Poprvé v historii. Si Ťin-pching povede čínské komunisty už potřetí v řadě

V Pekingu dnes skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Bezprecedentní třetí pětileté funkční období v čele strany si díky dodatku ke stranické ústavě zajistil současný prezident Si Ťin-pching. Sjezd, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků, trval od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur však z tohoto vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Pozornost vyvolal také nezvyklý incident, když byl ze sálu vyveden bývalý prezident Chu Ťin-tchao. Oficiální média později podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“.

Strana si dnes zvolila nový ústřední výbor, který má 205 členů. Na zveřejněném seznamu nového výboru však chybí dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang. To podle agentury AP znamená, že už nemůže dál sloužit ve stálém výboru politbyra. Právě mezi členy tohoto sedmičlenného nejužšího vedení komunistické strany má být vytipován i budoucí premiér, který toho současného vystřídá na březnovém zasedání čínského parlamentu.

Kromě Li Kche-čchianga chybí na seznamu členů nového ústředního výboru i další tři členové současného stálého výboru. Členy toho nového se tak už nestanou ani Li Čan-šu, Wang Jang a Chan Čeng, protože už je jim stejně jako dosavadnímu premiérovi přes 67 let, což je věková hranice, která podle pravidel znemožňuje znovuzvolení. Na novém seznamu členů ústředního výboru kromě nich ale scházejí i guvernér čínské centrální banky a předseda bankovního a pojišťovacího dozorčího úřadu.

Na závěrečném zasedání těsně před dnešním hlasováním o změnách v ústavě došlo k nečekanému incidentu. Podle záznamů z kamer strážci pořádku v sále vyvedli z pódia z čestného místa vedle Si Ťin-pchinga bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, který se jim zpočátku bránil. Si zákroku rozpačitě přihlížel. Chu není považován za příznivce současného vůdce strany. Bývalý prezident představuje starý „kolektivní“ model vedení se zástupci různých frakcí a s věkovými a funkčními limity, který chce devětašedesátiletý Si Ťin-pching svým třetím funkčním obdobím zvrátit.

Nucené odvedení křehce působícího Chu Ťin-tchaa ze sálu vyvolalo ohlas na sociálních sítích i v západních médiích. Jako hlavní události závěru sjezdu si incidentu všímají list Financial Times či stanice BBC. Nejpravděpodobnějšími důvody jeho odchodu jsou buď to, že se naplno projevila čínská mocenská politika, kdy byl symbolicky odstraněn vůdce reprezentující dřívější dobu, nebo má vážné zdravotní problémy, uvedla BBC na svém webu.

„Chu Ťin-tchao trval na účasti na závěrečném zasedání… přestože si nedávno musel vzít čas na zotavenou,“ sdělila později oficiální agentura Nová Čína. „Když se během sezení necítil dobře, jeho tým ho v zájmu jeho zdraví doprovodil do vedlejší místnosti, aby si odpočinul. Nyní je mu mnohem lépe,“ dodala.

Si Ťin-pching stojí v čele komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let.

Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Komunistická strana Číny se dnes také rozhodla poprvé zahrnout do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti Tchaj-wanu. Kongres „souhlasí s tím, aby se do stranické charty zařadilo prohlášení o… rozhodné opozici a odstrašování separatistů usilujících o nezávislost Tchaj-wanu,“ stojí podle agentury AFP v rezoluci.

Na tuto zmínku o ostrovním státě poblíž čínské pevniny reagovala podle agentury Kjódó tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny (MAC). „Nezakolísáme v našem odhodlání bránit naši suverenitu, demokracii a svobodu,“ uvedla rada. Naléhala na Čínu, aby vzájemné spory mezi oběma zeměmi vyřešila mírovou cestou a pragmaticky. Peking by podle ní měl „opustit starou mentalitu agrese a konfrontace“.

Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky jedné Číny na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a přes tři dekády i demokratické zřízení, zatímco v pevninské Číně trvá režim jedné strany. Čína ostrovu hrozí ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Případná obrana před čínskou invazí by byla podle analytiků pro Tchaj-wan náročnou operací s nejistým výsledkem.