle OSN ještě zvýšil počet hladovějících, podle organizace šlo o 40 milionů lidí.
„Opravdu potřebujeme zvýšit dodávky z Ukrajiny, Ruska a jiných zemí, abychom vyvážili velmi zoufalou situaci v Africkém rohu a celém regionu,“ řekl loni v srpnu stanici BBC Michael Dunford, ředitel WFP pro východní Afriku.
Situace v Africe
Po koronaviru všichni doufali ve změnu, místo toho dostala Afrika další ránu. Válka na Ukrajině tam přispívá k růstu cen, chybí pšenice, hnojiva i další zboží. OSN se bojí, že to vyvolá násilné protesty a nepokoje.
Právě země Afrického rohu, kam patří Eritrea, Etiopie, Džibutsko a Somálsko, zasáhlo blokování ukrajinských přístavů nejvíce. Například 90 procent dovozu do Somálska obstarávaly Rusko a Ukrajina.
Pokud by Moskva nesouhlasila s prodloužením dohody, množství ukrajinského obilí exportovaného do světa by zřejmě kleslo.
Velkým problémem by mohly být vysoké náklady na pojištění lodí. Lodě, které chtějí překonat Černé moře, již nyní musí být pojištěny na tisíce dolarů. Lodní společnosti by se mohly zdráhat posílat své lodě přes válečnou zónu, pokud nebude existovat ruská záruka, že jsou plavidla v bezpečí, popsala stanice Deutsche Welle.
Obtížný je přitom i převoz pšenice po souši. Od začátku války vyváží Ukrajina velké množství obilí přes východní země EU - ale na vývoz veškeré ukrajinské pšenice po souši je k dispozici příliš málo nákladních vozů.
The last ship under the "grain deal" left the port of #Odesa, Reuters writes.
— NEXTA (@nexta_tv) July 16, 2023
The "grain deal" expires on July 17. pic.twitter.com/8QTiHlQuUh
Zemědělci v některých východních zemích EU navíc kritizují, že se ukrajinské dodávky přepravují přes jejich země, a tvrdí, že to snižuje poptávku po místním zboží (více jsme psali zde).
V reakci na to Evropská unie zavedla dovozní omezení, podle nichž lze obilí přepravovat přes Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko, ale nelze ho v těchto zemích prodávat.
