Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajinský parlament letos čeká schvalování zákonů klíčových pro budoucí směřování země. V poslední době v něm ale panuje čím dál napjatější situace.
Tamní média upozorňují, že vláda má při hlasování v parlamentu často problém získat pro své návrhy dostatek hlasů. Ne kvůli politickým neshodám, ale spíše kvůli celkovému pocitu frustrace, který mezi poslanci začíná převládat, tvrdí experti i samotní zákonodárci.
„Zdá se, že roste pocit, že parlament je nyní obětním beránkem všech špatných věcí, které se v zemi dějí, to pokládá mnoho mých kolegů za nespravedlivé,“ uvedl pro server The Kyiv Independent předseda parlamentní ekonomické komise Dmytro Natalucha.
Podle politika, který v parlamentu zastupuje většinovou stranu Sluha lidu, má část poslanců pocit, že se na ně vláda snaží hodit odpovědnost za nepopulární rozhodnutí. „Nechtějí být těmi, kdo zmáčknou tlačítko a vezmou na sebe všechnu vinu,“ vzkázal.
Zákonodárci si stěžují na řadu dalších věcí - například na špatnou komunikaci, tlak ze strany dalších státních orgánů i na to, že na základě vládních nařízení nesmějí cestovat do zahraničí. Vadí jim i to, že se moc na Ukrajině čím dál více koncentruje v rukou prezidentské kanceláře.
Zprávy z bojiště
I nová začínající bitva ukazuje, jak nákladný je pro ruské síly každý krok. Okupační jednotky poprvé vstoupily do města Časiv Jar západně od Bachmutu. V tlaku pokračují i v dalších úsecích fronty, která tak stále není stabilní.
Chybí poslanci
V ukrajinském parlamentu momentálně zasedá rekordně nízký počet poslanců - 401 oproti standardním 450.
Důvodů je hned několik. Počet poslanců je nižší, jelikož Ukrajina nemá možnost organizovat volby na Ruskem anektovaném Krymu. Funkce rovněž byli zbaveni poslanci z proruských stran. Jiní odešli kvůli obviněním ze skandálů, další byli povýšeni a několik zemřelo.
Strana prezidenta Volodymyra Zelenského přesto drží v parlamentu kvalifikovanou většinu 235 křesel. Přesto má při schvalování zákonů potíže, jelikož se poslanci nezřídka k hlasování kvůli rostoucímu pocitu nespokojenosti ani nedostaví.
„Proto bych to spíše označil za krizi ve straně Sluha lidu, nikoli za krizi parlamentu,“ uvedl pro The Kyiv Independent analytik Oleksandr Saliženko z neziskové organizace Chesno.
Přes všechny překážky se ale dosud v parlamentu daří schvalovat zákony, které jsou klíčové pro ukrajinské válečné úsilí. Zákon o prodloužení válečného stavu o tři měsíce a reformy potřebné pro případné začlenění do Evropské unie prošly parlamentem bez problémů.
Složitější je to s hledáním hlasů pro normy, které se týkají nepopulárních opatření, například daňové reformy.
Apel generálů
Zákon o mobilizaci nicméně ve čtvrtek prošel. A mimo jiné zavádí přísné postihy těch, kteří se mobilizaci vyhýbají.
Už od doby, kdy se o něm začalo mluvit poprvé, budil na Ukrajině značné kontroverze (psali jsme zde).
Jak v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornila ukrajinská novinářka Oksana Kovalenková ze serveru Babel, otázka mobilizace mezi ukrajinskými obyvateli není zrovna populární. „Všichni dobrovolníci, kteří chtěli jít bojovat, už jsou v armádě,“ vysvětlila.
Podle ní politici za mobilizační zákon veřejně příliš nebojují, jelikož jsou si vědomi, že by jim to u veřejnosti nevyneslo plusové body. Zároveň ale dobře vědí, že pokud chce Ukrajina nadále odolávat ruské agresi, bez rozsáhlé mobilizace se neobejdou.
Nový zákon o mobilizaci
Nový ukrajinský zákon má posílit armádu. Například namísto povinné vojenské služby zavádí „základní vojenskou přípravu“, kterou lze absolvovat i v době vysokoškolského studia nebo v armádních výcvikových střediscích.
Krátce před hlasováním o návrhu zákona o mobilizaci na poslance apeloval ukrajinský generál Jurij Sodol. Varoval, že armádě chybí lidé a Rusko má na některých místech fronty výraznou početní převahu.
Vojenští představitelé také podle deníku The Guardian na poslance tlačili, aby z návrhu zákona vyňali část o demobilizaci, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády, protože by podle nich mohl mít negativní dopad na ukrajinské válečné úsilí.
Ukrajinští zákonodárci jejich volání poslechli a zmíněnou část z návrhu vypustili. Dá se ovšem očekávat, že jejich rozhodnutí mezi ukrajinskou veřejností nevzbudí zrovna dvakrát nadšené reakce. A možná dále sníží už tak dost nízkou podporu, kterou poslanci u veřejnosti mají.
Ukrajinskou mobilizaci brzdí i ryze početní problém
Kyjev zatím neřekl, kolik vojáků chce, či potřebuje mobilizovat. Rozhodnutí je politicky citlivé, ale nejde jen o jeho neoblíbenost. Deník New York Times s odkazem na modely OSN píše, že Ukrajina má obzvlášť málo mladých mužů.
Z prosincového průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie vyplývá, že parlamentu věří pouhých 15 % Ukrajinců, o 20 % méně než v loňském roce. V porovnání s ostatními státními orgány je na tom nejhůře.
Jeho čtvrteční rozhodnutí okamžitě spustilo vlnu nespokojených reakcí od vojáků, kteří na frontě bojují mnohdy od samého začátku plnohodnotné invaze, upozornil server Politico. Stěžují si na to, že mají jen mlhavou naději, že se kdy vrátí ke svému běžnému životu nebo si od bojů alespoň na čas odpočinou.
Mnohým z nich vadí také to, že návrh zákona, který ještě čeká na podpis Volodymyra Zelenského, neurčuje datum konce jejich služby. Novým rekrutům přitom dává spoustu možností, jak se povolávacímu rozkazu vyhnout.
„Tato nejednoznačnost nám ukazuje, že jsme byli oklamáni,“ napsal na facebooku jeden z ukrajinských vojáků, Jegor Firsov.
Vypuštění části o demobilizaci zřejmě nepotěší ani rodiny vojáků, které dlouhodobě bojují za to, aby se jejich blízcí mohli vrátit domů. „Vojáci nejsou ze železa,“ skandovalo přes sto žen, které v prosinci protestovaly na kyjevském náměstí. Upozorňovaly přitom na to, že bojeschopnost vyčerpaných vojáků každým dnem klesá, a zemi tak vítězství nepřinesou.
