Poprvé v životě stojím za vládou, hodnotí Peruánec mohutné protesty

Už víc než 60 lidí zemřelo při protivládních protestech v Peru. Demonstrace vypukly v prosinci, když se tehdejší prezident Pedro Castillo pokusil rozpustit parlament a ten ho v reakci na to odvolal. Novou hlavou státu se stala Dina Boluarteová, proti níž se obrátil hněv protestujících.

Situaci v zemi a důvody rozkolu peruánské společnosti pro Seznam Zprávy popsal Jeffrey Leuridan, tlumočník, který v Limě pracuje pro jednu americkou společnost. Politická situace v Peru výrazně ovlivnila jeho život – rodiče se tam narodili, přestože později emigrovali a on sám se narodil na Floridě. Od útlého věku ale vyrůstal právě v Peru.

Leuridan říká, že „lidé už jsou z protestů unavení“ a že protestující z většiny nejsou „skuteční extremisté, ale je tu menšina lidí, která může mít ze změny politického uspořádání prospěch“.

Proč podle vás lidé protestují?

Protesty začaly kvůli tomu, co se stalo s prezidentem. Většina lidí sice věděla, že je zkorumpovaný, ostatně jako všichni politici v zemi. Mnoho lidí se s ním ale ztotožňovalo. Tvrdili, že mu Kongres brání v tom, aby zemi pomohl. Kongres ho chtěl odstranit, protože kradl peníze a dával je zcela zjevně svým příbuzným.

Každý měsíc měnil ministry, ti rozjeli velký projekt, dostali od lidí peníze a odešli z funkce. Kongres se ho kvůli tomu snažil dostat pryč a prezident se rozhodl, že se pokusí převzít moc. To sjednotilo do té doby rozdělený Kongres a zákonodárci odhlasovali jeho odvolání, aby si sami udrželi místa a mocenské pozice.

To byl původní důvod, proč lidé začali protestovat, ale existovalo mnoho politiků a politických stran s vazbami na národní levicové skupiny, které se koordinovaly.

Odkud se bere hněv levicové části společnosti?

Hněv pramení ze starých problémů, které možná sahají až do dob Inků, ale o těch je jen málo záznamů. Období kolonialismu bylo v Peru hodně nepříjemné a po vyhlášení nezávislosti se lidé, kteří měli peníze a moc, snažili tyto věci udržet. Moc se stále z velké části soustředí v rukou bělošské menšiny žijící v Limě.

Celá země na tom byla špatně, hlavními faktory byla nízká kvalita života a špatné služby, což pramenilo z vlády vojenské diktatury.

Nyní se však narativ posunul od toho, že by mělo jít o zpětné dosazení prezidenta, jako tomu bylo dříve. Nyní je to levicové křídlo protestující „za větší dobro“. Jen to způsobí, že se moci chopí další osoba v pořadí.

Lidé ale kvůli protestům trpí…

Šedesát mrtvých je tragédie, ale to neznamená, že prezidentka je vrah. Lidé, kteří protestují, jsou obecně násilníci. Levicoví extremisté využívají právě toho zmíněného hněvu společnosti. V 80. letech jsme tu měli skutečné teroristy, kteří zabíjeli civilisty a věšeli psy na sloupy veřejného osvětlení.

Tyto skupiny byly zredukovány, ale přeskupují se a organizují, aby se chopily moci jinými prostředky. Protestuje hodně lidí, nejsou to skuteční extremisté, ale je tu menšina lidí, která může mít ze změny politického uspořádání prospěch.

Dotkly se vás protesty osobně? Máte strach?

Osobně se nebojím, naštěstí mám možnost zemi opustit, pokud by to bylo nezbytně nutné. Mezi většinou Peruánců panuje obecný pocit, že opustit zemi je nejlepší způsob, jak žít dobrý život, to platí odjakživa. Já jsem ale toho názoru, že zemi lze zlepšit.

Inflace mi osobně pomáhá, protože pracuji pro americkou firmu a vydělávám dolary, ale byl bych rád, kdybychom současný boj ukončili. Je to poprvé v životě, co jsem se postavil za peruánskou vládu, nikdy jsem si nemyslel, že tento den přijde.

Myslím, že nepokoje ztratily smysl a jsou jen ideologicky podnícené, bez jasného přínosu pro lidi. Menšina nebezpečných tahá za nitky pomocí sociálních médií.

Co vláda udělala pro řešení těchto nepokojů?

Myslím, že vláda by měla zůstat u moci, ale bojuje s partyzánskou mediální kampaní, na kterou nemůže snadno reagovat, protože je to vláda a nemá tak velké možnosti kontroly médií jako třeba v Rusku.

Radikální levice má jen málo zábran a je ochotna říct a udělat cokoli, aby se dostala k moci. Lžou a lidé pravidelně přistupují na jejich narativ, podle mého názoru mají velmi slabé kritické myšlení.

Jak hodnotíte přístup policie?

Jsem si jistý, že někteří policisté situaci využívají k tomu, aby si vyzkoušeli mušku, a jsou to prostě hrozní lidé, kteří mají moci příliš. Obecně tváří v tvář násilí odvedli skvělou práci v tom, že to nepřehnali tak, jak mohli.

Řešením je spolupracovat přes rozdělující škatulky levice a pravice a řešit náš politický systém mimo ideologické strany. Jako se to vždy v historii stávalo, levice má ty nejbrutálnější způsoby, jak se vypořádat s opozicí, jako v komunistické Číně a Putinově Rusku.

Panuje chaos v celé zemi?

Chaos je soustředěn na jihu. V Limě by se nic nedělo, kdyby levicové skupiny financované narkomafií nezaplatily lidi a nedaly jim autobusy, jídlo a vodu, aby se dostali do hlavního města, ať už tam mají dosáhnout čehokoli.

Narkomafie těží z chaosu a z toho, že policie a armáda mají s lidmi v ulicích plné ruce práce.

Považujete tyto protesty za referendem o demokracii v Peru?

Myslím, že potřebujeme nový systém demokracie, lidé proti tomu přímo neprotestují, ale demokratické systémy ve světě s postupným rozvojem technologií selhávají. Naše vlády jsou 200 let staré a technologický rozvoj v posledních 20 letech je učinil nestabilními a sociální média je učinila zneužitelnými. Lidé o tom takto nemluví, ale myslím, že to je ten základní problém.

Jedním z požadavků levice je vytvořit novou ústavu, to zní dobře, ale oni ji ještě nemají, chtějí se dostat k moci rovnou. Kdyby ji někdo napsal dřív, než se začali snažit vyrazit dveře Kongresu, možná bych uvažoval o tom, že je budu následovat.