Článek
Bývalá finská premiérka Sanna Marinová končí s politickou kariérou. Po odchodu z vládních i stranických funkcí ve čtvrtek oznámila rezignaci i na místo finské poslankyně. Nově bude poradkyní v Institutu globální změny Tonyho Blaira založené bývalým britským labouristickým premiérem.
„Jsem nesmírně vděčná každému, kdo mi ve volbách odevzdal svůj hlas. Nebylo to lehké rozhodnutí, ale věřím, že je správné,“ řekla Marinová podle finské stanice Yle ve čtvrtek na tiskové konferenci. Podle ní by bylo „nemožné“ skloubit práci poslankyně a její novou pozici.
Blairův institut vznikl v roce 2016 jako nezisková organizace, která radí vládám a politikům ve strategických otázkách. „Naším cílem je pomáhat politickým lídrům ve světě zajistit změnu pro lidi - a Sanna Marinová přesně ví, jak toho dosáhnout,“ uvedl v prohlášení o nástupu finské političky Tony Blair.
Marinová se během čtyř let v čele Finska stala tak trochu politickou hvězdou, ostatně v době svého nástupu v roce 2019 byla tehdy čtyřiatřicetiletá politička nejmladší premiérkou na světě. V dubnu ale těsně prohrála volby a v premiérském křesle ji následně nahradil konzervativec Petteri Orpo. Na začátku září pak odešla z funkce předsedkyně finských sociálních demokratů.
Během svého mandátu pomohla Marinová zvýšit mezinárodní věhlas Finska. Objevovala se na obálkách prestižních časopisů jako Vogue nebo Time, její Instagram sleduje milion lidí a fanoušci po celém světě ji považují za vzor progresivních lídrů tisíciletí.
Levicová hvězda z Nového Zélandu
Jacinda Ardernová se za pět let svého působení ve funkci premiérky Nového Zélandu stala globální ikonou levicové politiky a žen ve vrcholných pozicích. V lednu nečekaně oznámila odchod.
Světové uznání však nesdíleli všichni finští voliči, kteří více než okouzlení šarmem mladé premiérky prožívali znepokojení přistěhovalectvím a stále rostoucím deficitem veřejných služeb, připomíná agentura Reuters. Její mandát totiž provázely i náročné roky covidové pandemie a následné ekonomické otřesy, které ještě zvýraznila energetická krize způsobená ruskou invazí na Ukrajinu, na jejíž straně po celou dobu pevně stála.
„Rusko a jeho představitelé se musí zodpovídat z nezákonného zločinu agrese, válečných zločinů a následků války,“ uvedla minulý týden Marinová na své poslední konferenci v čele strany. „Kromě pevné finské podpory Ukrajině a Ukrajincům musíme také vyslat silné poselství naděje na obnovu země, na evropskou budoucnost.“
Válka, kterou vyvolal východní soused Finska, nakonec zemi vedla ke konci neutrality. Marinová úspěšně prosadila vstup Finska do NATO. Za to ji ostatně teď ocenil i Blairův institut.
Osobní problémy
Krom státních problémů se ale během jejího působení často rozebíral i osobní život finské expremiérky. Například i kvůli tomu, že během pandemie navštěvovala noční kluby a pořádala soukromé večírky ve svém oficiálním sídle. Poté, co uniklo video z jedné párty, se stalo její soukromí celosvětovým tématem.
Po volební prohře Marinová uvedla, že se těší na klidnější život, o který už se nebude muset zajímat světový tisk. Později také oznámila rozvod s manželem.
Když před týdnem naposledy jako šéfka sociální demokracie vstoupila na pódium za doprovodu písně Arethy Franklinové „Respect“, Marinová poděkovala své straně za podporu.
Vedení největšího opozičního subjektu předala 41letému Anttimu Lindtmanovi, který s ní prohrál volby do vedení v roce 2019. Ten jí pogratuloval, že provedla Finsko skrz „mimořádně těžké časy“.
„Prokázala jste vůdčí schopnosti ve Finsku i v zahraničí způsobem, na který jsme velmi hrdí,“ řekl Lindtman při pohledu na Marinovou, která se v první řadě usmívala přes slzy.
„Nyní otáčím novou stránku svého života,“ řekla Marinová v pátečním projevu. „Někdy je třeba opustit staré, aby na jeho místo mohlo nastoupit něco nové.“
Kromě angažmá u Tonyho Blaira finská politička nedávno podepsala smlouvu s agenturou Harryho Walkera, díky čemuž bude vystupovat na mezinárodní řečnické scéně. Návrat do finské politiky ale nevylučuje. Podle Yle ale odmítla komentovat, jestli bude kandidovat už ve volbách do Evropského parlamentu v příštím roce.
Článek původně vydaný u příležitosti odchodu Sanny Marinové z čela finské sociální demokracie jsme aktualizovali, když oznámila spolupráci s Blairovým institutem.