Porno místo informací. Twitter zaplavila cenzura „po čínsku“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Místo informací z čínských měst, kde se několikátý den ve velkém protestuje nejen proti přísným proticovidovým opatřením, na vás vyskočí asijská pornografie, spamy a nesmysly nejrůznějšího charakteru.

Podle odborníků na dezinformace jde na první pohled o záměrný pokus čínské vlády nebo jejích spojenců přehlušit obrázky z demonstrací.

Proud nevyžádaných obrázků a videí spoře oděných žen, nesmyslných příspěvků a pestrobarevných animací se ve vyhledávání objeví ve chvíli, kdy uživatel zadá čínské znaky pro Peking (北京), Šanghaj (上海), Nanking (南京) nebo třeba Kanton (广州).

Některé nevyžádané příspěvky prověřila stanice CNN a zjistila, že část účtů vznikla teprve před nedávnem, prakticky nikoho nesledují a ani samy žádné sledující nemají.

Zjevná kampaň podezřelých botových účtů představuje pro Twitter jednu z prvních velkých dezinformačních zkoušek od doby, kdy platformu koupil Elon Musk. Miliardář osobně přislíbil, že povede válku proti botům a spammerům, zároveň ale zredukoval počet zaměstnanců Twitteru o více než polovinu.

Američtí zákonodárci už vyjádřili znepokojení nad údajnou zranitelností Twitteru vůči zneužívání ze zahraničí. Muskovy vazby na Čínu prostřednictvím jedné z jeho dalších společností, výrobce elektromobilů Tesla, navíc vyvolávají pochybnosti o jeho ochotě postavit se čínské vládě.

Příval spamů zaznamenal už minulý týden server GreatFire.org, který čínským občanům v zemi pomáhá obejít cenzuru internetu. Tehdy se spamy ve vyhledávání objevovaly po zadání hlavního města autonomní oblasti Sin-ťiang Urumči. Právě toto město bylo prvním, které odstartovalo řetězec rozsáhlých protestů po celé zemi.

Podle vyjádření GreatFire.org pro CNN byla pornografie a stránky související se sexem mezi prvními, které Čína cenzurovala, když před lety zahájila boj s internetovým obsahem. Nejde tak o dílo soukromých osob, na čemž se server shoduje i s Alexem Stamosem, ředitelem Stanford Internet Observatory. Dle něj jde o „záměrný útok s cílem zahltit internet informačním plevelem a snížit vnější viditelnost protestů v Číně“.

Stamos, který dříve pracoval jako bezpečnostní ředitel Facebooku, později na twitteru napsal, že ho zjevná dezinformační kampaň přesvědčila, aby vážně uvažoval o odchodu z této sociální sítě. „Rychle se blížíme k bodu, kdy jakoukoli politickou diskuzi ovládnou organizované vlivové týmy a spamy,“ uvedl.

Ačkoli je Twitter v Číně oficiálně blokován, podle odhadů jej užívají 3 až 10 milionů lidí.

Kreativní jsou Číňané také ve formách protestu. Místo provokování protivládními bannery lidé v ulicích volí prázdné listy papíru, matematické rovnice nebo dokonce alpaky. Nevídaná vlna občanské nespokojenosti, střetů s policií a protestů proti cenzuře se od víkendu šíří napříč velkými čínskými městy.

Nepopsaný list papíru se stal jejich symbolem. Má ale připomínat i cenzuru nebo odkazovat na smrt deseti lidí, kteří minulý týden zemřeli v Urumči. Bílá barva je v Číně barvou smutku.

Policie v hromadné dopravě kontroluje lidem telefony a hledá fotky z demonstrací.

Studenti univerzity Tsinghua v Pekingu vztyčili cedule s matematickou rovnicí, kterou vymyslel ruský fyzik Alexander Friedmann, jehož příjmení je v čínštině homonymem pro „svobodného člověka“.

Jiní na papír natiskli vykřičník na červeném pozadí – znak, který se na WeChatu používá, když zpráva nemůže být doručena.

Podle některých čínských uživatelů Twitteru už vláda proti bílým papírům zasahuje po svém. Přední dodavatel kancelářských potřeb už přestal dodávat papír formátu A4 do Pekingu, Šanghaje, Chang-čou a dalších měst, aby „zastavil epidemii“.

Na silnici v Urumči pak byla spatřena žena venčící tři alpaky. Podle interpretace internetových uživatelů jde o odkaz na jeden z prvních protestních memů proti cenzuře internetu.

Je založený na slovní hříčce s čínskými slovy „cchao ni ma“. Může to znamenat buď „blátivého trávového koně“, nebo tak můžete urazit něčí matku. („Ma“ = matka/kůň/atd., „ni“ = ty, tvůj. A „cchao“ nemusí znamenat pouze „trávu“, ale také vulgaritu, pozn. red.).

Když se tento blátivý kůň, který údajně připomíná alpaku, v roce 2009 objevil v mystifikačním článku na čínské obdobě Wikipedie Baidu Baike, stal se fenoménem internetových diskuzních fór a získal si pozornost celosvětového tisku. Objevila se videa, karikatury i zboží s tímto zvířetem.

V roce 2009, kdy se v Číně zpřísnila cenzura internetu, zveřejňovali uživatelé na Baidu obrázky alpaky neboli „blátivého bahenního koně“, aby vyjádřili svou frustraci. Kdo nemá alpaku ani papír, skanduje na protest hesla, která „podporují“ politiku režimu. Například v Pekingu požadovali „další lockdowny“ a „ještě více covidových testů“.