Obavy se potvrdily. Rusko přitvrdilo pod novým velitelem s neblahou pověstí

Dnešní masivní ruské raketové útoky na ukrajinská města se odehrály jen dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin pověřil velením invazních sil generála Sergeje Surovikina, který má pověst nemilosrdného muže, jenž nebere ohled na lidské životy. Na tuto časovou posloupnost upozornila některá média jako server Politico nebo agentura AP. Surovikin si pro tvrdý přístup k vedení války vysloužil přezdívku „generál Armagedon“, píše list The Guardian.

„Nejsem překvapen tím, co se dnes ráno stalo v Kyjevě. Surovikin je naprosto bezohledný, nebere ohled na lidské životy,“ cituje The Guardian nejmenovaného bývalého činitele ruského ministerstva obrany, který se Surovikinem spolupracoval. „Obávám se, že jeho ruce budou zcela pokryty ukrajinskou krví,“ dodal tento zdroj.

Podle odborníků bude Surovikinovým hlavním úkolem na Ukrajině vyřešit strukturální problémy, s nimiž se potýká ruská armáda, která čelí tvrdé ukrajinské protiofenzívě. „Je velmi krutý, ale zároveň schopný velitel,“ řekl podle The Guardian Gleb Irisov, bývalý poručík letectva, jenž se Surovikinem pracoval do roku 2020. „Nebude však schopen vyřešit všechny problémy. Rusko má nedostatek zbraní a lidských zdrojů,“ dodal a poukázal na předchozí změny ve velení, které ruské armádě nijak zvlášť nepomohly.

Ruské útoky nemohou Ukrajinu zastrašit, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň oznámil, že znovu jednal o bezpečnostní spolupráci s americkým prezidentem Joem Bidenem.

„Ukrajinu nelze zastrašit. Pouze ji ještě více sjednotit,“ řekl Zelenskyj ve zveřejněném videozáznamu, na němž stojí venku před stroji používanými při obnovovacích pracích. „Okupanti se nám nemohou postavit na bojišti, a proto se uchylují k teroru,“ uvedl také ukrajinský prezident. Dodal, že Ukrajina učiní z bojiště ještě „bolestivější“ místo pro nepřátelské síly a obnoví vše, co bylo v zemi zničeno.

„Protivzdušná obrana je nyní priorita číslo jedna naší bezpečnostní spolupráce,“ uvedl ukrajinský prezident v jiném příspěvku na sociálních sítích, v němž informoval o rozhovoru s americkým prezidentem. Urychlené dodání prvního z přislíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM po dnešních ruských úderech potvrdila Kyjevu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.

Česká republika neplánuje odvolat své diplomaty z Ukrajiny a dočasně uzavřít svá diplomatická zastoupení v zemi, zejména ambasádu v Kyjevě. Agentuře Ukrinform to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Naše velvyslanectví v Kyjevě funguje. Byla přijata všechna nezbytná opatření. Velvyslanectví chrání bezpečnostní tým, který svou práci koordinuje s ukrajinskými složkami,“ uvedl šéf české diplomacie. Jak dodal, evakuaci personálu ambasády v souvislosti s dnešními útoky neplánuje.

Připomněl nicméně, že již od začátku ruské invaze na Ukrajinu Praha doporučila všem občanům České republiky Ukrajinu a Rusko opustit. Toto doporučení zůstává podle Lipavského i nadále v platnosti a Česko situaci na Ukrajině stále bedlivě sleduje.

Kromě velvyslanectví v Kyjevě má Česká republika na Ukrajině ještě generální konzulát ve Lvově, vyplývá z internetových stránek Ministerstva zahraničí. Honorární konzuláty v Dnipru a Charkově jsou dočasně uzavřené.

Při dnešních masivních ruských raketových útocích na Ukrajinu přišlo o život 14 lidí a 97 jich utrpělo zranění. Na Telegramu to večer uvedla ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Ruská vojska vypálila na ukrajinská města 83 střel, tvrdí ukrajinské velení.

Americký prezident Joe Biden tvrdě odsoudil dnešní ruské raketové útoky na Ukrajinu. Údery podle něj demonstrují „naprostou brutalitu“ války vedené ruským prezidentem Vladimirem Putinem proti ukrajinskému lidu.

„Spojené státy důrazně odsuzují dnešní ruské raketové útoky po celé Ukrajině, včetně Kyjeva. Při těchto útocích byli zabiti a zraněni civilisté a zničeny cíle, které nemají žádný vojenský účel,“ uvedl Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. „Znovu se ukázala naprostá brutalita nelegální války pana Putina proti ukrajinskému lidu,“ dodal americký prezident.

Ukrajina kvůli dnešním útokům ruských raket na energetickou infrastrukturu od úterý pozastaví vývoz elektřiny. Na svých stránkách o tom informovalo ministerstvo energetiky. Uvedlo, že země musí nyní stabilizovat vlastní energetickou soustavu.

Generální tajemník OSN António Guterres je „hluboce šokován“ dnešními rozsáhlými raketovými útoky, uvedl podle BBC jeho mluvčí Stéphane Dujarric.

Vlna útoků „údajně vedla k rozsáhlým škodám v civilních oblastech a k desítkám zabitých a zraněných“ a „představuje další nepřijatelnou eskalaci války“, doplňuje Stéphane Dujarric v prohlášení.

„Jako vždy platí nejvyšší cenu civilisté,“ dodává.

Při dnešních masivních ruských raketových útocích na Ukrajinu přišlo o život 11 lidí a desítky dalších jich utrpěly zranění. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Ruská vojska vypálila na ukrajinská města 83 střel, tvrdí ukrajinské velení.

Několik regionů na Ukrajině zůstalo po dnešních raketových útocích bez elektřiny. Oblasti okolo měst Lvov, Poltava, Sumy a Ternopil zůstaly bez proudu a jinde byly dodávky částečně přerušeny, uvedla ukrajinská státní pohotovostní služba.

Elektřina ve městě Sumy byla od té doby obnovena a většina poškozené infrastruktury bude do konce dne opravena, řekl ukrajinský premiér.

Náměstek starosty Lvova Andrij Moskalenko dříve pro BBC uvedl, že pro dodávky vody se ve městě používají dieselové generátory, v současné chvíli ale není teplá voda. Tramvaje nejezdí a většina semaforů ve městě nefunguje. Problémy jsou také s mobilní sítí.

„Po útocích ruských raket a dronů na centrum Kyjeva dnes ráno utrpělo hlavní velitelství poradní mise Evropské unie určité škody,“ uvedla mise podle Euromaidan Press. Zatím nejsou dostupné žádné informace o obětech a škodách.

Po dnešních rozsáhlých náletech na Ukrajině bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval, že „budou další“. S odvoláním na jeho příspěvek na telegramu to uvedla BBC.

Blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina tak naznačil, že nárůst útoků by mohl být začátkem další eskalace války z ruské strany.

„Ukrajina by byla trvalou, přímou a jasnou hrozbou pro Rusko,“ napsal. „Cílem našich budoucích akcí musí být úplná demontáž politického režimu na Ukrajině,“ doplnil Medveděv.

Ruské rakety poškodily také kyjevské Národní muzeum umění Bohdana a Varvary Chanenkových a Kyjevskou univerzitu. Na twitteru to uvedl zpravodajský kanál Nexta.

„Právě teď vyčíslujeme škody. Hned, jak to bude možné, řekneme vám jejich rozsah, a také jak nám můžete pomoci,“ doplnilo na stejné sociální síti přímo ukrajinské muzeum.

„Jsem šokována a zděšena krutými útoky na ukrajinská města. Putinovo Rusko opět ukázalo světu, co znamená: brutalitu a teror,“ uvedla na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Vím, že Ukrajinci zůstanou silní. Budeme stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné, a to všemi prostředky,“ dodala von der Leyenová, která je dnes na návštěvě v Estonsku.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) pozastavil práci na Ukrajině. Agentuře Reuters to po dnešní rozsáhlém ruském útoku na ukrajinská města sdělil mluvčí této organizace.

„Z bezpečnostních důvodů jsme dnes přerušili operace,“ uvedl mluvčí.

MVČK na Ukrajině pomáhá zvládnout rozsáhlou humanitární krizi, kterou způsobila ruská invaze. V zemi pracuje 700 zaměstnanců, kteří poskytují pomoc vysídleným lidem, dodávají léky a další zásoby nemocnicím a také pomáhají zajistit vodu a jiné nezbytné potřeby.

Ruská armáda dostala z Kremlu instrukce k přípravě masivních raketových úderů na ukrajinskou civilní infrastrukturu už 2. a 3 října, tvrdí ukrajinská tajná služba GUR. To by vyvracelo slova ruského prezidenta Vladimira Putina, že jde o odvetu za „teroristický útok“ na ruském území, kterými narážel na víkendový výbuch na Kerčském mostě.

Podle ukrajinských zpravodajůc došlo už 8. října k přesunu a vyzbrojení sedmi strategických bombardérů Tu-160 a stejně tak bylo přesunuto i jiné vybavení použité během útoku.

Bezpečnostní situace v souvislosti s válkou na Ukrajině bude jedno z hlavních témat prezidentského summitu zemí Visegrádské čtyřky (V4), který se uskuteční v úterý v Bratislavě. Českou republiku bude na jednání zastupovat prezident Miloš Zeman.

V4 nevystupuje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině jednotně. Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Kyjevu vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.

Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Maďarská prezidentka Katalin Nováková, která se funkce hlavy státu ujala letos v květnu, během zářijové návštěvy Bratislavy řekla, že sankce Západu vůči Rusku nepřinesly kýžené výsledky.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v telefonickém rozhovoru ubezpečil ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kulebu o přetrvávající podpoře Ukrajiny. Slíbil, že se NATO se svými spojenci bude snažit, aby Ukrajina získala pokročilé systémy protivzdušné obrany.

Německé ministerstvo zahraničí potvrdilo, že jedna z ruských raket v pondělí zasáhla i budovu, v níž byla vízová kancelář německého konzulátu. Už od začátku války na Ukrajině však ministerstvo prostory v této budově nevyužívá. Všichni zaměstnanci německé ambasády v Kyjevě jsou v pořádku.